Belgie zvýší své kapacity pro uprchlíky, EU čelí nárůstu migrace

Belgie ve čtvrtek oznámila, že rozšíří přijímací kapacity pro uprchlíky, aby se vypořádala s tím, co nazvala migrační "krizí". Jedna z nejbohatších zemí světa není schopna zajistit ubytování pro mnoho nově příchozích migrantů a její přijímací střediska jsou téměř plná. Stovky lidí táboří na takových místech, jako jsou opuštěné budovy či stanové městečko v hlavním městě Bruselu, kde sídlí unijní instituce, napsala agentura Reuters.

Belgické úřady uvedly, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny a rostoucí migrace z Afriky a Asie zatěžuje zemi s přibližně 11,6 miliony obyvatel.

"Je to velká výzva, loni do naší země přišlo více než 100.000 lidí a příliv je stále vyšší než obvykle," uvedla belgická ministryně pro azyl a migraci Nicole de Moorová. Oznámila, že úřady rozšíří kapacity o 2000 lůžek pro žadatele o azyl, včetně místa, které má být vybudováno z upravených kontejnerů.

Podle údajů Generálního komisaře pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti (CGRS) obdržela Belgie v roce 2022 přes 36.800 žádostí o azyl, což je o 40 procent více než v předchozím roce a nejvíce od roku 2016. K tomu navíc do Belgie přišlo přes 60.000 ukrajinských uprchlíků.

Podle azylové agentury Fedasil je přijímací kapacita Belgie, která činí něco málo přes 34.000 míst, v současné době téměř zcela zaplněna. To vede k situacím, kdy se o sebe uprchlíci musí postarat sami a byly zaznamenány případy, kdy v centru Bruselu zakládali ohně, aby se ochránili proti chladnému počasí.

Evropská unie zpřísnila azylová pravidla od roku 2015, kdy přes Středozemní moře připlulo více než milion lidí, což blok zaskočilo a vyvolalo ostré spory mezi členskými státy o to, jak se o příchozí postarat. Unijní pohraniční agentura Frontex zaznamenala v loňském roce přibližně 330.000 nelegálních překročení hranic, což je nejvíce od roku 2016.

Rostoucí počet migrantů obnovil napětí mezi státy EU a vyvolal ostřejší rétoriku v řadě zemí včetně Maďarska, Rakouska, Nizozemska a Dánska.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve čtvrtek uvedl, že globální oteplování, války, pronásledování a ekonomické problémy budou nutit k pohybu stále více lidí. "Není důvod, proč by se to v příštích měsících a letech mělo zlepšit," řekl novinářům v Bruselu a zdůraznil, že je třeba dohodnout revizi vnitřních pravidel EU v oblasti azylu a migrace před celoevropskými volbami v roce 2024.

Související

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

Více souvisejících

Belgie uprchlíci migrace

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy