Je těžké představit si konflikt, kde je příměří urgentnější než v případě krutého násilí, které pustoší Sýrii, vyžádalo si životy téměř půl milionu lidí a z domovů vyhnalo miliony dalších, konstatuje server New York Times ve svém úvodníku. Vlivný americký deník v něm rozebral perspektivu klidu zbraní v syrské válce, na němž se dohodly Washington a Moskva. Zároveň ostře zkritizoval politiku ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rusko drží nejvyšší kartu
"Ačkoliv můžeme upřímně doufat v opak, je zároveň těžké si představit, že příměří vyjednané Spojenými státy a Ruskem má podstatnější šanci dosáhnout více než krátkého odkladu (dalšího) vraždění," varuje americký deník. Jeden z důvodů spatřuje v pozoruhodném spletenci konfliktních zájmů a cílů sledovaných v této válce i ve skutečnosti, že záleží na válčících stranách, zda umožní, aby příměří fungovalo.
Za širší důvod pak New York Times označuje fakt, že ústřední postavou této "bitvy" je ruský prezident Vladimir Putin. Úvodník přiznává, že ani roky trvající sankce, plísnění a apely neodradily Putina od toho, aby loni v září zasáhl do bojů v Sýrii ve prospěch vlády prezidenta Bašára Asada a tento krok radikálně změnil dynamiku celé války. Rusko podle komentáře nejenže otočilo Asadovu štěstěnu, ale zároveň nyní drží nejvyšší kartu v pokusech o ukončení konfliktu a zastavení přívalu uprchlíků, který rozvrací Evropu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vlivný deník pokládá klíčovou otázku: "Jak spolehlivý bude Putin v tomto představení?" Odkazuje přitom na politiku ruského prezidenta na Ukrajině, která údajně jasně dokázala, že příměří pro něj představuje pouze taktiku, ba dokonce kouřovou clonu, nikoliv cíl.
New York Times připouští, že Putin krátce poté, co nařídil nálety na Sýrii, sice souhlasil s klidem zbraní mezi Ruskem podporovanými rebely na východě Ukrajiny a kyjevskou vládou. Příměří na Ukrajině se však podle komentáře začíná povolovat a existují náznaky, že Rusko je připravené znovu rozfoukávat tamní doutnající uhlíky.
Putin ve svých snahách uspěl
"V případě Putina je potřeba chápat také následující," pokračuje úvodník. Předkládá názor, že geopolitickým cílem vládce Kremlu, primárním záměrem od počátku jeho třetího funkčního období v roce 2012, je přimět Spojené státy a jejich spojence, aby Rusko opět uznali jako velmoc a vrážet klíny do západní aliance, pokud to bude možné. New York Times připomíná, že obnova ruské síly a vyžadování respektu také představuje zdroj trvající domácí popularity Putina, navzdory ceně, kterou Rusové platí v podobě hospodářských sankcí a západního opovržení
Jelikož Washington i Brusel, a především pak americký ministr zahraničních věcí John Kerry, nemají na výběr a musí s Moskvou jednat při pokusech o ukončení bojů v Sýrii, Putin dle New York Times ve svých snahách uspěl. Deník také varuje, že zatímco Západ ze široka usiluje o zničení Islámského státu a odstranění Bašára Asada, ruský vládce má proti tomu konkrétní zájem - zajistit kontrolu Asadovy vlády nad klíčovými oblastmi Sýrie.
Přesto by si Putin neměl plést vysoké karty v ruce s celkovým vítězstvím, či respektem, doporučuje mu úvodník. Odkazuje na ponížení Sovětského svazu v Afghánistánu v 80. letech, na základě kterého by si měl uvědomit, že na Blízkém východě není možné zvítězit, ale pouze dočasně vyvažovat neustále soupeřící síly.
"Navíc s ohledem na významný propad cen ropy Rusko nemá zdroje, aby podpíralo Asada dlouho," míní New York Times. Závěrem pak dodává, že ať už jsou západní možnosti v Sýrii jakkoliv slabé, Putinovi by se nemělo umožnit, aby věřil, že podporou vražedného diktátora si dokáže vyjednat respekt vlastní moci či pro své cynické hry na Ukrajině.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
Vladimír Putin , Sýrie , Rusko
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 2 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 3 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 4 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 5 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 6 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 7 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 8 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 9 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 10 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 11 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 12 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 14 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Zdroj: Libor Novák