Lepší brutální diktátoři než islamisté, překvapil expert

"Prezident Obama, již přemýšlející o svých chybách během druhého funkčního období, prohlásil, že lituje zapojení Spojených států do koalice, která v roce 2011 zasáhla v Libyii a odstranila prezidenta Muammara Kddáfího, aniž by měla adekvátní plán pro post-kaddáfiovskou společnost. Myslím, že jsme spolu s našimi evropskými partnery podcenili potřebu nasadit plnou sílu, když už děláte něco takového," parafrázuje šéfa Bílého domu John Lloyd. Spoluzakladatel Institutu žurnalistiky na prestižní Oxfordské univerzitě se v komentáři pro server Reuters zamyslel nad problematikou západních vojenských intervencí v islámském světě.

Intervencionalismus selhal

"Je zvláštní, že Obama a jeho spojenci nenaordinovali nové Libyi jasný plán: Měli příklad z irácké invaze v roce 2003. Válka byla vyhrána rychle, ale její dopady nás stále pronásledují. částečně z důvodů, že válečné úsilí nešlo ruku v ruce s energickým mírovým úsilím," konstatuje expert.  

"Řeč prezidenta George W. Bushe na letadlové lodi USS Abraham Lincoln v květnu 2003 - 'Spojené státy a jejich spojenci zvítězili' - se znovu ozvala v chichotu tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonové před reportérem, když přišla zpráva o Kaddáfího smrti. 'Přišli jsme, viděli jsme, on zemřel.' Bush i Clintonová si mysleli, že užití západní vojenské síly proti diktátorům posloužilo svému cíli. Oba ale za svého života zjišťují, že tomu je jinak," uvádí komentář.   

"Bushova řeč, která navždy bude známa jako projev 'Mise splněna' (ve skutečnosti řekl: 'mise pokračuje'), je druhem idealismu: Desetiletí lží a zastrašování nedokázaly přimět irácký národ, aby miloval své utiskovatele či toužil po svém vlastním zotročení. Muži a ženy v každé kultuře potřebují svobodu, stejně jako potřebují jídlo a vodu a vzduch," cituje Lloyd bývalého amerického prezidenta.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Nyní se však zdá tato rétorika mělká. Vakuum vytvořené pádem tyrana nepřineslo demokraty (alespoň ne dostatečné), ale staré spory, zášť a rozdělení - a především oživení militantních džihádistů, Al-Káidy, Islámského státu a dalších," shrnuje publicista.   

Lepší diktátor než povstalci

"Stejně jako Irák, Libye po odstranění svého tyrana Kaddáfího nezná žádnou stabilitu. První zvolený premiér Mustafa Abushagour byl pryč během měsíce; během čtyř let měla země sedm předsedů vlád. Ozbrojené islamistické skupiny mohou kvést - neexistuje spolehlivá armáda, která by je držela na uzdě - a nyní kontrolují části státu. Džihádistická vláda vyhnala zvolený kabinet z hlavního města Tripolisu a sama tam vládne. Mezinárodně uznaná vláda se krčí ve východním přístavním městě Tobrúku, který si starší Evropané pamatují jako místo jedné z největších bitev druhé světové války a prvního signálu, že válečná štěstěna se může otočit proti nacistům," připomíná Lloyd.

"Konzervativní odhady hovoří o 10 tisících lidech, kteří zahynuli v chaosu po Kaddáfího pádu. Jedním z nich byl americký ambasador Christopher Stevens, kterého zabili při útoku na konzulát Spojených států v Benghází v září 2012. Zpráva došla domů: Je lepší diktátor, kterého odsoudíte, než povstalci, které nedokážete kontrolovat (a zřejmě vás budou nenávidět více)," deklaruje akademik.   

"Zbaveni všech vojenských možností, jedinou nadějí zůstává přimět znesvářené strany k nějaké formě rozhovorů. Zvláštní zástupce OSN v Libyi Bernardino Leon tento měsíc prohlásil, že dohoda může být blízko - o rozhovorech, nic víc a možná ani to ne. Nyní k sobě bojující strany chovají tolik nenávisti a hořkosti a jsou natolik přesvědčené o svých vlastních ctnostech a nectnostech ostatních, že jakákoliv dohoda se bude zdá neuchopitelná. A pokud jí bude dosaženo, bude křehká," míní Llyod.  

"Džihádisté mají navíc vyjednávací výhodu: masy, které hledají evropský azyl. Je to děsivé, ale jde o zemi, z níž tisíce migrantů z celé Afriky a Blízkého východu proudí do Středozemního moře a riskují, že se kvůli své touze po lepším životě i utopí. Pocházejí ze zemí, kde islamistické skupiny ohrožují vládu, nebo se za ni prohlašují, tak jako v Libyi. Evropská unie se tak zoufale snaží zastavit tento exodus, že navrhla vojenskou akci proti pašerákům lidí; plán, kterému se vysmála tzv. vláda v Tripolisu - vláda národní spásy. Její ministr zahraničí Mohamed el-Ghiriani varoval, že Libye se postaví jakékoliv síle, která se pokusí realizovat hrozby zničením; pokud to chtějí zastavit, musí s námi mluvit," nastiňuje libyjskou taktiku komentář.

"Arabská metropole je nyní pod kontrolou džihádistů; jde zároveň o zemi, která je nejblíže hranicím EU. Dvě desetiletí jsme byli varováni, že zhroucené státy jsou velkou hrozbou pro západní bezpečnost. Je naprosto jasné, že varování měla pravdu," uzavírá Lloyd.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Irák USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 1 hodinou

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy