Biden podle Lavrova lže

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil nedávná prohlášení administrativy amerického prezidenta Joea Bidena o připravenosti Washingtonu na jaderná jednání s Ruskem, Čínou a Severní Koreou bez předběžných podmínek za "lži". Lavrov tato slova pronesl v pondělí v rozhovoru pro ruský portál "Argumenty i fakta", jak informuje agentura TASS.

Lavrov reagoval na dopis Bílého domu adresovaný japonské organizaci Nihon Hidankjo, která letos získala Nobelovu cenu za mír. V dopise Spojené státy uvedly, že jsou připraveny jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou bez podmínek s cílem snížit jadernou hrozbu. Podle Lavrova však tento krok skrývá skutečný záměr Washingtonu, kterým je způsobit Rusku "strategickou porážku" na bojišti.

Napětí mezi Ruskem a Západem je stále vysoké, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, kterou Moskva označuje za "speciální vojenskou operaci". Lavrov obvinil Spojené státy a NATO z vedení hybridní války proti Rusku na Ukrajině, zatímco Kyjev a jeho spojenci tvrdí, že jde o nevyprovokovanou agresi Moskvy.

Ruská vláda nedávno uvedla, že válka na Ukrajině vstupuje do své nejnebezpečnější fáze, protože ruské síly postupují na východě země. Washington zvažuje, že by Ukrajině poskytl zbraně schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území, což podle Moskvy může vést k eskalaci konfliktu až do jaderné konfrontace.

Lavrov také promluvil o amerických prezidentských volbách, ve kterých se utkají demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý republikánský prezident Donald Trump. Rusko prý bude ochotno spolupracovat s jakoukoli administrativou, kterou Američané zvolí, ale jen za předpokladu, že rozhovory budou probíhat na základě "oboustranného respektu a rovnocennosti".

Expert na jadernou bezpečnost Bahram Ghiassee upozornil, že Západ by měl brát vážně hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně použití jaderných zbraní. V rozhovoru pro agenturu Reuters Ghiassee reagoval na nedávný návrh úprav ruské jaderné doktríny, který umožňuje nasazení jaderných zbraní, pokud by bylo Rusko napadeno státem podporovaným jadernou mocností.

Podle Ghiasseeho Putin tímto varuje Západ, hlavně USA a NATO, aby nepřekročily určité hranice, zejména pokud jde o použití západních zbraní Ukrajinou proti cílům v Rusku.

Ghiassee rovněž vidí souvislost mezi debatami na Západě o dodávkách britských a amerických raket Ukrajině a Putinovým záměrem přimět Západ k zastavení těchto úvah, varuje totiž před možnými „temnými následky“.

Ghiassee věří, že Putinovy hrozby nejsou jen prázdné řeči a Západ by je měl brát vážně, zejména proto, že Rusko disponuje asi 1860 taktickými jadernými zbraněmi. Navrhované změny v doktríně by umožnily považovat útok jakékoliv nejaderné země s podporou jaderné mocnosti za společný útok na Rusko.

Tato změna je podle něj přizpůsobena situaci na Ukrajině, kde Kyjev podporují jaderné mocnosti jako USA, Velká Británie nebo Francie.

I když Putin posílá jasnou výhrůžku, západní lídři i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pochybují o tom, že by Rusko skutečně jaderné zbraně použilo. Zelenskyj se domnívá, že Putin je příliš zamilovaný do svého života a životního stylu, než aby riskoval použití jaderných zbraní.

Podle Reuters má Rusko přibližně 5580 jaderných hlavic, z toho 1200 je vyřazených. Taktických jaderných zbraní má být kolem 1558, ačkoliv čísla se mohou lišit. Rozdíl mezi strategickými a taktickými jadernými zbraněmi je ten, že strategické zbraně jsou určeny k masivnímu ničení na dlouhé vzdálenosti, zatímco taktické jsou určeny pro lokální boje.

Putin minulou středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.

Na zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace Putin oznámil, že byly předloženy návrhy na úpravu jaderné doktríny, a zdůraznil jednu z klíčových změn.

"Navrhuje se, aby byla agrese proti Rusku ze strany země bez jaderných zbraní, ale s podporou jaderné mocnosti, považována za společný útok na Ruskou federaci," uvedl Putin. Neupřesnil však, zda by tento nový přístup umožňoval reakci jadernými zbraněmi.

Putin zároveň zmínil, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně v případě rozsáhlého leteckého útoku na jeho území. "Budeme zvažovat tuto možnost, jakmile získáme důvěryhodné informace o masivním vzdušném útoku, který by překročil naše hranice," řekl.

Dále prezident zdůraznil, že Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě útoku konvenčními zbraněmi na Rusko nebo Bělorusko, pokud by to představovalo "kritickou hrozbu" pro ruskou suverenitu.

Podle Putina jsou změny v doktríně navržené s ohledem na současnou politickou a vojenskou situaci a nové hrozby, kterým Rusko čelí.

Putin o těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.

Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Putin a další představitelé Kremlu opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní, aby odradili Západ od další vojenské podpory Ukrajině, upozorňuje AP.

V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu. 

Související

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Více souvisejících

Rusko Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 12 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy