Bývalý britský premiér Tony Blair se po letech strávených v ústraní chopil nové příležitosti k definování svého odkazu. Přijal totiž klíčovou roli v novém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Blair, jehož pověst byla vážně pošramocena podporou invaze do Iráku před 22 lety, se nyní vrací do regionu, který jej dlouhodobě zaměstnává a který pro něj byl zdrojem diplomatického trápení i po odchodu z Downing Street.
Jeho šance na úspěch v Gaze se jeví jako velmi nízké. Kritici varují, že pokud se Blair, který má za sebou neúspěšné působení jako blízkovýchodní mírotvorce, vrhne do situace v Gaze jako „koloniální místokrál“, napětí se jen zvýší. Namísto ukončení války by se mohl ocitnout v dalším neřešitelném sporu.
Většina Trumpova mírového plánu vychází z Blairova vlastního 21stránkového návrhu, který zahrnuje vytvoření vysoce postavené přechodné rady. Blair se má stát členem této rady, přestože byl původně kandidátem na jejího předsedu. Na poslední chvíli si však šéfovskou pozici uzmul Trump. Trump Blairovi v pondělí po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vysekl poklonu.
Úspěch plánu je nicméně velkou neznámou kvůli přetrvávajícímu nepřátelství mezi Hamasem a Izraelem. Pro dvaasedmdesátiletého politika, který si vybudoval výnosný byznys v poradenství vládám a bankám, a který zůstává kontroverzní postavou v blízkovýchodní problematice, je to pozoruhodný obrat. Diplomaté, jako David M. Satterfield, potvrdili, že Blair se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.
Blair má bohaté zkušenosti s řešením zdánlivě neřešitelných sporů, především díky Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila desetiletí sektářského násilí v Severním Irsku. Spojenci věří, že tato zkušenost, kdy získal důvěru irských republikánů i unionistů, bude neocenitelná i při sjednávání dohody mezi Izraelem a Hamasem.
Kritici, jako akademická a bývalá politička Monica McWilliams, se nicméně ptají, kolik se Blair ze Severního Irska skutečně poučil, když učinil „katastrofální rozhodnutí“ vstoupit do války v Iráku. Reakce na Irák se táhne s Blairovým životem po odchodu z vlády.
Od roku 2007 do roku 2015 působil jako zvláštní vyslanec Kvartetu (USA, OSN, EU a Rusko) s cílem urovnat izraelsko-palestinský konflikt. Pracoval na rušení izraelských kontrolních stanovišť a na posílení palestinské ekonomiky. Jeho historie spojená s Irákem ale vzbuzovala u Palestinců podezření a byl vnímán jako nakloněný Izraeli.
Podle analytiků by mu měl být Irák varováním. Přechodný orgán, který si on a Trump pro Gazu představují, nese znaky Koaliční prozatímní správy (CPA), která byla zřízena v Iráku po svržení Saddáma Husajna a která nedokázala zemi stabilizovat. Přechodná správa v Iráku selhala a upadla do krvavého povstání.
Blairův návrh pro Gaza International Transitional Authority se snaží vyvarovat chyb z minulosti. Volá po vytvoření palestinské výkonné autority, která by zajišťovala služby a koordinovala by odzbrojování militantů s Palestinskou autonomií. Blair v pondělí Trumpův plán uvítal a označil ho za „odvážný a inteligentní“.
Trump však naznačil, že se nebude podílet na každodenním řízení. Těžká práce tak zůstane na Blairovi, jehož institut již spolupracuje s asi 40 zeměmi po celém světě. Přestože Blair dlouhodobě trvá na svém závazku vůči palestinské věci, je otázkou, jak se mu podaří prosadit ambiciózní agendu v nestabilním regionu.
Související
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu
Izrael , Pásmo Gazy , Tony Blair
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
před 1 hodinou
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
před 1 hodinou
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
před 2 hodinami
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
před 3 hodinami
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
před 5 hodinami
Zimní počasí nabídne jinou tvář, naznačuje předpověď na příští týden
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
včera
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
včera
Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba
včera
Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek
včera
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
včera
Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu
Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.
Zdroj: Libor Novák