Vztahy Jordánska a Izraele na bodu mrazu, politici se pohádali na konferenci OSN

Židé mohou na Chrámovou horu vystoupit, ale nesmí se tam modlit. Dnes jsou tam dvě významné mešity. Hlavním správcem posvátných míst je Jordánsko, které do války v roce 1967 východní Jeruzalém, kde Chrámová hoře leží, spravovalo.

Hotovelyová ve čtvrtek kritizovala Palestince a prohlásila, že zatímco izraelské dítě se chce stát inženýrem, aby prospívalo svému národu, palestinské, aby mohlo vyrábět výbušniny k teroristickým útokům. Vyzdvihovala rovněž ekonomickou pomoc Izraele Palestincům.

Džúdí prohlásil na úvod svého příspěvku, že má sice napsaný projev, ale číst ho nebude, protože je nucen reagovat na slova Hotovelyové. Hovořil pak sarkasticky o Izraeli a kromě jiného prohlásil, že jestliže jeho vojáci vstupují do mešity Al-Aksá, urážejí tím 1,5 miliardy muslimů celého světa. Ze slov Hotovelyové se prý dá usuzovat, že situace Palestinců na Západním břehu Jordánu nebyla nikdy lepší a že není nutné jednat o palestinském státě, protože stačí pár ekonomických pobídek, a vše bude dobré.

Hotovelyová se mu pokoušela několikrát skočit do řeči a vyvrátit jeho slova, což přítomní sledovali s údivem, jelikož program nepočítal s diskusí řečníků, ale pouze s jejich krátkým vystoupením.

List The Jerusalem Post napsal, že izraelsko-jordánské vztahy se kvůli incidentům na Chrámové hoře natolik zhoršily, že král Abdalláh odmítl jednat přímo s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.