Zapadl Putin do syrské bažiny? Něco tady nesedí, tvrdí analytik

Ztracený případ?

"Mnozí naznačují, že vojenské angažmá může chytit Rusko do bažiny afghánského typu," konstatuje Cohen. Odkazuje na tvrzení ředitele amerického Národního zpravodajství Jamese Clappera, který na otázku, zda Putina má nějakou dlouhodobou strategii pro Sýrii, či oportunisticky operuje ze dne na den, odvětil, že Putin pouze "vlaje". Stejně tak známý protiruský jestřáb Edward Lucas napsal, že Putinova syrská intervence je tak jako tak ztracený případ, jelikož pravděpodobnost obnovení kontroly nad stabilní a jednotnou Sýrii ze strany režimu Bašára Asada je minimální, parafrázuje analytik.   

Dle Cohenova názoru všechny tyto předpoklady přehlížení klíčovou skutečnost: Putin postupuje dobře na své cestě za dosažením většiny cílů v Levantě. "Jaké jsou tedy Putinovy cíle v Sýrii a jak jsou naplňovány?" pokládá analytik klíčovou otázku. Vysvětluje, že pro začátek je nutné pochopit, že Putin se nejvíce obává chaosu - i ve své poslední řeči v OSN zmínil, že americké zaměření na změnu režimu vedlo ke zničení národních institucí a vytvořilo mocenské vakuum, které rychle začali vyplňovat extremisté a teroristé.    

Ruská intervence však není o obnovení kontroly syrského prezidenta Bašára Asada nad stabilní a jednotnou Sýrií, míní Cohen. "Spíše má zachovat funkční syrský stát - pokud možno takový, který může rovněž chránit ruské zájmy v Sýrii," vysvětluje. Z tohoto důvodu se v prvních týdnech ruské nálety zaměřovaly na zamezení povstalcům probít si další přístupové cesty do klíčových oblastí kontrolovaných režimem, především do srdce alávitského pobřeží nebo klíčových koridorů okolo syrské dálnice M5 spojující Damašek s Homsem, Hamá a severem Sýrie, konstatuje komentář. Jelikož tyto oblasti obléhají rebelové nepatřící k Islámskému státu (IS), výsledkem je, že většina ruských vzdušných útoků necílila na IS, dodává analytik.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv Asadovy síly a jejich ši'ítští spojenci nedobyli zpět velkou část území, minimálně zastavili krvácení a stabilizovali pozici režimu," pokračuje Cohen. Deklaruje, že v tomto ohledu ruské vojenské tažení - alespoň pro zatím - dosáhlo svého prvního cíle.   

Druhým cílem Putinova syrského tažení je dle analytikova názoru obnovení ruské síly na Blízkém východě. I v tomto případě vidí první náznaky úspěchu. Ruská armáda totiž vytvořila mnoho základen v alávitské baště, zachovala přístup černomořské flotily do syrského přístavu Tartus a má nyní možnost realizovat svou moc ve východním Středomoří.

Rusko prolomilo izolaci

"Ze širšího hlediska Rusko též uspělo ve stmelení vojenských vztahů s vůdčími ši'ítskými mocnostmi na Blízkém východě - jmenovitě s Íránem, Irákem, Hizballáhem a zbytkem Asadova režimu," tvrdí analytik. Vysvětluje, že tyto strany vytvořily dvě velící centra, jedno v Bagdádu a druhé v Damašku, a nyní formují potenciálně impozantní blízkovýchodní osu. Poprvé od doby, kdy egyptský prezident Anwar Sadat v roce 1973 vyhnal z Egypta sovětské síly, se Rusko pevně uvelebilo na Blízkém východě, míní Cohen.      

"Putinova zpráva USA je jasná: Jsme znovu blízkovýchodní velmoc, s níž se musí počítat. Nezmizíme," myslí si analytik a zmiňuje třetí Putinův cíl v ruské intervenci v Sýrii - odvést řeč od Ukrajiny a přimět Západ začít s opět jednat s Ruskem. I v tomto směru Putin slaví první známky úspěchu, tvrdí expert.     

Cohen též uvádí, že po dlouhém trvání na Asadovu odchodu je Obamova administrativa nyní zřejmě ochotná podpořit jisté přechodné období, kdy Asad zůstane v úřadu. Komentář poukazuje na další signály: Ve Vídni dochází k rozhovorům o syrské budoucnosti mezi ruskými diplomaty a jejich protějšky ze Spojených států a dalších zemí. Mezitím vysocí ruští a američtí armádní představitelé spolu znovu mluví s cílem vyhnout se nepředvídatelným střetům mezi jejich obávanými vzdušnými silami na syrském nebi.

"USA se nemusí Putinova syrská intervence líbit, ale Washington a Moskva spolu opět hovoří," dodává analytik. Byť to může být na dlouho, nelze dle jeho mínění vyloučit možnost, že Putin syrskou kampaň využije, aby přiměl Západ k ukončení hospodářských sankcí souvisejících s Ukrajinou - USA sice pravděpodobně nebudou ochotny přímo vyměnit Sýrii za Ukrajinu, ale není mimo reálné možnosti, že tento scénář zváží Evropané, byť ne explicitně. Země Evropské unie jsou totiž stále více rozdělené kvůli sankcím a touha ztlumit migrační krizi plus evropské obchodní zájmy mohou tlačit státy EU k nalezení cesty, jak při zachování si tváře ukončit sankční režim, spekuluje Cohen.     

To však je dle analytika ruský delší proces a momentálně Putin uspěl, když využil svou syrskou kampaň k prolomení diplomatické izolace Ruska ze strany Západu. "Aby bylo jasno, ruská vojenská intervence je teprve na první metě a pokud jde o válku, mnoho věcí se může pokazit," varuje Cohen. Odkazuje především na nedávný pád letadla v Egyptě, který může změnit pohled ruské veřejnosti na intervenci v Sýrii, či na možnost, že Asadův režim bude nadále ztrácet území ve prospěch rebelů. "Nicméně šest týdnů poté, co ruské letectvo zasáhlo své první cíle, to vypadá, že svých cílů začíná dosahovat i Putinův odvážný gambit," uzavírá Cohen.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.