Mají USA právo poučovat Rusko? Politolog si nebere servítky

Skutečně se USA poučily?

Desch vysvětluje, že Obamovy rady byly obzvláště načasované, jelikož Turecko, americký spojenec z NATO, minulý týden sestřelilo ruské letadlo na turecko-syrské hranici. "Myslím, že Putin, majíc v čerstvé paměti Afghánistán, chápe, že jednoduše zabřednout v nekonečném a paralyzujícím občanském konfliktu není to východisko, které hledá," cituje politolog šéfa Bílého domu.   

Expert tato slova považuje za dobrou radu. Pochybuje však, zda se jí řídí i Spojené státy. Poukazuje, že pokud USA hovoří o nedávných vojenských intervencích, je obtížné si představit, jak americké nešťastné experimenty v Iráku, Afghánistánu či Sýrii mohly přivést Obamu k myšlence, že USA mají lepší smysl pro strategii v této zcela komplikované části světa, než jejich ruský protějšek.   

"Pravda, Obama byl skeptický k původní americké intervenci v Iráku v roce 2003 a moudře souhlasil s odchodem, když nám v roce 2011 proíránský režim Núrího Málikího v Bagdádu ukázal dveře," píše profesor. Míní, že šéf Bílého domu zřejmě nyní začal o tomto odchodu přemýšlet jinak a do "Země mezi řekami" pozvolna vrací americké vojáky, aby pomohli zastavit kolos Islámský stát (IS).

Desch tvrdí, že USA se měly z původní intervence poučit ve smyslu, že ačkoliv přítomnost velkého množství amerických pozemních jednotek může udržet zemi pohromadě, tento úspěch bude trvat jen tak dlouho, jak dlouho tam Spojené státy budou ochotné zůstat.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Politolog připomíná, že Bushova administrativa rozšířila ospravedlnitelnou válku v Afghánistánu za odstranění Al-Káidy a jejího hostitele, Talibanu, v masivní cvičení v budování národa  při pokusu přeměnit historicky rozdrobený a slabý stát ve funkční demokracii. To přirovnává ke stavění hradu na písku.   

Expert kritizuje, že Obama namísto toho, aby omezil americké ztráty, rozšířil závazky svým vlastním navýšením počtu vojsk v roce 2009 a následně upustil od kompletního stažení amerických sil do konce roku 2016. "Pokud však Afghánistán nemůže fungovat bez velké americké vojenské přítomnosti, je těžké pochopit, jak můžeme považovat akci z roku 2009 za efektivní," konstatuje Desch.   

Umírněná opozice neexistuje

Mezitím se Obamova administrativa nechala v Sýrii strhnout euforií arabského jara a rozhodla se podpořit rodící se opoziční hnutí proti Bašáru Asadovi, uvádí profesor. Tvrdí, že nikdo nemůže v principu popřít, že by bylo záhodno, kdyby Asadův minoritní režim byl vymeten ze stránek historie. Avšak dodává, že bychom si měli položit otázku, zda nebude nahrazen něčím horším, jako například IS.

"Bohužel, namísto otevřeného přemýšlení o pravděpodobném vývoji protiasadovského povstání pokračujeme v honbě za snem o tom, že Asada nahradí umírněná syrská opozice," deklaruje Desch. Ihned podlňuje, že pokud taková existuje, krom Kurdů, což je další menšina, která rozhodně nemůže vládnou zemi, zatím jsme ji nenalezli. Důvod spatřuje v tom, že zřejmě neexistuje.        

Do toho Putin tento týden obvinil Turecko z podpory IS, připomíná profesor. Toto obvinění nepovažuje za férové, ale to dle jeho názoru nemění nic na tom, že protiasadovské síly, které podporuje vláda Recepa Tayyipa Erdogana, jsou jen o něco umírněnější než IS. Desch míní, že tomuto dilematu odmítá Západ čelit, když prosazuje změnu režimu jako součást řešení syrské krize. "Umírněnější není to samé co umírněný," varuje.  

Politolog odkazuje na úterní prohlášení, že Spojené státy opět navyšují svou pozemní přítomnost v Iráku a Sýrii, přičemž americký ministr obrany Ash Carter tvrí, že půjde o vyslání "specializovaných expedičních útočných sil", které budou provádět více razií v Iráku. Desch v té souvislosti soudí, že nelze skloubit problematickou historii USA v blízkovýchodním regionu s udělováním rad Putinovi a dalším ohledně toho, co mají a nemají dělat.  

"Jednoduše řečeno, je těžké představit si, že prezident Putin stojí o Obamovy rady k ruské strategii v Sýrii," píše profesor. Není si rovněž jistý, zda je Putin vůbec potřebuje - připomíná, že ruský prezident není demokrat a nedovolí, aby mu v cestě stály detaily mezinárodního práva a diplomacie.  

To vše podle politologa vznáší zajímavé a důležitou otázku: Kdo má na situaci v Sýrii realističtější pohled? Obama si dle Desche myslí, že je možné porazit IS a zbavit se Asada, zatímco Putin chápe, že tyto dva cíle, byť zřejmě samy o sobě záhodné, nejsou pravděpodobně dosažitelné zároveň.

"Možná je Sýrie jedním z těch problémů, které vyžadují chladnokrevné a tvrdohlavé jasné realistické uvažování," přemítá expert. Vladimir Putin si je dle jeho názoru tohoto vědom, zatímco Obamovi daná skutečnost zcela uniká.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.