Za havárii Fukušimy zodpovídá bývalé vedení provozovatele, rozhodl soud

Tokijský soud dnes nařídil čtyřem bývalým manažerům společnosti provozující jadernou elektrárnu Fukušima, kterou zničila vlna tsunami v roce 2011, aby zaplatili 13 bilionů jenů (2,2 bilionu korun) a uznal je odpovědnými za havárii elektrárny, informovala agentura AP. Jedná se o nejvyšší kompenzaci, jaká kdy byla v Japonsku v rámci soudního sporu nařízena.

Bývalý předseda představenstva společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO) Cunehisa Kacumata a další tři bývalí vedoucí pracovníci podle vyjádření soudu nesplnili svou povinnost zavést maximální bezpečnostní opatření. Vedení údajně vědělo o možném riziku vážné havárie, která hrozila v případě vlny tsunami. Katastrofě mohli pracovníci podle soudu zabránit, kdyby brali vážněji dostupná vědecká data a jednali dříve.

Zemětřesení o síle devět stupňů spolu s vlnou tsunami zničilo klíčové chladicí systémy v elektrárně Fukušima, což způsobilo roztavení tří reaktorů, ze kterých se do okolí rozšířilo obrovského množství radiace. Desítky tisíc obyvatel se kvůli obavám o bezpečnost nemohly vrátit do svých domovů.

Skupina 48 akcionářů společnosti TEPCO podala v roce 2012 žalobu, v níž požadovala, aby Kacumata a čtyři další pracovníci zaplatili společnosti odškodné ve výši 22 bilionů jenů (3,8 bilionu korun). Žaloba tvrdí, že nedbali na předpovědi odborníků ohledně tsunami a nepřijali dostatečně brzy odpovídající preventivní opatření.

Bývalým vedoucím pracovníkům TEPCO zásadně chybělo povědomí o bezpečnosti a smysl pro odpovědnost, uvedl dnes soudce. Podle rozsudku společnost TEPCO mohla katastrofě zabránit, kdyby provedla nezbytné stavební práce. Ty mohly předejít zaplavení klíčových částí elektrárny a zajistit voděodolnost reaktorových budov.

Dnešní rozsudek je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu, který minulý měsíc dospěl k závěru, že vláda nemusí vyplatit odškodnění tisícům obyvatel Fukušimy, kteří kvůli havárii přišli o práci a živobytí. Soud to odůvodnil tím, že tsunami takového rozsahu nebylo možné předvídat ani s využitím nejnovějších vědeckých dat, která byla v té době k dispozici.

Související

Japonsko, ilustrační foto.

Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu

Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění. 

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Fukušima soudy Japonsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy