Válečný masakr už sto let zatěžuje turecko-arménské vztahy. Přijde obrat?

"Doufám, že prezident Erdogan 24. dubna vyjádří silnější poselství a že naše bilaterální vztahy budou moci být normalizovány," řekl arménský prezident Serž Sargsjan v rozhovoru CNN.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu v pondělí vyjádřil soustrast potomkům Arménů zabitých v letech 1915 až 1917, avšak masakr nenazval genocidou.

Na rozdílný pohled na události staré 100 let znovu poukázal v rozhovoru Sargsjan, když řekl: "Je zřejmé, že cestou ke smíření obou národů je uznání genocidy Tureckem." Podle prezidenta je to "morální úkol" Ankary.

Zdroj: YouTube

Prezident rovněž slíbil, že je připraven prosadit v parlamentu protokol o normalizaci vztahů s Tureckem, pokud tak učiní také Ankara. Arménie a Turecko se sice už v roce 2009 dohodly na obnově diplomatických vztahů, ale ratifikace smlouvy vázne na obou stranách.

Vraždění Arménů v osmanské říši fakticky nepopírá ani Turecko. Podle Ankary ale nešlo o genocidu, nýbrž o výsledek válečného chaosu. Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů. Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky.

I když v seznamu zemí označujících tragédii Arménů za genocidu jsou státy jako Francie, Rusko, Kanada, Itálie a nově i Vatikán, jiné důležité země chybějí. Spojené státy, které bude v pátek na vzpomínkových akcích v Jerevanu zastupovat ministr financí Jacob Lew, se zřejmě do tohoto seznamu nezařadí ani letos.