Nová definice Izraele? Netanjahu narazil, proti zákonu je i prezident

"Deklarace o nezávislosti svazuje dohromady oba aspekty státu - jako židovského a demokratického. Oba tyto termíny mají zůstat pohromadě, avšak zákon o národním státě umožní hledat protiklad mezi židovským a demokratickým charakterem státu," řekl Rivlin.

Je proti tomu, aby se v zákoně označovali izraelští Arabové jako menšina. "Arabové i ultraortodoxní věřící byli vždy rovnoprávnými občany této země, která je jejich domovem," řekl Rivlin.

Centristické a levicově orientované kruhy zákon považují za nadbytečný, protože Izrael je jako židovský stát definován od svého vzniku v roce 1948. Netanjahu ale namítá, že zatímco demokracie je v Izraeli pevně zakotvená a není ohrožena, "existují mnozí, kdo zpochybňují charakter Izraele jako národního státu židovského národa".

Dosavadní návrh zákona sice přiznává "individuální práva všem občanům", avšak "národní práva" pouze Židům. Za tato práva se považuje právo hlásit se ke státním atributům Izraele, tedy vlajce, hymně a také k právu na přistěhování. To by znemožnilo Palestincům z diaspory uplatnit právo na návrat.

Parlament měl o zákoně začít jednat dnes, ale norma stále nemá konečnou podobu, takže bylo jednání o týden odloženo. Jedna z verzí zákona dokonce požaduje, aby arabština přestala být považovaná za oficiální jazyk Izraele vedle hebrejštiny.

Arabové tvoří pětinu z téměř osmi milionů Izraelců. Někteří z nich začali své facebookové stránky v reakci na debatu o zákoně označovat razítkem s nápisem druhořadý občan.