Sebestřednost Západu, či Ruska: kde číhá hrozba?

Rusko i Západ sledují sebestředné cíle

"Pokaždé, když Rusko zaujme pozornost globálních médií, otázka vždy zní: Co Rusko skutečně chce? Odpověď je ale vždy stejná: uznání, respekt, vliv. Od přečinu k přečinu a od konfliktu ke konfliktu se mění pouze jemné detaily motivace," konstatují analytici.   

"V případě Sýrie představuje ruské specifické zájmy slunit se ve slávě vedení údajné mezinárodní koalice proti Islámskému státu (IS); odvedení pozornosti od své války na Ukrajině; zabránění západem podnícené změny režimu v Damašku a přiměřené zachování užitečného vztahu patron-klient; a nakonec relativně nízko v seznamu priorit leží učinit něco ohledně zjištění, že by se mělo něco dělat se šířením fundamentalistických forem islámu," píší Nixey a Wickettová.

"O výše uvedeném pořadí priorit se můžeme dohadovat, ale nelze polemizovat s tím, že ruské motivy jsou čisté. Jde jen o to, zda rozumíme tomuto zvláštnímu smyslu pro priority, který dává ruským akcím smysl. Koneckonců, logicky, proč by země zápolící s břemenem zmrzačené ekonomiky, která byla sama nedávnou obětí teroru extremistů, otevírala druhou frontu vojenských operací daleko od svého tradičního jeviště pro vojenské angažmá v bývalém sovětském prostoru? A jak by jiné než postranní motivy, okrem těch oficiálně přiznaných, mohly vysvětlit, že Rusko cílí i na jiná syrské seskupení, než jsou bašty IS?" ptají se experti.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Podtrženo, sečteno, je to vnímaná hrozba ze Západu (a jeho nadvlády), nikoliv skutečná hrozba IS, jíž se Kreml nejvíce obává. Pakliže se tato zvrácená kalkulace nezmění - a je nepravděpodobné, že se tak stane za současného vedení - smysluplná spolupráce mezi Ruskem a Západem na Blízkém východě je fakticky vyloučená. Západní zájmy přitom v mnoha ohledech nejsou o nic méně sebestředné. Největší obavy Západu se týkají - jak tomu bylo vždy - vlastních lidí a jejich bezpečnosti. S ohledem na Sýrii se toto přeměňuje do priority zničení IS a dalších teroristických skupin, které mohou přenést bitvu na Západ. Jak jsme během prvních let syrské krize viděli, pokud nebezpečí může být udrženo v rámci regionu, je hrozné, ale zvládnutelné," deklarují Nixey a Wickettová.    

Naděje dominového efektu

"Bohužel, jak (Západ) nyní zjistil, nebezpečí nelze zadržet v Sýrii, ba dokonce ani u jejích okolních sousedů. Toto vede k druhé západní prioritě: Západ by rád vytvořil v Sýrii více stabilní prostředí, které by ukončilo nepokoje, nestabilitu a v důsledku i ohromný příliv běženců. Konečně, třetím cílem Západu v Sýrii je z dlouhodobého hlediska demokratický režim. Nejde jen o morální stanovisko Západu, ale velmi reálnou analýzu toho, že demokracie představují stabilnější a lépe rozvinutou cestu než autoritářské vládnutí. Západu nejsou životy Syřanů ukradené - z tohoto by se nemělo slevit - a Západ touží toto podpořit jistými zdroji. Avšak bohužel ve chvíli, kdy toto přijde do konfrontace s vlastními zájmy, záležitost nevyhnutelně, především z vnitropolitických důvodů, ustupuje do pozadí," vysvětlují analytici.

"Ačkoliv Rusko a Západ mají v Sýrii a na celém Blízkém východě překrývající se zájmy, jejich priority se liší. Po dobu, kdy toto bude platit, není pravděpodobné, že dojde k progresu. Existuje scénář, v němž budou všechny strany vítězi - pokud se primárním cílem stane nastolení míru v Sýrii prostřednictvím vytvoření nové koaliční vlády (zahrnující zároveň představitele vlády syrského prezidenta Bašára Asada a rebelů). Na tom by Západ a Rusko musely pracovat společně - Západ přivést k jednacímu stolu rebely a Rusko Asada," nastiňuje komentář.            

"Pokud lze tohoto dosáhnout (je to velkou otázkou i za předpokladu, že všichni budou efektivně spolupracovat), mohlo by to mít dominový efekt na oslabení IS, potlačení mezinárodního terorismu a zmírnění přílivu běženců. Pokud by Rusko hrálo ústřední roli, Moskva by také dosáhla svého cíle být v čele stolu a být tak viděna ze strany domácího i mezinárodního publika," pokračují Nixey a Wickettová.

"Nakonec by bylo prospěšné pro všechny strany, pokud by při dosahování některého z těchto cílů chtěly více uspět - vzdorování si navzájem pravděpodobně povede k všeobecnému krachu. Bohužel, momentálně byla zvolena tato cesta. Otázka, kterou si musíme dnes položit, zní, jak lze kalkulaci jedná, či druhé strany (nebo obou) změnit - od jasného selhání, které nastane, pokud budou současné strategie pokračovat, k šanci na úspěch, pokud bude sledována nová, společná strategie," uzavírají experti.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.