Blízký východ ho potopil, teď se do něj vrací. Proč se Tony Blair angažuje v plánu na mír v Gaze?

Bývalý britský premiér Tony Blair se po letech strávených v ústraní chopil nové příležitosti k definování svého odkazu. Přijal totiž klíčovou roli v novém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Blair, jehož pověst byla vážně pošramocena podporou invaze do Iráku před 22 lety, se nyní vrací do regionu, který jej dlouhodobě zaměstnává a který pro něj byl zdrojem diplomatického trápení i po odchodu z Downing Street.

Jeho šance na úspěch v Gaze se jeví jako velmi nízké. Kritici varují, že pokud se Blair, který má za sebou neúspěšné působení jako blízkovýchodní mírotvorce, vrhne do situace v Gaze jako „koloniální místokrál“, napětí se jen zvýší. Namísto ukončení války by se mohl ocitnout v dalším neřešitelném sporu.

Většina Trumpova mírového plánu vychází z Blairova vlastního 21stránkového návrhu, který zahrnuje vytvoření vysoce postavené přechodné rady. Blair se má stát členem této rady, přestože byl původně kandidátem na jejího předsedu. Na poslední chvíli si však šéfovskou pozici uzmul Trump. Trump Blairovi v pondělí po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vysekl poklonu.

Úspěch plánu je nicméně velkou neznámou kvůli přetrvávajícímu nepřátelství mezi Hamasem a Izraelem. Pro dvaasedmdesátiletého politika, který si vybudoval výnosný byznys v poradenství vládám a bankám, a který zůstává kontroverzní postavou v blízkovýchodní problematice, je to pozoruhodný obrat. Diplomaté, jako David M. Satterfield, potvrdili, že Blair se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.

Blair má bohaté zkušenosti s řešením zdánlivě neřešitelných sporů, především díky Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila desetiletí sektářského násilí v Severním Irsku. Spojenci věří, že tato zkušenost, kdy získal důvěru irských republikánů i unionistů, bude neocenitelná i při sjednávání dohody mezi Izraelem a Hamasem.

Kritici, jako akademická a bývalá politička Monica McWilliams, se nicméně ptají, kolik se Blair ze Severního Irska skutečně poučil, když učinil „katastrofální rozhodnutí“ vstoupit do války v Iráku. Reakce na Irák se táhne s Blairovým životem po odchodu z vlády.

Od roku 2007 do roku 2015 působil jako zvláštní vyslanec Kvartetu (USA, OSN, EU a Rusko) s cílem urovnat izraelsko-palestinský konflikt. Pracoval na rušení izraelských kontrolních stanovišť a na posílení palestinské ekonomiky. Jeho historie spojená s Irákem ale vzbuzovala u Palestinců podezření a byl vnímán jako nakloněný Izraeli.

Podle analytiků by mu měl být Irák varováním. Přechodný orgán, který si on a Trump pro Gazu představují, nese znaky Koaliční prozatímní správy (CPA), která byla zřízena v Iráku po svržení Saddáma Husajna a která nedokázala zemi stabilizovat. Přechodná správa v Iráku selhala a upadla do krvavého povstání.

Blairův návrh pro Gaza International Transitional Authority se snaží vyvarovat chyb z minulosti. Volá po vytvoření palestinské výkonné autority, která by zajišťovala služby a koordinovala by odzbrojování militantů s Palestinskou autonomií. Blair v pondělí Trumpův plán uvítal a označil ho za „odvážný a inteligentní“.

Trump však naznačil, že se nebude podílet na každodenním řízení. Těžká práce tak zůstane na Blairovi, jehož institut již spolupracuje s asi 40 zeměmi po celém světě. Přestože Blair dlouhodobě trvá na svém závazku vůči palestinské věci, je otázkou, jak se mu podaří prosadit ambiciózní agendu v nestabilním regionu.

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Izrael Pásmo Gazy Tony Blair

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

před 1 hodinou

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

před 2 hodinami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin

Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil na zasedání rady Federální bezpečnosti služby (FSB), kde se překvapivě téměř nezmínil o probíhající válce na Ukrajině. Namísto bilancování konfliktu se soustředil na varování adresovaná Velké Británii a Francii v souvislosti s nepodloženými tvrzeními ruské rozvědky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy