Poprava mi otevřela oči. Bývalý džihádista vypráví otevřeně svůj příběh

Od října 2014 do května 2015 pracoval Abu Ibrahim v kanceláři tajných zpravodajských služeb v Raqqa. Od džihádistů utekl ve chvíli, kdy viděl brutální metody Islámského státu zblízka. Teď žije jako uprchlík v jednom z tureckých táborů nedaleko syrské hranice.

Abu pochází z pěti dětí. Začal navštěvovat univerzitu, zajímal se o počítačové vědy. Po roce studia ale vypukla v regionu revoluce. „Bylo tady hodně demonstrací, otec měl strach, že mě zatknou," vzpomíná Abu. Jeho rodina totiž revoluci nepodporovala. Abu na věc neměl názor – až do chvíle, kdy zatkli jeho kamarády a spolužáky. Tehdy se v něm prý zrodila nenávist.

Město Raqqa ovládl Islámský stát

Mezitím skupina al-Nusra přemohla syrskou armádu a dobyla město Raqqa. Abu byl rád, protože z oblasti odešli lidé věrni režimu Bašára Asada. Když se nudil, začal s přáteli diskutovat k historii džihádistů. Po vyslechnutí jejich příběhů prý začal vážně uvažovat, že se k nim přidá.

Než se tak ale stalo, nad městem převzal moc Islámský stát. Někteří z oblasti odešli, jiní se k němu přidali. Abu prý neviděl rozdíly mezi al-Nusta a IS, tak začal navštěvovat džihádistické přednášky. Začal se z něj stávat pravý věřící, který se učil o islámské víře i právu. Když v říjnu 2014 absolvoval přednášky, oficiálně se přidal se skupině.

Práce v kanceláři byla dobrá

Začal pracovat v kanceláři bezpečnostních sil, jedné z nejdůležitějších institucí. „Nejsem si jistý, proč si mě vybrali, ale na tom nezáleželo. Bylo to dobré místo pro práci," uvedl Abu Ibrahim. Za plat 250 dolarů měsíčně měl kontrolovat zabavené počítače a odstraňovat informace o hledaných osobách. Pak začal se sběrem informací pro tajnou službu. Mluvil s lidmi, poslouchal názory obyvatel, občas někoho zatkl.

Svou prací pro IS si ale zničil vztahy s rodinou. „Můj otec mi řekl, že udělá cokoliv, pokud od nich odejdu. Dokonce mi chtěl najít přítelkyni, abych se oženil. I svatbu by mi zaplatil. Ale mně to bylo jedno," cituje server bývalého džihádistu. Novou rodinu si našel mezi džihádisty. Tam prý na sobě navzájem hodně záleželo.

Bojovníci nejsou radikální věřící, jen zoufalí lidé

Zajímavé je, že podle Abua nešlo jen o náboženství. Většina bojovníků se prý k IS přidala hlavně kvůli penězům. „Konvertovali by i ke křesťanství, pokud by dostali dobře zaplaceno," myslí si Abu. Mnoho bojovníků podle něj nejsou náboženští fanatici, jak se často tvrdí. Lidé se prý k džihádistům přidávají, protože jsou zoufalí. Skupina totiž nabídla mužům možnost porazit Asada, po čemž mnozí toužili. Mnoho z nich tedy nebojuje za Islámský stát, ale proti režimu Asada.

Abu ale nebyl spokojen s tím, co viděl. Nelíbilo se mu, jak džihádisté zachází s civilisty. „Nenáviděl jsem to a nenáviděl jsem, že mě místní nenávidí, protože jsem z Islámského státu," přiznal bývalý džihádista. Postupně si prý začal uvědomovat, že i když má s IS společného nepřítele, nemůže souhlasit s jeho filosofií. A podle svých slov rozhodně nebyl jediný.

Poprava přátel mu otevřela oči

Pak IS zatkl členy skupiny al-Nusra a nechal je popravit. Mezi nimi byli i přátelé Abu Ibrahima z dob studií. „Nemohl jsem to vydržet. Jakmile jsem viděl kamaráda, který byl sťat, věděl jsem, že musím odejít," přiznal Abu. Jenže opustit Islámský stát a doopravdy odejít, to jsou podle něj dvě odlišné věci.

Pokud by ho džihádisté chytili, na místě by ho popravili. Tak začal Abu vymýšlet plán, který zahrnoval cestu přes kontrolní stanoviště na území IS. Nakonec si opatřil falešný identifikační průkaz, díky kterému se mu podařilo dostat až do Turecka.

Hledání nového smyslu života

Teď žije v tureckém městě Urfa a přemýšlí o tom, že by pokračoval ve studiu. Když ale prý vidí tolik vzdělaných Syřanů, kteří nemají zaměstnání, zvažuje, jestli to má vůbec smysl. Nezůstal v kontaktu s nikým s IS, zatím si ale ani nenašel nové přátele v Turecku. „Tady se o svůj život nebojím. Jen se doopravdy nudím," řekl novinářům Abu.

Dokud prý bude v Turecku, neobává se žádné odvety ze strany Islámského státu, bojí se ale, co by se stalo, kdyby Turecko prohloubilo spolupráci s USA ve válce proti IS. „Z bojů je mi špatně. Nepiju, ale taky se nemodlím," říká Abu, který ztratil všechna náboženská i politická přesvědčení. Snaží se vrátit do normálního života, snadné to prý ale není. „Boj se stane vaší ideologií," dodal Abu Ibrahim, který teď hledá něco jiného, pro co by mohl žít.