Hon na "krvavého psa" u konce. Nejhledanější nacista Alois Brunner zemřel v Sýrii

Brunner byl pravou rukou jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Adolfa Eichmanna a kvůli jeho náruživému pronásledování Židů se mu přezdívalo "krvavý pes". Podílel se mimo jiné na vyhlazení židovských komunit ve Vídni, Berlíně, Francii, na Slovensku a v řecké Soluni. Židovských obyvatel rakouské metropole se dokázal zbavit za necelé dva roky. 9. října 1942 svým nadřízeným v Berlíně hlásil: ve Vídni už žádní Židé nejsou.

O tom, že Brunner žije pod falešnou identitou a zřejmě i pod ochranou Asadova režimu v Sýrii se dlouho vědělo, dopadnout se jej ale nikdy nepodařilo. Neúspěchem skončily i dva pokusy o jeho zabití, které podnikla izraelská rozvědka Mossad. Dopisové bomby jej pouze zranily: v roce 1961 přišel o levé oko a v roce 1980 mu výbuch utrhl čtyři prsty na levé ruce.

Jak informuje ČT, v říjnu 1985 poskytl v Sýrii rozhovor německému časopisu Bunte, ve kterém nevyjádřil sebemenší lítost nad svými činy. Řekl: Židé si zasluhovali zemřít. Byl to odpad. Jsem se svým životem spokojen. Kdybych mohl, udělal bych to znovu. Jediné, co mě pobuřuje, je, že v Evropě ještě žijí Židé." O dva roky později rakouskému listu Kronen Zeitung řekl: "Buďte rádi, že jsem vyčistil krásnou Vídeň od Židů."

Zuroff si prý je nyní na 99,9 procenta jist, že informace o Brunnerově smrti jsou pravdivé. Nově je prý potvrdil bývalý pracovník německé tajné služby v Sýrii. Brunnera ovšem Centrum Simona Wiesenthala zejména kvůli vysokému věku považovalo za mrtvého již delší dobu, letos v dubnu dokonce jeho jméno zmizelo ze seznamu nejhledanějších zločinců.

Brunnerovo vydání požadovalo a dodnes požaduje šest zemí - Německo, Francie, Polsko, Rakousko, ČR a Řecko. Česká justice jej chtěla soudit i kvůli jeho angažmá v koncentračním táboře v Seredi, kde se stal v roce 1944 velitelem a nechal odsud do vyhlazovacích táborů poslat 13.000 Židů, z nichž 10.000 zemřelo.