USA bez plánu, demokracie v troskách, co bude dál? Expert promluvil

Depresivní realita

Skupina teroristů v pondělí odpálila nálož ukrytou v automobilu a následně pronikla do nákupního centra v Bagdádu. Útok si vyžádal 18 obětí. Další bomby explodovaly později v iráckém městě Mukdadíja ležícím na předměstí metropole. Celkem přišlo o život nejméně 51 osob. K útokům se přihlásila extremistická organizace Islámský stát, která prohlásila, že cílila na ši'ítské muslimy.   

"Jde o další smutný příklad skutečnosti, Že irácká vláda nedokáže zajistit efektivní organizaci bezpečnosti," konstatuje Lashmar v souvislosti s tím, že Bagdád má představovat nejbezpečnější město v Iráku a přesto zde došlo k dalšímu masakru. Expert považuje za depresivní, pokud vezmeme v potaz, že toto se neděje pouze v Bagdádu, ale Islámský stát nedaleko hlavního města rovněž aktivně operuje.

Dle odborníka tak vyvstává otázka, zda si irácká vláda dokáže s problémem poradit. Připomíná, že irácká armáda je podle všech náznaků méně efektivní než kurdská Pešmerga na severu země, u niž se zdá, že vůči Islámskému státu realizuje mnohem konzistentnější strategii útoků.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Lashmar si nicméně nemyslí, že by za nárůstem počtu teroristických útoků v Iráku stálo pouze mocenské vakuum vzniklé po odchodu amerických ozbrojených sil ze země v roce 2011. "Předně, musíte mít na mysli, že je to nyní třináct let od doby, kdy skupina spojenců provedla invazi do Iráku, což je dlouhý čas," uvádí expert. Deklaruje, že od té doby neexistovala irácká vláda, která by skutečně dokázala udržet zemi pohromadě.

Odborník se naopak domnívá, že pokud zde existuje nějaký posun, tak ve pouze smyslu zhoršování rozporů mezi ši'íty a sunnity. Skutečnost, že v zemi dokáže tak troufale působit Islámský stát, který je pochopitelně orientovaný na sunnity, považuje Lashmar za silně znepokojivu.

Rozdělení namísto demokratizace      

Za hlavní příčinu toho, že se Spojeným státům nepodařilo v Iráku nastolit bezpečí a demokracii, kterými invazi z roku 2003 ospravedlňovaly, označuje expert absenci jakékoliv následného plánu. "Vpadli jsme tam a co budeme dělat teď?" parafrázuje situaci Lashmar. Domnívá se, že jednou z věcí, které se skutečně nepovadly, bylo umožnění jistým mocenským blokům, aby pracovaly na teologickém rozdělení země, namísto tlaku na sjednocení země a její demokratizaci.   

"Existovala silná podpora jistým stranám, které byly proti sunnitům a od té doby se napětí jen a jen zhoršovalo," deklaruje odborník.

Do Iráku mají zamířit opět tisíce amerických vojáků, aby pomohly místním jednotkám bojovat s Islámským státem. Poučil se dle Lashmara Washington z chyb, které dříve v Iráku učinil?  

Expert vysvětluje, že koalice spojenců - Spojených států, Velké Británie a dalších - nechtěla dále vydržovat své vojska v Iráku, protože míra ztrát byla jednoznačně příliš vysoká. Připomíná, že následně probíhala silná argumentace ve prospěch nasazení bojových letadel a bezpilotních letounů. "Ty ale nejsou použitelné, pokud lidé útočí na centrum Bagdádu. Neexistuje způsob, jakým nasadit letadla," dodává Lashmar. Závěrem pak konstatuje, že ani samotná irácká armáda se po dlouhá léta nekoncipovala příliš efektivně.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.