O budoucnosti JE Fukušima se rozhodne už za pár týdnů

Společnost TEPCO, která provozuje japonskou jadernou elektrárnu Fukušima, oznámila, že tento týden vyšle do poškozeného reaktoru sondu, která bude zkoumat možnosti odstranění radioaktivních trosek.

TEPCO plánuje získat malý vzorek z odhadovaných 880 tun radioaktivních trosek, které pravděpodobně zůstaly uvnitř reaktorů jaderné elektrárny. Tento vzorek bude analyzován, aby bylo možné lépe porozumět stavu vnitřní části reaktorů a nebezpečnému obsahu, který se tam nachází.

Kvůli vysokým úrovním radiace není možné, aby lidé vstupovali do budov s reaktory. Společnost proto vyvinula specializované roboty, které provádějí tyto průzkumy, uvedl server Jordan Times.

Odstranění radioaktivního paliva a trosek je velmi rizikový proces, který bude trvat několik desetiletí. Mluvčí TEPCO v únoru uvedl, že proces vyřazení reaktorů z provozu bude trvat 30 až 40 let.

K havárii v jaderné elektrárně Fukušima došlo v březnu 2011 po zemětřesení a následné vlně tsunami. Tato havárie se stala nejhorší jadernou katastrofou od Černobylu. V té době byly v provozu tři ze šesti reaktorů, které tsunami zasáhla a zničila jejich chladicí systémy, což vedlo k jejich roztavení.

V důsledku toho se palivo a další materiál v těchto reaktorech roztavily a ztvrdly do podoby vysoce radioaktivních "palivových zbytků". V únoru TEPCO, jako součást příprav na jejich odstranění, vyslalo do jednoho z reaktorů dva minidrony a robota ve tvaru hada.

Nejnovější sonda, vybavená robotickým ramenem, by měla podle očekávání potřebovat přibližně týden, aby dosáhla radioaktivních úlomků uvnitř reaktoru, a během příštího měsíce by měla přinést zpět vzorek.

V srpnu loňského roku začalo Japonsko vypouštět radioaktivní vodu z elektrárny do Tichého oceánu. Tento krok, schválený Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), však vyvolal kritiku ze strany Číny a Ruska, které v reakci na to zakázaly dovoz mořských plodů z postižené oblasti. 

Jaderná elektrárna Fukušima I byla uvedena do provozu v roce 1971. Byla vlastněna a provozována společností TEPCO (Tokyo Electric Power Company). Elektrárna měla šest varných reaktorů (BWR - Boiling Water Reactor), přičemž každý z nich byl navržen tak, aby vyráběl elektrickou energii prostřednictvím řízené jaderné štěpné reakce.

Dne 11. března 2011 zasáhlo Japonsko zemětřesení o magnitudě 9,0, které vyvolalo mohutnou tsunami. Vlny tsunami, vysoké až 15 metrů, zasáhly pobřeží a přelily ochranné hráze kolem elektrárny. To vedlo k výpadku elektrického napájení a selhání záložních generátorů, které byly zaplaveny vodou.

Havárie vedla k rozsáhlému úniku radioaktivního materiálu do atmosféry, půdy a oceánu. Tisíce lidí byly evakuovány z okolních oblastí, a některé oblasti jsou dodnes neobyvatelné. Přibližně 160 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli riziku ozáření. Dlouhodobé zdravotní následky pro tyto lidi jsou stále předmětem výzkumu.

Japonská vláda a TEPCO plánují, že proces úplného vyřazení elektrárny z provozu bude trvat přibližně 30 až 40 let. Tento proces zahrnuje odstranění veškerého zbytkového jaderného paliva, dekontaminaci a demontáž zařízení.

Havárie ve Fukušimě vedla k přehodnocení jaderné bezpečnosti po celém světě. Mnoho zemí zavedlo přísnější bezpečnostní normy a některé státy, jako například Německo, rozhodly o postupném ukončení využívání jaderné energie. 

Související

Japonsko, ilustrační foto.

Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu

Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění. 

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Fukušima

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy