Jak to dopadne se Sýrií? Expert upozornil na závažný problém

Marginalizovaný Asad

Desenlow považuje mírový plán a jeho ústavní milníky na cestě k lepší Sýrii za ambiciózní a křehké zároveň. Plán podle něj uspěl v tom, že v prosinci v Rijádu vykrystalizovaly části syrské opozice a došlo k ustanovení začátku přímých rozhovorů v příštím roce, což přináší vzácný optimismus, že rok 2016 může konflikt nasměrovat na lepší cestu.   

Expert však upozorňuje, že zabití Alúše zastavilo evakuaci opozičních sil z obleženého uprchlického tábora Jarmúk a vedlo další opoziční vůdce ke zpochybnění záměrů syrského režimu v mírovém procesu.  

"Neměli bychom zapomínat, že vídeňský proces se nezrodil z touhy (syrského) režimu," připomíná analytik. Vysvětluje, že úvodní rozhovory, které nastavily stávající  kurz, ve skutečnosti nezahrnovaly syrské aktéry, ale u stran jednacího stolu se sešli jejich patroni a spojenci. V kontrastu s dřívějšími rozhovory v Ženevě se však podle Desenlowa zdá, že ve Vídni jsou světové mocnosti dostatečně odhodlány vytvořit mírový proces, který nebudou moci zmařit samotné válčící strany. Zabití Alúše pak expert považuje za pravděpodobnou snahu syrského režimu obnovit vlastní agendu ve stínu vídeňského procesu, ve kterém se Damašek cítí marginalizován.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Současné období je proto podle odborníka pro širokou škálu aktérů, kteří tvoří syrskou opozici, velmi nebezpečné, ale zároveň nabízí velké příležitosti. Část z nich byla označena za "extremisty" a z rodícího se mírového procesu vyloučena, jiní jsou uznáni za "umírněné" legitimní hráče a přizvaní k rozhovorům.    

Desenlow připomíná vzkaz ředitele organizace Human Right Watch Kena Rotha na sociální síti Twitter, který zabití Alúše označil za součást Asadovy strategie omezit volbu na sebe, či Islámský stát. Důležitost aktuálního období dle experta spočívá také v tom, že opozice potřebuje vedení, které zajistí nejen dobrou dohodu v rámci vídeňského procesu, ale též její legitimní naplňování, ať již bude jakákoliv.      

"Vůdci jsou důležití a nikde více než na mírových konferencích," deklaruje analytik. Dodává, že bez těchto figur může zbýt z mírového procesu pouze skořápka - bude zde teoretická politická dohoda, ale nezbudou žádní aktéři, kteří by ji prosazovali. V tomto ohledu je nutné mít na paměti, že taktika pozabíjení či cílení na nepřátelské vedení není nová či originální, uvádí expert.   

Ruský faktor

Odborník připomíná, že loni v prosinci opoziční skupiny ve východní Ghútě obvinily režim z vedení kampaně zaměřené na zabíjení jejich vůdců. Doplňuje, že v průběhu konfliktu došlo k množství útoků na automobily, které usmrtily opoziční lídry, aniž by bylo jasné, kdo za nimi přímo stál.  

"Je známo, že Asadův režim byl napojen na atentát na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího a další protisyrské politiky v této zemi. Může formálně vítat rozhovory s opozicí, ale neměli bychom podléhat iluzi, že by byl šťastnější, pokud je uvidí mrtvé," píše Desenlow. Za ještě větší nebezpečí pro křehký, ambiciózní, ale zoufale nutný mírový proces považuje případné odhalení, že v tomto zabíjení se angažují Rusové; ať přímo prostřednictvím náletů, či nepřímo skrze zpravodajské informace. Národní koalice syrských revolučních a opozičních sil již Rusy z takového zabíjení obvinila, varuje analytik.    

"Pro Syřany, kteří jsou ve vídeňském procesu předmětem, je jednou věcí pokusit se prosazovat nezávislost na těchto rozhovorech a je něco zcela jiného pro Rusy, kteří vídeňský proces spoluvytvořili, být vidět při zabíjení významných opozičních lídrů jen pár týdnů před chystaným začátkem rozhovorů," vysvětluje expert. Rusové podle něj ale mohou tvrdit, že dokud neexistuje jasná dohoda na tom, kdo je legitimní opozicí, všechny protiasadovské skupiny zůstávají potenciálním cílem.    

Analytik poukazuje, že na dalších klíčových hráčích ve vídeňském procesu, Spojených státech a Evropské unii, leží též těžké břemeno - musí objasnit, co se stalo Alúšovi, získat od Rusů záruky ohledně jejich záměrů a garance vůči aktérům, kteří budou představovat součást procesu, jež Rusko spoluvytváří.  

Desenlow závěrem varuje, že jak se bude syrský režim cítit stále více marginalizován, bude se zřejmě uchylovat ke stále zoufalejším akcím. Nikoho tak dle analytika nemůže překvapit souběžné plnění diplomatických povinností, které od Damašku očekávají jeho ruští spojenci, a maximální snaha zabíjet opoziční vůdce na bojišti.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.