"(Americký) ministr obrany Ashton Carter se minulý týden přeřekl, když pronesl poznámku, která vyvolala ohnivou bouři jak ve Washingtonu, tak v Bagdádu. Ovládnutí města Ramádí Islámským státem (IS) vysvětlil tak, že irácká vojska neukázala žádnou vůli bojovat. Jenže zapomněl větu dokončit přidáním slov: za Irák," konstatuje americký politolog Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post rozebral současný stav Iráku, který se podle jeho názoru fakticky rozpadá.
Boj na život a na smrt
"Je jasné, že mnoho lidí v této části světa chce tvrdě a statečně bojovat - stačí se podívat na míru násilí. Kurdové zuřivě bojují za Kurdistán. Ši'íté houževnatě bojují za své lidi. Sunnité z IS vraždí a umírají za svou věc. Ale nikdo nechce bojovat za Irák. Problémem ve skutečnosti není, že irácká armáda zkolabovala. Problémem je, že zkolaboval Irák," deklaruje Zakaria.
"IS je ve skutečnosti povstáním proti vládám v Iráku a Sýrii. A žádnému povstání se nemůže dařit bez jisté podpory ze strany místní populace. IS má podporu od nespojené sunnitské populace v obou zemích, která cítí, že je utlačována ši'ítskou a alávitskou vládou," míní politolog.
"Munqith al-Dagher provozuje v Iráku výzkumnou společnost, která v průběhu uplynulého desetiletí v zemi uskutečnila miliony rozhovorů. Poukazuje na to, že drtivé většině sunnitů se IS hnusí. Více než 90% iráckých sunnitsky dominantních oblastí ho považuje za teroristickou organizaci. Ale tato extremistická skupina byla schopná zúročit hluboký a silný nesouhlas, který sunnité cítí vůči irácké centrální vládě. Před pádem Mosulu tvrdilo 91% jeho obyvatel (především sunnitů), že se Irák ubírá špatným směrem," poukazuje expert.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Sunnitský nesouhlas není o malých záležitostech, jako je udělování míst a zakázek ši'ítům. Jde o život a smrt. V srpnu například irácká armáda a kurské a ši'ítské milice - za podpory leteckých úderů Spojených států - vyhnaly IS z města Amirlí. Po ukončení obléhání Amirlí následovaly operace, kdy provládní milice, dobrovolničtí bojovníci, stejně jako irácké bezpečnostní složky napadly sunnitské vesnice a komunity v okolí...přičemž plenily majetek civilistů...pálily domy a obchody sunnitských obyvatel a používaly výbušniny a těžkou techniku k ničení jednotlivých domů či celých vesnic," cituje Zakaria lidskoprávní organizaci Human Rights Watch.
"David Kirkpatrick z NY Times popsal stejné chování po osvobození Jurf al-Sachar, kdy bylo vyhnáno 70 tisíc sunnitů. Zastupitelem města v provinční radě byl jediný sunnita a toho nalezli mrtvého s kulkou v čele," parafrázuje novináře politolog.
"Drtivá většina sunnitů je proti IS a prchá ze všech míst, které organizace obsadí. Ale nemohou nalézt města, kde by se znovu usadili. Etnické čistky v Iráku - kdy jsou ši'íté sestěhováni do ši'ítských oblastí a Kurdové a sunnité činí to samé - začaly spolu s občanskou válkou v roce 2006, ale nyní se dramaticky urychlily. Dokonce i Bagdád, což bývalo rozličné a smíšené město, se segregoval do sektářských etnických enkláv a stal se většinově ši'ítským," uvádí odborník.
Irák již neexistuje a USA na tom nic nezmění
"Dnes již Irák neexistuje. V roce 2008 80% respondentů tvrdilo, že jsou nadevše Iráčané. Dnes je to pouhých 40%. Kurdové využili příležitost k dalšímu posílení své již tak výrazné autonomie. Nedávno jsem se zeptal jistého kurského politika, kolik Kurdů by podpořilo nezávislost svých provincií. Odvětil, že něco mezi 99 až 100%. Dvanáct let po pádu Saddáma Husajna se Kurdové a vláda v Bagdádu stále nemohou dohodnout na rozdělení příjmů z ropy," dodává komentář.
"Kenneth Pollack z Brooking Isntitution v červnu 2014 sepsal velmi prozíravý článek pro Wall Street Journal, v němž nastínil sedm specifických zákonů a opatření, které Irák potřebuje zavést, aby poskytl ne-ši'ítským komunitám sebevědomí a oporu v zemi. Tvrdil, že americká vojenská pomoc by měla být podmíněna provedením těchto změn. Téměř o rok později splnil Irák pouze jednu z těchto podmínek," kritizuje Zakaria.
"Sektářský rozpor je zhoršován z vnějšku. Írán podporuje bagdádskou vládu a ši'ítské milice. A sunnitské režimy, jako je Saudská Arábie, financují sunnitské militantní skupiny jak v Iráku, tak v Sýrii a jejich podpora bagdádské vládě upadá, i co se boje proti IS týká. Po mnoha oznámeních o arabských náletech a přísunu sil i vojenské pomoci zůstává skutečností, že mnoho arabských států okolo Iráku je zaměřeno více proti ši'ítsky než proti IS," varuje politolog.
"Republikáni tvrdí, že Američané by se měli přidat k arabským silám v boji s extremistickou skupinou, ale zřejmě nepostřehli, že žádné arabské síly neexistují. Washington může poskytnout pomoc, výcvik, zbraně a vzdušné síly - dokonce i vojáky. Ale nedokáže udržet pohromadě zemi, která se již rozpadá," konstatuje závěrem expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák