Bývalý britský premiér Tony Blair se po letech strávených v ústraní chopil nové příležitosti k definování svého odkazu. Přijal totiž klíčovou roli v novém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Blair, jehož pověst byla vážně pošramocena podporou invaze do Iráku před 22 lety, se nyní vrací do regionu, který jej dlouhodobě zaměstnává a který pro něj byl zdrojem diplomatického trápení i po odchodu z Downing Street.
Jeho šance na úspěch v Gaze se jeví jako velmi nízké. Kritici varují, že pokud se Blair, který má za sebou neúspěšné působení jako blízkovýchodní mírotvorce, vrhne do situace v Gaze jako „koloniální místokrál“, napětí se jen zvýší. Namísto ukončení války by se mohl ocitnout v dalším neřešitelném sporu.
Většina Trumpova mírového plánu vychází z Blairova vlastního 21stránkového návrhu, který zahrnuje vytvoření vysoce postavené přechodné rady. Blair se má stát členem této rady, přestože byl původně kandidátem na jejího předsedu. Na poslední chvíli si však šéfovskou pozici uzmul Trump. Trump Blairovi v pondělí po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vysekl poklonu.
Úspěch plánu je nicméně velkou neznámou kvůli přetrvávajícímu nepřátelství mezi Hamasem a Izraelem. Pro dvaasedmdesátiletého politika, který si vybudoval výnosný byznys v poradenství vládám a bankám, a který zůstává kontroverzní postavou v blízkovýchodní problematice, je to pozoruhodný obrat. Diplomaté, jako David M. Satterfield, potvrdili, že Blair se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.
Blair má bohaté zkušenosti s řešením zdánlivě neřešitelných sporů, především díky Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila desetiletí sektářského násilí v Severním Irsku. Spojenci věří, že tato zkušenost, kdy získal důvěru irských republikánů i unionistů, bude neocenitelná i při sjednávání dohody mezi Izraelem a Hamasem.
Kritici, jako akademická a bývalá politička Monica McWilliams, se nicméně ptají, kolik se Blair ze Severního Irska skutečně poučil, když učinil „katastrofální rozhodnutí“ vstoupit do války v Iráku. Reakce na Irák se táhne s Blairovým životem po odchodu z vlády.
Od roku 2007 do roku 2015 působil jako zvláštní vyslanec Kvartetu (USA, OSN, EU a Rusko) s cílem urovnat izraelsko-palestinský konflikt. Pracoval na rušení izraelských kontrolních stanovišť a na posílení palestinské ekonomiky. Jeho historie spojená s Irákem ale vzbuzovala u Palestinců podezření a byl vnímán jako nakloněný Izraeli.
Podle analytiků by mu měl být Irák varováním. Přechodný orgán, který si on a Trump pro Gazu představují, nese znaky Koaliční prozatímní správy (CPA), která byla zřízena v Iráku po svržení Saddáma Husajna a která nedokázala zemi stabilizovat. Přechodná správa v Iráku selhala a upadla do krvavého povstání.
Blairův návrh pro Gaza International Transitional Authority se snaží vyvarovat chyb z minulosti. Volá po vytvoření palestinské výkonné autority, která by zajišťovala služby a koordinovala by odzbrojování militantů s Palestinskou autonomií. Blair v pondělí Trumpův plán uvítal a označil ho za „odvážný a inteligentní“.
Trump však naznačil, že se nebude podílet na každodenním řízení. Těžká práce tak zůstane na Blairovi, jehož institut již spolupracuje s asi 40 zeměmi po celém světě. Přestože Blair dlouhodobě trvá na svém závazku vůči palestinské věci, je otázkou, jak se mu podaří prosadit ambiciózní agendu v nestabilním regionu.
Související
Trump a Netanjahu budou jednat o Íránu. Teherán opět varuje Washington
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Izrael , Pásmo Gazy , Tony Blair
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
před 1 hodinou
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
před 1 hodinou
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
před 2 hodinami
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
před 3 hodinami
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
před 4 hodinami
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
před 5 hodinami
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
před 6 hodinami
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
před 6 hodinami
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
před 7 hodinami
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
před 8 hodinami
Tragédie v řadách policie. Potápěč se nevynořil při výcviku na Vysočině
před 9 hodinami
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
před 9 hodinami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 10 hodinami
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 11 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 12 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil na zasedání rady Federální bezpečnosti služby (FSB), kde se překvapivě téměř nezmínil o probíhající válce na Ukrajině. Namísto bilancování konfliktu se soustředil na varování adresovaná Velké Británii a Francii v souvislosti s nepodloženými tvrzeními ruské rozvědky.
Zdroj: Libor Novák