Al-Káida v rozkladu? Mezi islamisty zuří boj, Taliban mění taktiku

Hlavní událostí světa radikálních islamistů je nyní rozhodnutí afghánského Talibanu odtajnit informace o svém vůdci. Mulla Muhammad Umar, který poskytl ochranu vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi před útoky na USA z roku 2001, zůstal roky neviditelný. Málokdo znal jeho podobu, nevědělo se ani, kde a jak žije.

Zběhové nabyli dojmu, že mulla Umar už nevede Taliban tak, aby plnil svůj úkol, a je prý odtržen od bojovníků. Hlavním důvodem dezercí může být vysychání finančních zdrojů. Mnozí členové nesouhlasí s Umarerm v tom, že je možné dohodnout se s Kábulem. Líbí se jim, že se IS začal vydávat za jediného pravého zástupce islamistických skupin v Afghánistánu, Pákistánu, Íránu a Indii v samozvaně vyhlášeném chalífátu Chorásán.

Množí se zprávy také o rozkladu Al-Káidy. Její vůdce a bin Ládinův nástupce Ajmán Zavahrí prý uvažuje o tom, že odstoupí. Vydal pokyny, aby se jednotlivé odnože sítě připojily k IS.

Podobně je tomu v Sýrii

Tam se Al-Káida prosazovala prostřednictvím fronty An-Nusra. Ta nyní řeší vážné dilema, k níž ji nutí její sponzor Katar. Chce, aby se fronta přestala hlásit k Al-Káidě, která je na seznamu teroristických skupin, a přihlásila se ke skupinám označovaných (chybně) za umírněné. An-Nusra tak zmizí z amerického seznamu teroristických skupin, Katar přestane být obviňován z podpory terorismu a bude přijatelným spojencem v boji proti IS a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Pro An-Nusru je to vážný problém. Ovládá části provincií Idlib, Dará a také Golanských výšin. Odpoutáním od Al-Káidy bude nucena připojit se ke skupinám, jejichž ideologii nesdílí a nechce se s nimi ani dělit o dobyté území a zisky z něj. Avšak ztratit nehodlá ani peníze z Kataru.

Fronta An-Nusra uvažuje o změně názvu, čímž by zmizela ze seznamu teroristických skupin, ale bojí se dalšího rozpadání. Má za sebou citelnou porážku v táboře Jarmúk pro palestinské uprchlíky u Damašku. Utrpěla ji od odnože palestinského Hamasu Aknáf Bajt al-Makdis.

Není jisté, zda se k Zavahrímu vůbec informace o počínání An-Nusry donesla. Jisté je, že přesně roztřídit neustále se přeskupující skupiny je těžké. Začíná být jedno, zda Al-Káida financuje An-Nusru, když tato skupina stejně bojuje společně s IS. Podobně se musí pohlížet na sliby věrnosti některých skupin vůči IS. Přihlásilo se jich už asi třicet. IS z toho činí argument, že se stal největší islamistickou skupinou a že se mu podařilo předčít Al-Káidu.

Podobně uvažovala Al-Káida předtím, než v jejích vlastních řadách vyrostl její nynější konkurent. Bin Ládin vytyčil dva hlavní nepřítele - arabské a muslimské režimy, které vládnou na základě mylné interpretace islámu, a Západ ohrožující islámské hodnoty. Boj proti oběma měl být veden souběžně. Po zahájení válek v Afghánistánu a Iráku se dostal předtím těžce dosažitelný občan Západu na dostřel. Al-Káida začala nováčky získávat nejenom na náboženské, ale také na národní ideologii, a to v zemích okupovaných západními vojsky.

Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální a teroristické skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám. A na této infrastruktuře vybudované Al-Káidou staví teď IS jeho vůdce abú Bakr Bagdádí.