Turecko nezvládá uprchlíky? Od EU zřejmě bude něco chtít

Prezident Recep Tayyip Erdoğan však při pondělním setkání může žádat podstatně víc než zmíněnou částku. Upozornil na to turecký velvyslanec při EU Selim Yenel: "Nežádáme pomoc, ale způsoby jak pomoci, s ohledem na vzdělávání, zdraví, sociální služby pro lidi, kteří se v dohledné době do své domoviny rozhodně nevrátí."

UNHCR, uprchlická agentura při OSN vyčíslila, že v Turecku nyní pobývá na dva miliony běženců ze Sýrie, což je přibližně polovina z celkového počtu lidí, kteří kvůli válečnému konfliktu zemi opustili. Exodus se však v žádném případě nezastavil, další desítky a stovky Syřanů připlouvají do Turecka a Řecka po moři, odkud se pokoušejí přeplavit dále do Itálie.

Vedoucí činitelé Evropské Unie minulý měsíc začali hledat pro tureckou otázku řešení. Ještě před summitem EU (23. září) vystoupil francouzský prezident François Hollande s výzvou, aby Evropa s Tureckem spolupracovala s cílem zajistit uprchlíkům v této zemi pobyt, nalézt jim zaměstnání a podmínky, za kterých by tam přečkali, než se situace v Sýrii nějakým způsobem vyřeší. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier provedl neplánovanou návštěvu tureckého hlavního města Ankary a ocenil "užasný přínos" Turecka k vyřešení migrační krize.

Vztahy prezidenta Erdoğana k EU je značně komplikovaný. Mohou za to do jisté míry i průtahy ohledně schválení vstupu Turecka do EU. Západní politici prezidenta neustále kritizují za jeho autoritářský přístup, Brusel s Ankarou vede pouze omezená jednání, Erdoğanovi klade za vinu pomalý růst ekonomiky a nestálou politickou situaci. Zůstává otázkou, jak dopadnou celonárodní volby, vypsané na 1. listopad. 

Recep Tayyip Erdoğan se 5. října setká s předsedou EU Jean-Claude Junckerem, předsedou Rady EU Donaldem Tuskem a předsedou evropského parlamentu Martinem Schulzem. Po zasedáni má tato politická čtveřice naplánovanou slavnostní večeři. Tusk krátce před tímto setkáním navštívil Turecko za účelem "... posílení dialogu s Tureckem na všech úrovních za cílem zkvalitnit spolupráci na zastavení a řízení migračních toků".

Je překážkou Putin a přítomnost Rusů?

Velvyslanec Yenel podotkl, že finanční pomoc ze strany EU ve výši jedné miliardy eur je "v pořádku", ale zároveň dal jasně najevo, že Ankara bude požadovat rozhodně víc. "Tyto peníze už byly přiděleny Turecku jako pomoc v procesu přípravy na vstup do EU. Měli bychom proto dostat ještě dodatečné finanční prostředky poskytnuté z jiných zdrojů, než ze kterých už peníze do naší země odešly."

Schůzka čtveřice bude mít na programu i otázku Sýrie. Turecký premiér Ahmet Davutoglu obeslal vedoucí představitele EU, kteří se zúčastnili zmíněného summitu dopisem, ve kterém navrhuje bezpečně a bezletové zóny prodloužené na 80 kilometrů do území severní Sýrie. Tento návrh vychází vstříc Svobodné syrské armádě, jejíž příslušníci přeběhli od syrských prorežimních sil, klade si za cíl zajštění bezpečnosti země a vytvoření bezletových zón ze strany USA, jako tomu bylo v severním Iráku na počátku roku 1990.

Yenel však uvedl, že v současné době tato myšlenka nemusí dojít naplnění, na čemž mají podíl ruské letecké údery. Dodal, že s největší pravděpodobností nebude ani na pořadu rozhovorů při pondělním střetnutí. "Když byl pan Tusk v Turecku, prezident Erdoğan mu sdělil nějaké konkrétní informace. Ale od té doby už utekly tři týdny a leccos se zásadně změnilo, zejména když do hry vstoupili Rusové. Teď bude nutné všechno přehodnotit," dodává Yenel. 

Turecký velvyslanec přitom připouští možnost, že by Moskva mohla být partnerem při řešení krize, ale taková šance vyžaduje opravdovou důvěru a diskusi. "Rusové jsou tady, Íránci támhle a to představuje nebezpečný mix, který bude možné těžko ovládat. Buďme féroví. EU nám v Sýrii těžko pomůže. Nemá ani armádu, ani odborníky." Yenel zároveň ostře odmítl myšlenku, že jeho snaha směřuje pouze k vyřešení kurdské otázky.

"Tak to vůbec není. Naší ideou je vytvořit bezpečný prostor, kam se budou moci vrátit zpět místní obyvatelé. Nejde jen o vytvoření takové oblasti, ale také je třeba tu vystavět města, infrastrukturu, podmínky pro život. To je další oblast, pro níž by se mohlo prostředků EU dobře využít.

Jenže Evropa nám může jen těžko pomoci. Přiznejme si, že to je na Američanech. Ti mají zkušenosti a odborníky, EU rozhodně ne," zopakoval Yenel svou myšlenku. Zároveň dodal, že bude usilovat o dosažení pokroku v oblasti vízové povinnosti pro turecké občany cestující do Evropy. "Pokud se vše bude odvíjet bez problémů, mohli bychom jednání dokončit do roku 2017 a pak by naši občané mohli do zemí EU cestovat bez víz," uzavřel Yenel.