Terorista z města Christchurch si vyslechne rozsudek. Hrozí mu bezprecedentní trest

V pondělí začne na Novém Zélandu čtyřdenní soudní jednání, na němž má být vynesen rozsudek nad australským pravicovým extremistou Brentonem Tarrantem, obviněným z loňské vraždy 51 lidí ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch.

Tarrant čelí doživotnímu vězení s možností podmínečného propuštění po 17 letech. Soudce má ale možnost rozhodnout o jeho uvěznění na doživotí bez možnosti propuštění, uvedla agentura Reuters. Takovýto trest nebyl na Novém Zélandu nikdy udělen.

Australan zpočátku vinu popíral, letos v březnu se ale nečekaně ke svým činům přiznal. Soudce Cameron Mander podle agentury Reuters na úvod soudního jednání vyslechne prohlášení 66 přeživších útoku a příbuzných obětí. Tarrant, který se většiny dosavadních slyšení účastnil prostřednictvím videokonference, by tentokrát měl být v soudní síni osobně přítomen. Před vynesením verdiktu bude mít 29letý pravicový radikál, který se hájí sám, možnost také promluvit.

Soudní slyšení se bude konat za přísných bezpečnostních opatření. Přímý televizní přenos ze soudní síně je zakázaný, stejně jako průběžně aktualizovaný písemný on-line přenos. Soudce Mander bude namísto toho po jednotlivých částech soudního jednání informovat média, co mohou z průběhu soudu zveřejnit. Důvodem je především snaha zabránit Tarrantovi v šíření ultrapravicové ideologie, a to včetně například neonacistických gest.

Tarrant na mešity v Christchurchi na novozélandském Jižním ostrově zaútočil při pátečních modlitbách 15. března loňského roku, na lidi střílel z poloautomatických zbraní. Čelí obvinění z vraždy 51 osob, z pokusu o vraždu dalších 40 a z terorismu.

Svůj krvavý útok Australan nahrával a vysílal v přímém přenosu na internetu. Krátce před činem Tarrant také rozeslal obsáhlý manifest, v němž se označil za rasistu. Napsal, že ho k útoku přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na odplatu dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti. Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v norské metropoli Oslo a na ostrově Utoya zabil 77 lidí.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která byla loni za své spontánní solidární postoje vůči rodinám postiženým útokem navržena na Nobelovu cenu míru, uvedla, že příští týden bude pro mnoho lidí na Novém Zélandu nesmírně těžký. "Žádné mé prohlášení asi nemůže zmírnit trauma, které tento týden přinese," řekla dnes novinářům premiérka, která se krátce po útoku zapřisáhla, že už nikdy nevysloví útočníkovo jméno a nedopřeje mu tak publicitu.

Soudní jednání bude překládáno do osmi jazyků tak, aby mu rozumělo co nejvíce členů různorodé novozélandské muslimské komunity, uvedla agentura AFP. Přeživší útoku a příbuzní obětí, kteří se nedostanou do hlavní jednací síně, budou moci sledovat soudní slyšení přes video v sedmi dalších místnostech. Dodržena tak budou pravidla, která kvůli šíření koronaviru nařizují společenský odstup. Podle AFP byli všichni zavraždění muslimové a byli mezi nimi i staří lidé, ženy a děti.

Související

Více souvisejících

Brenton Tarrant (útočník z Christchurch) teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) Nový Zéland

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy