470 tisíc mrtvých, miliony uprchlíků, rozvrácená ekonomika. V Sýrii zuří válka již pět let

Damašek - 15. března 2011 propukly ve městě Dará na jihu Sýrie protivládní demonstrace. Účastníci protestu žádali odstoupení prezidenta Bašára Asada a konec téměř půlstoletí trvající vlády strany Baas. Nikdo tehdy netušil, že začíná krvavá a vleklá občanská válka, jejíž důsledky nyní pociťuje Evropa.

Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400.000 Syřanů a dalších 70.000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270.000 mrtvých, z toho na 80.000 civilistů.

V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994.

Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630.000 v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130.000 v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.

Podle OSN je v Sýrii i na 490.000 lidí, kteří potřebují pomoc v obležených místech.

Zdroj: YouTube

Ekonomika země se podle odborníků propadla o tři desetiletí zpět, hospodářské ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu Kč). Válka a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie. Těžba a vývoz ropy klesly o 90 procent, podle nedávného odhadu ministerstva ropného hospodářství činí ztráty v ropném a plynárenského sektoru na 58 miliard dolarů. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy. Země se také propadla do tmy, podle odhadů nefunguje na 83 procent osvětlení.

Podle odhadů syrská vláda nyní kontroluje zhruba 30 procent území Sýrie (v roce 2013 ovládala o deset procent více), kde žijí dvě třetiny obyvatel. Zbytek Sýrie je v rukou různých povstaleckých skupin, radikálové z Islámského státu (IS) ovládají na 40 procent území s asi 15 procenty obyvatel, další povstalecké skupiny ovládají na 20 procent území a okolo deseti procent Sýrie je pod nadvládou Kurdů.

Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou je sunnitský Islámský stát (IS), který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce). Hlavní sídlo IS je v syrském městě Rakka. IS šokoval svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením památek.

Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky končí, Británie, Francie nebo Turecko.

Asad využívá podpory Íránu, Číny či Ruska, které zahájilo letecké úderů údajně proti IS loni 30. září. Na straně vlády se v konfliktu od února 2013 vojensky angažuje i libanonské šíitské hnutí Hizballáh.

Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300.000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodu úmrtí, zběhnutí či chaosu.

Provládní milice mají celkem 150.000 až 200.000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají asi 90.000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, jenž má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.

Povstalci a hnutí An-Nusra

Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná. Syrský režim ale tuto formaci odmítá vyjmout ze seznamu teroristických organizací.

Radikální sunnitské hnutí An-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida, je vedle IS nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá části území na severozápadě země, převážně v provincii Idlib, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země.

Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu.

V oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vedl Zahrán Alúš. Ten byl však loni v prosinci zabit. Také tuto skupinu odmítá oficiální režim vyjmout ze seznamu teroristických organizací. Takzvaná umírněná opozice považuje Džajš Islám a Ahrár aš-Šám za spojence, byť nesdílí jejich ideologii.

Kurdové

Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Turecká armáda v minulosti několikrát zasáhla kurdské síly v Sýrii. Kurdové v Sýrii loni téměř ztrojnásobili rozlohu teritoria, které kontrolují.

Opozice

Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie. Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). Obě organizace podporuje nebo je jejich členem Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla v roce 2011 z důstojníků a vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil. Počet jejích příslušníků se odhaduje na 40.000 až 60.000. Jednou z hlavních sil je Jižní fronta, která působí v jižní provincii Dará.

Islámský stát

Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou asi 40 procent území země. IS, který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá zhruba 80.000 kilometrů čtverečních hlavně v centrální části země, kde ale žije asi 15 procent obyvatel (území ovládané radikály z IS se loni zmenšilo o 10 až 20 procent).

Vůdcem IS je abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo IS je nyní v syrském městě Rakka. Odhady počtu bojovníků IS v Sýrii se pohybují v desítkách tisíc. IS také šokoval celý svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením kulturních památek.

Související

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

Více souvisejících

Sýrie ,  Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 2 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 2 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení

Česká republika se mohla zapojit do probíhajícího armádního cvičení v sousedním Polsku, avšak ministerstvo obrany pod vedením hnutí SPD tuto možnost odmítlo zařadit do svých plánů. Podle vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury byla česká armáda na manévry přizvána ústní formou během pravidelných videokonferencí, jichž se zástupci resortu účastnili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy