Rusko chce oklamat svět? Expert varuje před iniciativou Kremlu

Ruská diplomacie podle Cheteriana vyvolala senzaci, když v únoru náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov oznámil, že federalizace je možným řešením pro Sýrii. "Pokud výsledek rozhovorů, konzultací a diskuzí o budoucím státním uspořádání Sýrie...dojde k názoru, že jmenovitě tento federální model bude fungovat a poslouží úkolu zachovat Sýrii jako jednotný, nezávislý a suverénní stát, kdo by to pak odmítal?" cituje expert Rjabkovova slova.

Odborník dodává, že ruský návrh federalizované Sýrie dostal větší váhu, když zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura 11. března před zahájením dalšího kola ženevských rozhovorů deklaroval, že "Syřané odmítli rozdělení (země) a federalizace může být diskutována na (nadcházejících) jednáních".

Obavy z parcelace

Obavy z rozdělení Sýrie posílily po oznámení amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který hovořil o "Plánu B", pokud jednání v Ženevě selžou, připomíná Cheterian. Konstatuje, že i kurdská Sjednocená demokratická strana, která se současných rozhovorů neúčastní, prosazuje federalizaci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Myšlenku federace naopak kategoricky odmítá syrská opozice, poukazuje expert. Cituje slova Ridžáda Hidžaba, šéfa Vysokého vyjednávacího výboru, v Rijádu sídlícího zastupitelského orgánu syrské opozice, že "jednota Sýrie je červenou linií. O této otázce se nedá vyjednávat a myšlenka federalizace je předehrou pro parcelaci Sýrie". Zajímavá je podle odborníka skutečnost, že právě Hidžab a syrská opozice dříve navrhovali administrativní decentralizaci země.     

"Takže, je dohoda mezi dvěma hlavními mocnostmi o rozdělení Sýrie nejlepší cestou z krize?" pokládá otázku Cheterian. Soudí, že pokud se pečlivě podíváme na to, co slovo federace, rusky federacija, znamená v současném Rusku, pak začne být jasné, že parcelace není bezprostřední politickou hrozbou pro mírové rozhovory.

Expert připomíná, že Rusko je oficiálně federací složenou z 85 subjektů, přičemž federativní strukturu zdědilo po Sovětském svazu, kdy Ruská sovětská federativní socialistická republika představovala jednu z 15 svazových republik.  

Jak v sovětské, tak současné ruské politické kultuře federace v zásadě znamená uznání národnostních a kulturních specifik v rámci totalitního, či autoritářského režimu, deklaruje odborník. "Během počátečních let svého formování ve 20. letech přislíbily sovětské úřady sebeurčení a federalismus mnoha národům, které dříve tvořily Ruskou říši," vysvětluje Cheterian. Doplňuje, že když sovětské úřady posílily svou kontrolu státní moci, federalismus se stal víceméně vnější formou ozdoby socialistického realismu, kdy moc byla koncentrována v ústředí.

Jelcinův systém

Podobná situace nastala dle experta v Rusku po roce 1991. Ruský prezident Boris Jelcin nejprve navrhl federativní uspořádání pro mnoho republik, aby předešel rozpadu Ruska po vzoru SSSR, míní Cheterian. Dodává, že se tak dělo v době, kdy byl ústřední stát slabý a mnoho republik vyhlašovalo suverenitu. Jako příklad uvádí dohodu Moskvy s Tatarstánem z roku 1994, v níž se uvedená turecko-jazyčná republika na střední Volze vzdala nároků na nezávislost výměnou za kontrolu místních daní a pětiny expertu tamní ropy.

Cheterian uvádí, že podobné dohody byly podepsány i s ostatními ruskými republikami, s výjimkou Čečenska. "Tam se Jelcinova vláda pokusila vyřešit problém masivní demonstrací síly, ale válka v letech 1994-1996 skončila katastrofální ruskou porážkou," připomíná expert. Poukazuje, že druhý ruský prezident Vladimir Putin učinil z Čečenska výkladní skříň svých ambicí. Mnoho Putinovy politické zkušenosti vychází z řízení čečenského konfliktu a jeho úspěchu v pacifikaci této kavkazské republiky, míní odborník.   

"Cena tohoto úspěchu byla velmi vysoká, nejen kvůli velkému počtu obětí mezi čečenskými civilisty, bojovníky i ruskými vojáky, ale také kvůli tomu, že poválečnému Čečensku vládne železnou pěstí Kadyrovova diktatura," kritizuje expert. Dodává, že Putin po svém vojenském vítězství v Čečensku posílil mocenskou vertikálu ústředního státu, když prezidenty mnoha ruských republik nyní jmenuje Kreml.   

Putin a jeho generace ruských vůdců jsou posedlí myšlenkou kolapsu centralizovaného státu a následného chaosu, myslí si Cheterian. "To byly temné dny sovětského kolapsu a jejich politika směřuje k odvrácení jejich opakování," konstatuje odborník. Závěrem proto varuje, že zatímco během ženevských rozhovorů může mnoho delegátů debatovat o federálním řešení pro Sýrii, Rusko bude mít na mysli svůj model federacije, namísto skutečného federalismu.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.