Politické otřesy, uprchlické vlny, revoluce. Politolog popsal, co vyvolá pandemie

Nejdřív zdravotnictví, pak ekonomika

Pokud velmoci nenaleznou způsob jak spolupracovat a společně čelit problémům, nebude možné vrátit se k tomu, co alespoň vzdáleně připomíná normální život, deklaruje Zakaria. Za prvořadý problém označuje krizi zdravotnictví ve velkých ekonomikách, následovat podle něj bude paralýza hospodářství, jejíž rozsah teprve začínáme objevovat.

"Jen za dva uplynulé týdny Spojené státy přišly o 10 milionů pracovních míst, což přesáhlo celkových 8,8 milionu pracovních míst během 106 týdnů během recese z let 2008-2010," píše politolog. Dodává, že to je teprve začátek.      

Dále podle Zakarii zajisté objeví riziko bankrotu mnoha zemí. Itálie například vstoupila do krize s nejvyšší mírou veřejného dluhu ze zemí eurozóny a třetí nejvyšší celosvětově, upozorňuje komentátor. Podotýká, že dluh země raketově naroste, jelikož bude utrácet peníze v boji s ekonomickými dopady covid-19.

Itálie je přitom třetí největší ekonomikou v Evropě, ale jen jednou z mnoha evropských zemí, které čelí finančnímu kolapsu, upozorňuje politolog. Dodává, že toto riziko přichází v době, kdy se potápějí i ty nejdynamičtější evropské ekonomiky, které často poskytují peníze a garance na záchranné půjčky - Německo, které nezažilo 40 let plnohodnotnou recesi, letos odepíše 5 % HDP.     

Následovat bude výbuch v rozvojovém světě, očekává Zakaria. Konstatuje, že počet nakažených v zemích jako Indie, Brazílie, Nigérie a Indonésie je zatím nízký, ale to je zřejmě kvůli tomu, že jsou méně napojené na obchod a turismus než rozvinuté státy, navíc otestovaly velmi málo lidí, tudíž je počet nakažených udržován uměle nízko.

"Pokud nebudeme mít štěstí a neukáže se, že teplota krotí virus, tyto země budou všechny zasaženy, a to tvrdě," pokračuje politolog. Připomíná, že všechny mají finanční problémy a výpadek příjmu z daní v kombinaci s potřebou nových velkých dotací je může snadno poslat do velké ekonomické deprese.

Pak jsou zde ropné státy a i kdyby se spor mezi Saúdskou Arábií a Ruskem vyřešil, momentálně je poptávka po ropě nízká a jen tak nestoupne, míní Zakaria. Nejmenovaný představitel ropné společnosti mu sdělil, že očekává propad ceny k 10 dolarům za barel, kde zůstane.

Je třeba si uvědomit, co to bude znamenat pro země jako Libye, Nigérie, Írán, Irák či Venezuela, kde příjmy z ropy tvoří drtivou většinu státních příjmů, ale jsou ziskové jen při ceně alespoň 60 dolarů za barel, upozorňuje komentátor. Očekává politické otřesy, uprchlické vlny i revoluce, které svět neviděl dlouhá desetiletí, přinejmenším od rozpadu Sovětského svazu.

Nutná je spolupráce

Problém spočívá podle politologa v tom, že svět vstoupil do pandemie silně zadlužený, což platí pro vlády i soukromé subjekty, kdy při celkovém ročním výkonu světové ekonomiky 90 bilionů dolarů dosahuje výše dluhů 260 bilionů a jen ve dvou největších ekonomikách - Spojených státech a Číně - činí celková výše veřejných a soukromých dluhů 210 %, resp. 310 % jejich ročního HDP.

"To by šlo zvládnout lépe, pokud by zde nebyl druhý problém," pokračuje Zakaria. Za ten považuje skutečnost, že krize nastala v době, kdy se hroutí globální spolupráce a její tradiční lídr a organizátor, Spojené státy, na tuto roli zcela rezignoval.

Minulý měsíc summit G7 nedokázal ani vydat společné stanovisko, protože Spojené státy odmítly podepsat cokoliv, co nemoc neoznačovalo za "wu-chanský virus", což připomíná dětinské hádky, poukazuje politolog. Deklaruje, že ve středu jakéhokoliv globálního úsilí musí být těsná spolupráce mezi Washingtonem a Pekingem, ale místo toho se jejich vztahy prudce zhoršují a obě strany odmítají svou vinu tím, že obviňují tu druhou.

Neúspěchem byla i následná schůzka skupiny G20 a rovněž EU si uvědomila pozdě závažnost a rozsah pandemie, soudí Zakaria. Připomíná, že stanovisko předsedkyně Evropské centrální banky pak vedlo k největšímu propadu italských akciových trhů v historii země.

Politolog se ptá, čeho lze dosáhnout větší globální spoluprací. "Jelikož zdržovací strategie tolik spoléhá na cestování, bylo by mnohem efektivnější, pokud by zákazy cestování a jejich doporučení byly koordinovány," píše Zakaria. Připomíná, že během recese z let 2008-2009 centrální banky a vlády spolupracovaly při zadržování finanční nákazy a bez podobné spolupráce a pomoci nyní země jako Irák a Nigérie explodují, což by zřejmě znamenalo šíření běženců, nákazy a terorismu.

Pokud bohaté země vyčlení finance a budou sdílet informace, urychlí to vývoj léků a vakcíny, a pokud jde o znovuotevření ekonomik, koordinovaná akce ohledně obchodu a cestování by byla zřejmě tou nejlepší medicínou, soudí komentátor. Dodává,  že problém, kterému čelíme, je široký a globální, ale reakce je stále více úzká a individuální.