Jako ve středověku. Analytik varuje před novými zvěrstvy v Sýrii

O hrůzách z města Madáji vypovídají obrázky vyhublých dětí a příběhy lidí nucených jíst kočky, psy, trávu či cokoliv jiného našli, aby přežili, deklaruje analytik. Vyhladovění by podle jeho soudu mělo být přidáno na seznam zahrnující chemické zbraně, barelové bomby, masakry a dělostřeleckou palbu cílící na zastavěné obydlené oblasti.

Denselow vysvětluje, že Madája zažila poslední distribuci potravin 18. října loňského roku, načež se dostala do smrtelného stisku, který přinesl ohromné utrpení odhadovaným 40 tisícům obyvatel. Dodává, že v Madáje, ležící pouhých 25 mil od prezidentského paláce Bašára Asada, jen minulý měsíc zemřelo hlady 23 Syřanů, včetně dětí. Připomíná, že další ohrožení při snaze tamních obyvatel udržet své rodiny naživu představují miny a palba ostřelovačů. 

Komentář voriginálním znění si můžete přečíst zde. 

„Pokud se díváme bez kontextu, příběh Madáji se může zdát jako další tragická kapitola v příběhu syrské krvavé občanské války,“ uvádí expert. Doplňuje však, že taktika vyhladovění má kontext i historii a mohli jsme se poučit z toho, jak mediální pozornost a tlak vedly k příslibům umožnění přísunu pomoci a zoufale potřebnému uvolnění.

Nejde o zbraň

Vyhladovění není dle Denselowa zbraň, ale taktika ze středověku, která nalézá uplatnění i dnes. Údajná role Hizballáhu na obléhání Madáji má paralelu s úlohou této milice v tzv. válce o tábory v průběhu občanského konfliktu v Libanonu, připomíná analytik. Vysvětluje, že v této „válce v rámci války“ v 80. letech milice aplikovaly taktiku obléhání na palestinské uprchlické tábory v městských oblastech s velmi podobnými dopady na dostupnost potravy.    

„Silná kronika života zdravotníka v jednom z táborů od Pauline Cuttingové, zvaná Děti obléhání, hovoří o lidech nucených jíst hmyz a dokonce i těla padlých, aby přežili,“ píše Desenlow. Konstatuje, že vyhladovění jako taktika nejen oslabuje nepřítele, ale dostává ho zároveň pod zvýšený tlak, aby se postaral o civilisty v obleženém místě.  V Sýrii jde podle experta také o příklad kolektivního trestu a selhání mezinárodní povinnosti chránit civilisty, která v době libanonské občanské války ještě neexistovala.  

Dle odborníka mezinárodní systém ztrácí legitimitu a efektivitu pokaždé, když v obležené oblasti zemře člověk kvůli nedostatečnému přísunu pomoci. Denselow konstatuje, že OSN se koneckonců zasazuje o dodávky pomoci civilistům dlouhé roky a Rada bezpečnosti schválila dvě rezoluce týkající se přeshraniční pomoci bez povolení ze strany Damašku a do ledna 2017 má mandát podle nich jednat.

Analytik doplňuje, že zatímco Madája je extrémním příkladem dopadů obléhání, další oblasti se dostávají pod podobný tlak. Odkazuje na odhady OSN varující, že 400 tisíc lidí v patnácti oblastech bude brzy hladovět a na 4,5 milionu Syřanů žije v oblastech, které jsou špatně dosažitelné.  „Jednorázová zásilka pomoci není dostatečná v případě takové podvýživy jako v Madáje, tudíž nevládní organizace Lékaři bez hranic volá po evakuaci civilistů s cílem záchrany jejich životů prostřednictvím hospitalizace,“ poukazuje expert.   

Bez iluzí

Zatímco Syřané pomalu hladoví k smrti, neměli bychom si dle Denselowa dělat iluze o tom, jaký má situace dopad na systém OSN, který jí očividně nedokáže zabránit. Uvádí, že ve Velké Británii roste tlak na shazování pomoci civilistům z vojenských letadel v místech jako je Madája. Pokud bude nadále odpírán přístup OSN, pak je zde argument, že podobné dodávky byly realizovány v případě Jezídů prchajících před Islámským státem, a není tedy důvod neuchýlit se k nim i v případě civilistů v Sýrii, soudí odborník. „Jiní odmítají s vysvětlením, že protivzdušná obrana režimu je v oblastech poblíž Damašku silnější, ale skutečně by syrský režim sestřelil západní letadlo shazující dodávku pomoci civilistům?“ ptá se Denselow.

Za další poučení z Madáji expert označuje fakt, že mediální tlak evidentně funguje z hlediska krátkodobé změny jednání syrského režimu. Připomíná, že Damašek přislíbil umožnění dodávek pomoci, čímž ukázal, že dokáže odpovědět na otázky, jsou-li mu položeny. Avšak mediální pozornost a světové pobouření, které zažehla, jsou podle Denselowa nestálé a krátkodobé a tragédie dlouhé syrské války spočívá v tom, že bez širšího odhodlání zastavit násilí jednorázová pomoc nemůže věci skutečně změnit.   

Podle předpovědí počasí budou Syřané brzy čelit mrazům a na seznam životně důležitých věcí pro přežití obléhání je nutné zařadit i palivo, míní expert. „To by mělo popohnat mezinárodní systém, který by se měl stydět za to, jak selhal v podpoře lidí Madáji,“ kritizuje analytik. Deklaruje, že přísun pomoci a humanitární krize v obležených oblastech se musí dostat do popředí agendy vídeňských jednání a stát se otázkou k řešení ihned od začátku nadcházejících mírových rozhovorů. Pokud se to nepodaří, pak je podle Denselowa na čase seriózně zvážit nové způsoby jakými zajišťovat, že základní lidská práva a válečné právo nebudou pouze poznámkami v historii, ale namísto toho skutečnými mantinely pro akce ozbrojených skupin.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.