470 tisíc mrtvých, miliony uprchlíků, rozvrácená ekonomika. V Sýrii zuří válka již pět let

Damašek - 15. března 2011 propukly ve městě Dará na jihu Sýrie protivládní demonstrace. Účastníci protestu žádali odstoupení prezidenta Bašára Asada a konec téměř půlstoletí trvající vlády strany Baas. Nikdo tehdy netušil, že začíná krvavá a vleklá občanská válka, jejíž důsledky nyní pociťuje Evropa.

Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400.000 Syřanů a dalších 70.000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270.000 mrtvých, z toho na 80.000 civilistů.

V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994.

Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630.000 v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130.000 v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.

Podle OSN je v Sýrii i na 490.000 lidí, kteří potřebují pomoc v obležených místech.

Zdroj: YouTube

Ekonomika země se podle odborníků propadla o tři desetiletí zpět, hospodářské ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu Kč). Válka a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie. Těžba a vývoz ropy klesly o 90 procent, podle nedávného odhadu ministerstva ropného hospodářství činí ztráty v ropném a plynárenského sektoru na 58 miliard dolarů. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy. Země se také propadla do tmy, podle odhadů nefunguje na 83 procent osvětlení.

Podle odhadů syrská vláda nyní kontroluje zhruba 30 procent území Sýrie (v roce 2013 ovládala o deset procent více), kde žijí dvě třetiny obyvatel. Zbytek Sýrie je v rukou různých povstaleckých skupin, radikálové z Islámského státu (IS) ovládají na 40 procent území s asi 15 procenty obyvatel, další povstalecké skupiny ovládají na 20 procent území a okolo deseti procent Sýrie je pod nadvládou Kurdů.

Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou je sunnitský Islámský stát (IS), který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce). Hlavní sídlo IS je v syrském městě Rakka. IS šokoval svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením památek.

Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky končí, Británie, Francie nebo Turecko.

Asad využívá podpory Íránu, Číny či Ruska, které zahájilo letecké úderů údajně proti IS loni 30. září. Na straně vlády se v konfliktu od února 2013 vojensky angažuje i libanonské šíitské hnutí Hizballáh.

Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300.000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodu úmrtí, zběhnutí či chaosu.

Provládní milice mají celkem 150.000 až 200.000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají asi 90.000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, jenž má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.

Povstalci a hnutí An-Nusra

Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná. Syrský režim ale tuto formaci odmítá vyjmout ze seznamu teroristických organizací.

Radikální sunnitské hnutí An-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida, je vedle IS nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá části území na severozápadě země, převážně v provincii Idlib, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země.

Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu.

V oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vedl Zahrán Alúš. Ten byl však loni v prosinci zabit. Také tuto skupinu odmítá oficiální režim vyjmout ze seznamu teroristických organizací. Takzvaná umírněná opozice považuje Džajš Islám a Ahrár aš-Šám za spojence, byť nesdílí jejich ideologii.

Kurdové

Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Turecká armáda v minulosti několikrát zasáhla kurdské síly v Sýrii. Kurdové v Sýrii loni téměř ztrojnásobili rozlohu teritoria, které kontrolují.

Opozice

Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie. Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). Obě organizace podporuje nebo je jejich členem Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla v roce 2011 z důstojníků a vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil. Počet jejích příslušníků se odhaduje na 40.000 až 60.000. Jednou z hlavních sil je Jižní fronta, která působí v jižní provincii Dará.

Islámský stát

Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou asi 40 procent území země. IS, který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá zhruba 80.000 kilometrů čtverečních hlavně v centrální části země, kde ale žije asi 15 procent obyvatel (území ovládané radikály z IS se loni zmenšilo o 10 až 20 procent).

Vůdcem IS je abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo IS je nyní v syrském městě Rakka. Odhady počtu bojovníků IS v Sýrii se pohybují v desítkách tisíc. IS také šokoval celý svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením kulturních památek.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Stanislav Přibyl

Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup

Pražský arcibiskup a primas český Stanislav Přibyl se otevřeně obrátil na pachatele, který v Jablonném v Podještědí odcizil vzácnou relikvii – lebku svaté Zdislavy z Lemberka. Podle nejvyššího představitele tuzemské katolické církve by zloděje mohly postihnout vážné následky v podobě neštěstí či kletby. Přibyl zdůraznil, že jeho slova nejsou míněna jako výhrůžka, ale vycházejí z letitých zkušeností a reality duchovního světa, kde zásah do posvátného prostoru a hanobení ostatků mívá své dopady.

před 1 hodinou

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump přicestuje ve středu večer do Pekingu na první návštěvu šéfa Bílého domu v Číně po téměř deseti letech. Cílem ostře sledovaného summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem je upevnění mocenských pozic oslabených probíhající válkou v Íránu. Prezidenta doprovází delegace technologických gigantů včetně Elona Muska (Tesla) a Tima Cooka (Apple), přičemž se očekává oznámení významných obchodních kontraktů.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu

Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump se sice především soustředí na válku s Íránem na Blízkém východě, ale nové vyjádření poskytl i k diplomatickým jednáním ohledně konfliktu na Ukrajině. Šéf Bílého domu věří, že se podaří dosáhnout mírové dohody. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Déšť

Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší

Předpověd počasí pro nadcházející dny naznačuje, že nás čeká chladnější a na srážky velmi bohatý zbytek týdne. Teploty zůstanou pod průměrem a slunečních paprsků bude minimum, přičemž nejvíce deště meteorologové očekávají během nadcházejícího víkendu.

včera

Sébastien Lecornu

Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru

Francouzský premiér Sébastien Lecornu vyzval k okamžitému posílení koordinace mezi zeměmi Evropské unie v reakci na šíření hantaviru. Důvodem je propuknutí nákazy na výletní lodi MV Hondius, kde se virem nakazilo nejméně jedenáct lidí. Mezi infikovanými je i jeden francouzský občan, který byl po návratu do vlasti hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

včera

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

včera

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný

Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích

Víkendové pražské derby mezi Slavií a Spartou, které provázely divácké výtržnosti, nezůstane bez politické odezvy. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po úterním jednání s fotbalovými funkcionáři podle České televize oznámil plán na rozsáhlé legislativní změny. Hlavním cílem je zpřísnění pravidel v přestupkovém zákoně, které by mělo policii a pořadatelům usnadnit identifikaci agresivních jedinců a zvýšit bezpečnost na stadionech.

včera

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

včera

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Proč Starmer pod tlakem nerezignuje? Bojuje o čas

Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.

včera

Slávisté vtrhli na hřiště a napadli hráče Sparty

Prohraný zápas, obří pokuta a zápasy bez diváků. Slavia zná trest, podle LFA s problémy musela počítat

Sobotní pražské derby mezi Slavií a Spartou, které mělo být oslavou fotbalu, skončilo pro vršovický klub naprostou pohromou. Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) na svém mimořádném zasedání vynesla tresty, které v historii samostatné české ligy nemají obdoby. Výsledkem je nejen ztráta bodů u zeleného stolu, ale také obří finanční postih a uzavření stadionu.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO poskytla zemím návod, jak se připravit na hantarivus

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval jednotlivé státy, aby se připravily na možný nárůst případů hantaviru. Toto varování přichází v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius. Šéf WHO zároveň vyjádřil vděčnost Španělsku za jeho solidaritu a soucit, které projevilo při evakuaci cestujících a posádky zasaženého plavidla.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer rázně odmítl spekulace o svém konci. Rezignovat nehodlá

Britský premiér Keir Starmer na ranním jednání kabinetu rázně odmítl spekulace o svém konci v úřadu. Navzdory drtivým výsledkům voleb a narůstající rebelii ve vlastní straně ministrům oznámil, že nehodlá rezignovat. Ve svém prohlášení zdůraznil, že sice přijímá plnou odpovědnost za volební neúspěch, ale zároveň cítí povinnost splnit sliby, které voličům dal.

včera

Ilustrační foto

Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna

Pro miliony Čechů, kteří pravidelně nakupují na internetu, se blíží zásadní změna, která má ukončit éru složitého bloudění v obchodních podmínkách. Od 19. června vstoupí v účinnost nová pravidla vycházející z evropské legislativy, která e-shopům ukládají povinnost výrazně zjednodušit proces vrácení zboží v zákonné čtrnáctidenní lhůtě. Hlavní heslo nové úpravy zní jasně: odstoupení od smlouvy musí být stejně snadné jako samotný nákup.

včera

Ilustrační foto

EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie vážně uvažuje o plošném zvýšení věkové hranice pro používání sociálních sítí. Tento krok by mohl nabýt konkrétních obrysů již během nadcházejícího léta, kdy by Komise mohla předložit oficiální legislativní návrh. Cílem je především posílit ochranu dětí a mladistvých v digitálním prostředí, které je stále více ovlivňováno umělou inteligencí.

včera

Jaroslav Tvrdí

Dialog skončil. Fanoušky čekají přísné represe, zrušené oslavy i kontrola občanek, oznámil Tvrdík

Pražská Slavia se po skandálním průběhu ligového derby se Spartou rozhodla pro radikální změnu přístupu k bezpečnosti na svém stadionu. Předseda představenstva Jaroslav Tvrdík na Oneplay Sport oznámil, že éra dialogu s problémovými fanoušky skončila a klub přechází k tvrdé represi. Klíčovým a nejkontroverznějším bodem nových opatření je spuštění systému na rozpoznávání obličejů, a to i za cenu vědomého porušování současných zákonů.

včera

Mrazivé detaily odhaleny. Vyšetřování zjistilo, co převážela potopená ruská nákladní loď

Vyšetřování stanice CNN odhalilo fascinující a mrazivé detaily o osudu ruské nákladní lodi Ursa Major, která se za nevyjasněných okolností potopila v prosinci 2024 u španělského pobřeží. Podle zjištění novinářů mohlo plavidlo převážet jaderné reaktory pro ponorky, které byly pravděpodobně určeny pro Severní Koreu. Incident, který byl dlouho zahalen tajemstvím, může být výsledkem utajené vojenské intervence Západu s cílem zabránit Rusku v poskytnutí pokročilých jaderných technologií svému klíčovému spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy