Bývalý britský premiér Tony Blair se po letech strávených v ústraní chopil nové příležitosti k definování svého odkazu. Přijal totiž klíčovou roli v novém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Blair, jehož pověst byla vážně pošramocena podporou invaze do Iráku před 22 lety, se nyní vrací do regionu, který jej dlouhodobě zaměstnává a který pro něj byl zdrojem diplomatického trápení i po odchodu z Downing Street.
Jeho šance na úspěch v Gaze se jeví jako velmi nízké. Kritici varují, že pokud se Blair, který má za sebou neúspěšné působení jako blízkovýchodní mírotvorce, vrhne do situace v Gaze jako „koloniální místokrál“, napětí se jen zvýší. Namísto ukončení války by se mohl ocitnout v dalším neřešitelném sporu.
Většina Trumpova mírového plánu vychází z Blairova vlastního 21stránkového návrhu, který zahrnuje vytvoření vysoce postavené přechodné rady. Blair se má stát členem této rady, přestože byl původně kandidátem na jejího předsedu. Na poslední chvíli si však šéfovskou pozici uzmul Trump. Trump Blairovi v pondělí po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vysekl poklonu.
Úspěch plánu je nicméně velkou neznámou kvůli přetrvávajícímu nepřátelství mezi Hamasem a Izraelem. Pro dvaasedmdesátiletého politika, který si vybudoval výnosný byznys v poradenství vládám a bankám, a který zůstává kontroverzní postavou v blízkovýchodní problematice, je to pozoruhodný obrat. Diplomaté, jako David M. Satterfield, potvrdili, že Blair se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.
Blair má bohaté zkušenosti s řešením zdánlivě neřešitelných sporů, především díky Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila desetiletí sektářského násilí v Severním Irsku. Spojenci věří, že tato zkušenost, kdy získal důvěru irských republikánů i unionistů, bude neocenitelná i při sjednávání dohody mezi Izraelem a Hamasem.
Kritici, jako akademická a bývalá politička Monica McWilliams, se nicméně ptají, kolik se Blair ze Severního Irska skutečně poučil, když učinil „katastrofální rozhodnutí“ vstoupit do války v Iráku. Reakce na Irák se táhne s Blairovým životem po odchodu z vlády.
Od roku 2007 do roku 2015 působil jako zvláštní vyslanec Kvartetu (USA, OSN, EU a Rusko) s cílem urovnat izraelsko-palestinský konflikt. Pracoval na rušení izraelských kontrolních stanovišť a na posílení palestinské ekonomiky. Jeho historie spojená s Irákem ale vzbuzovala u Palestinců podezření a byl vnímán jako nakloněný Izraeli.
Podle analytiků by mu měl být Irák varováním. Přechodný orgán, který si on a Trump pro Gazu představují, nese znaky Koaliční prozatímní správy (CPA), která byla zřízena v Iráku po svržení Saddáma Husajna a která nedokázala zemi stabilizovat. Přechodná správa v Iráku selhala a upadla do krvavého povstání.
Blairův návrh pro Gaza International Transitional Authority se snaží vyvarovat chyb z minulosti. Volá po vytvoření palestinské výkonné autority, která by zajišťovala služby a koordinovala by odzbrojování militantů s Palestinskou autonomií. Blair v pondělí Trumpův plán uvítal a označil ho za „odvážný a inteligentní“.
Trump však naznačil, že se nebude podílet na každodenním řízení. Těžká práce tak zůstane na Blairovi, jehož institut již spolupracuje s asi 40 zeměmi po celém světě. Přestože Blair dlouhodobě trvá na svém závazku vůči palestinské věci, je otázkou, jak se mu podaří prosadit ambiciózní agendu v nestabilním regionu.
Související
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
Izrael , Pásmo Gazy , Tony Blair
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák