O budoucnosti JE Fukušima se rozhodne už za pár týdnů

Společnost TEPCO, která provozuje japonskou jadernou elektrárnu Fukušima, oznámila, že tento týden vyšle do poškozeného reaktoru sondu, která bude zkoumat možnosti odstranění radioaktivních trosek.

TEPCO plánuje získat malý vzorek z odhadovaných 880 tun radioaktivních trosek, které pravděpodobně zůstaly uvnitř reaktorů jaderné elektrárny. Tento vzorek bude analyzován, aby bylo možné lépe porozumět stavu vnitřní části reaktorů a nebezpečnému obsahu, který se tam nachází.

Kvůli vysokým úrovním radiace není možné, aby lidé vstupovali do budov s reaktory. Společnost proto vyvinula specializované roboty, které provádějí tyto průzkumy, uvedl server Jordan Times.

Odstranění radioaktivního paliva a trosek je velmi rizikový proces, který bude trvat několik desetiletí. Mluvčí TEPCO v únoru uvedl, že proces vyřazení reaktorů z provozu bude trvat 30 až 40 let.

K havárii v jaderné elektrárně Fukušima došlo v březnu 2011 po zemětřesení a následné vlně tsunami. Tato havárie se stala nejhorší jadernou katastrofou od Černobylu. V té době byly v provozu tři ze šesti reaktorů, které tsunami zasáhla a zničila jejich chladicí systémy, což vedlo k jejich roztavení.

V důsledku toho se palivo a další materiál v těchto reaktorech roztavily a ztvrdly do podoby vysoce radioaktivních "palivových zbytků". V únoru TEPCO, jako součást příprav na jejich odstranění, vyslalo do jednoho z reaktorů dva minidrony a robota ve tvaru hada.

Nejnovější sonda, vybavená robotickým ramenem, by měla podle očekávání potřebovat přibližně týden, aby dosáhla radioaktivních úlomků uvnitř reaktoru, a během příštího měsíce by měla přinést zpět vzorek.

V srpnu loňského roku začalo Japonsko vypouštět radioaktivní vodu z elektrárny do Tichého oceánu. Tento krok, schválený Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), však vyvolal kritiku ze strany Číny a Ruska, které v reakci na to zakázaly dovoz mořských plodů z postižené oblasti. 

Jaderná elektrárna Fukušima I byla uvedena do provozu v roce 1971. Byla vlastněna a provozována společností TEPCO (Tokyo Electric Power Company). Elektrárna měla šest varných reaktorů (BWR - Boiling Water Reactor), přičemž každý z nich byl navržen tak, aby vyráběl elektrickou energii prostřednictvím řízené jaderné štěpné reakce.

Dne 11. března 2011 zasáhlo Japonsko zemětřesení o magnitudě 9,0, které vyvolalo mohutnou tsunami. Vlny tsunami, vysoké až 15 metrů, zasáhly pobřeží a přelily ochranné hráze kolem elektrárny. To vedlo k výpadku elektrického napájení a selhání záložních generátorů, které byly zaplaveny vodou.

Havárie vedla k rozsáhlému úniku radioaktivního materiálu do atmosféry, půdy a oceánu. Tisíce lidí byly evakuovány z okolních oblastí, a některé oblasti jsou dodnes neobyvatelné. Přibližně 160 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli riziku ozáření. Dlouhodobé zdravotní následky pro tyto lidi jsou stále předmětem výzkumu.

Japonská vláda a TEPCO plánují, že proces úplného vyřazení elektrárny z provozu bude trvat přibližně 30 až 40 let. Tento proces zahrnuje odstranění veškerého zbytkového jaderného paliva, dekontaminaci a demontáž zařízení.

Havárie ve Fukušimě vedla k přehodnocení jaderné bezpečnosti po celém světě. Mnoho zemí zavedlo přísnější bezpečnostní normy a některé státy, jako například Německo, rozhodly o postupném ukončení využívání jaderné energie. 

Související

Japonsko, ilustrační foto.

Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu

Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění. 

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Fukušima

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 1 hodinou

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 4 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 4 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy