470 tisíc mrtvých, miliony uprchlíků, rozvrácená ekonomika. V Sýrii zuří válka již pět let

Damašek - 15. března 2011 propukly ve městě Dará na jihu Sýrie protivládní demonstrace. Účastníci protestu žádali odstoupení prezidenta Bašára Asada a konec téměř půlstoletí trvající vlády strany Baas. Nikdo tehdy netušil, že začíná krvavá a vleklá občanská válka, jejíž důsledky nyní pociťuje Evropa.

Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400.000 Syřanů a dalších 70.000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270.000 mrtvých, z toho na 80.000 civilistů.

V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994.

Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630.000 v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130.000 v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.

Podle OSN je v Sýrii i na 490.000 lidí, kteří potřebují pomoc v obležených místech.

Zdroj: YouTube

Ekonomika země se podle odborníků propadla o tři desetiletí zpět, hospodářské ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu Kč). Válka a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie. Těžba a vývoz ropy klesly o 90 procent, podle nedávného odhadu ministerstva ropného hospodářství činí ztráty v ropném a plynárenského sektoru na 58 miliard dolarů. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy. Země se také propadla do tmy, podle odhadů nefunguje na 83 procent osvětlení.

Podle odhadů syrská vláda nyní kontroluje zhruba 30 procent území Sýrie (v roce 2013 ovládala o deset procent více), kde žijí dvě třetiny obyvatel. Zbytek Sýrie je v rukou různých povstaleckých skupin, radikálové z Islámského státu (IS) ovládají na 40 procent území s asi 15 procenty obyvatel, další povstalecké skupiny ovládají na 20 procent území a okolo deseti procent Sýrie je pod nadvládou Kurdů.

Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou je sunnitský Islámský stát (IS), který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce). Hlavní sídlo IS je v syrském městě Rakka. IS šokoval svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením památek.

Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky končí, Británie, Francie nebo Turecko.

Asad využívá podpory Íránu, Číny či Ruska, které zahájilo letecké úderů údajně proti IS loni 30. září. Na straně vlády se v konfliktu od února 2013 vojensky angažuje i libanonské šíitské hnutí Hizballáh.

Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300.000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodu úmrtí, zběhnutí či chaosu.

Provládní milice mají celkem 150.000 až 200.000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají asi 90.000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, jenž má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.

Povstalci a hnutí An-Nusra

Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná. Syrský režim ale tuto formaci odmítá vyjmout ze seznamu teroristických organizací.

Radikální sunnitské hnutí An-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida, je vedle IS nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá části území na severozápadě země, převážně v provincii Idlib, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země.

Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu.

V oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vedl Zahrán Alúš. Ten byl však loni v prosinci zabit. Také tuto skupinu odmítá oficiální režim vyjmout ze seznamu teroristických organizací. Takzvaná umírněná opozice považuje Džajš Islám a Ahrár aš-Šám za spojence, byť nesdílí jejich ideologii.

Kurdové

Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Turecká armáda v minulosti několikrát zasáhla kurdské síly v Sýrii. Kurdové v Sýrii loni téměř ztrojnásobili rozlohu teritoria, které kontrolují.

Opozice

Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie. Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). Obě organizace podporuje nebo je jejich členem Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla v roce 2011 z důstojníků a vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil. Počet jejích příslušníků se odhaduje na 40.000 až 60.000. Jednou z hlavních sil je Jižní fronta, která působí v jižní provincii Dará.

Islámský stát

Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou asi 40 procent území země. IS, který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá zhruba 80.000 kilometrů čtverečních hlavně v centrální části země, kde ale žije asi 15 procent obyvatel (území ovládané radikály z IS se loni zmenšilo o 10 až 20 procent).

Vůdcem IS je abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo IS je nyní v syrském městě Rakka. Odhady počtu bojovníků IS v Sýrii se pohybují v desítkách tisíc. IS také šokoval celý svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením kulturních památek.

Související

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

Více souvisejících

Sýrie ,  Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 2 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 3 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 6 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 9 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Adam Vojtěch

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

včera

Emmanuel Macron

Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil

Francouzský prezident Emmanuel Macron se poprvé vyjádřil k sobotním nepokojům, které během demonstrací kvůli ostoucím životním nákladům a situaci ve školství zachvátily západoevropskou zemi. Macron podpořil právo občanů na protest a přislíbil potrestání vandalů. 

včera

Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty

Předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (oba ANO) uspořádali ve Strakově akademii česko-izraelskou konferenci zaměřenou na ochranu dětí v online prostředí. Hlavním tématem bylo představení fungování izraelského Úřadu pro ochranu dětí v online prostředí Unit 105, specializovaného pracoviště zaměřeného na prevenci a řešení kybernetických hrozeb ohrožujících děti a mladistvé.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy