Lepší brutální diktátoři než islamisté, překvapil expert

"Prezident Obama, již přemýšlející o svých chybách během druhého funkčního období, prohlásil, že lituje zapojení Spojených států do koalice, která v roce 2011 zasáhla v Libyii a odstranila prezidenta Muammara Kddáfího, aniž by měla adekvátní plán pro post-kaddáfiovskou společnost. Myslím, že jsme spolu s našimi evropskými partnery podcenili potřebu nasadit plnou sílu, když už děláte něco takového," parafrázuje šéfa Bílého domu John Lloyd. Spoluzakladatel Institutu žurnalistiky na prestižní Oxfordské univerzitě se v komentáři pro server Reuters zamyslel nad problematikou západních vojenských intervencí v islámském světě.

Intervencionalismus selhal

"Je zvláštní, že Obama a jeho spojenci nenaordinovali nové Libyi jasný plán: Měli příklad z irácké invaze v roce 2003. Válka byla vyhrána rychle, ale její dopady nás stále pronásledují. částečně z důvodů, že válečné úsilí nešlo ruku v ruce s energickým mírovým úsilím," konstatuje expert.  

"Řeč prezidenta George W. Bushe na letadlové lodi USS Abraham Lincoln v květnu 2003 - 'Spojené státy a jejich spojenci zvítězili' - se znovu ozvala v chichotu tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonové před reportérem, když přišla zpráva o Kaddáfího smrti. 'Přišli jsme, viděli jsme, on zemřel.' Bush i Clintonová si mysleli, že užití západní vojenské síly proti diktátorům posloužilo svému cíli. Oba ale za svého života zjišťují, že tomu je jinak," uvádí komentář.   

"Bushova řeč, která navždy bude známa jako projev 'Mise splněna' (ve skutečnosti řekl: 'mise pokračuje'), je druhem idealismu: Desetiletí lží a zastrašování nedokázaly přimět irácký národ, aby miloval své utiskovatele či toužil po svém vlastním zotročení. Muži a ženy v každé kultuře potřebují svobodu, stejně jako potřebují jídlo a vodu a vzduch," cituje Lloyd bývalého amerického prezidenta.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Nyní se však zdá tato rétorika mělká. Vakuum vytvořené pádem tyrana nepřineslo demokraty (alespoň ne dostatečné), ale staré spory, zášť a rozdělení - a především oživení militantních džihádistů, Al-Káidy, Islámského státu a dalších," shrnuje publicista.   

Lepší diktátor než povstalci

"Stejně jako Irák, Libye po odstranění svého tyrana Kaddáfího nezná žádnou stabilitu. První zvolený premiér Mustafa Abushagour byl pryč během měsíce; během čtyř let měla země sedm předsedů vlád. Ozbrojené islamistické skupiny mohou kvést - neexistuje spolehlivá armáda, která by je držela na uzdě - a nyní kontrolují části státu. Džihádistická vláda vyhnala zvolený kabinet z hlavního města Tripolisu a sama tam vládne. Mezinárodně uznaná vláda se krčí ve východním přístavním městě Tobrúku, který si starší Evropané pamatují jako místo jedné z největších bitev druhé světové války a prvního signálu, že válečná štěstěna se může otočit proti nacistům," připomíná Lloyd.

"Konzervativní odhady hovoří o 10 tisících lidech, kteří zahynuli v chaosu po Kaddáfího pádu. Jedním z nich byl americký ambasador Christopher Stevens, kterého zabili při útoku na konzulát Spojených států v Benghází v září 2012. Zpráva došla domů: Je lepší diktátor, kterého odsoudíte, než povstalci, které nedokážete kontrolovat (a zřejmě vás budou nenávidět více)," deklaruje akademik.   

"Zbaveni všech vojenských možností, jedinou nadějí zůstává přimět znesvářené strany k nějaké formě rozhovorů. Zvláštní zástupce OSN v Libyi Bernardino Leon tento měsíc prohlásil, že dohoda může být blízko - o rozhovorech, nic víc a možná ani to ne. Nyní k sobě bojující strany chovají tolik nenávisti a hořkosti a jsou natolik přesvědčené o svých vlastních ctnostech a nectnostech ostatních, že jakákoliv dohoda se bude zdá neuchopitelná. A pokud jí bude dosaženo, bude křehká," míní Llyod.  

"Džihádisté mají navíc vyjednávací výhodu: masy, které hledají evropský azyl. Je to děsivé, ale jde o zemi, z níž tisíce migrantů z celé Afriky a Blízkého východu proudí do Středozemního moře a riskují, že se kvůli své touze po lepším životě i utopí. Pocházejí ze zemí, kde islamistické skupiny ohrožují vládu, nebo se za ni prohlašují, tak jako v Libyi. Evropská unie se tak zoufale snaží zastavit tento exodus, že navrhla vojenskou akci proti pašerákům lidí; plán, kterému se vysmála tzv. vláda v Tripolisu - vláda národní spásy. Její ministr zahraničí Mohamed el-Ghiriani varoval, že Libye se postaví jakékoliv síle, která se pokusí realizovat hrozby zničením; pokud to chtějí zastavit, musí s námi mluvit," nastiňuje libyjskou taktiku komentář.

"Arabská metropole je nyní pod kontrolou džihádistů; jde zároveň o zemi, která je nejblíže hranicím EU. Dvě desetiletí jsme byli varováni, že zhroucené státy jsou velkou hrozbou pro západní bezpečnost. Je naprosto jasné, že varování měla pravdu," uzavírá Lloyd.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Irák USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy