Blízkovýchodní peklo: Diplomat hovoří o začátku třetí světové války

Konec vytáček

Podle Burena se zdá, že v Iráku existuje i druhá bojová základna USA nacházející se v lokalitě jednoho z největších amerických stanovišť poslední irácké války a zvláštní jednotky pročesávají tamní krajinu. "Pentagon plánuje ještě více vojáků," zdůrazňuje expert. Dodává, že již není za co se schovávat a je třeba si přiznat, že Amerika má v Iráku opět pozemní jednotky.  

Obraz blízkovýchodního regionu je dle analytikova názoru tristní. Poukazuje, že v Sýrii proti sobě bojují milice, které na jedné straně podporuje CIA a na druhé Pentagon. Britské, jordánské a americké speciální jednotky bojují proti různým nepřátelům v Libyi - zhrouceném státu, u něhož je ještě pravděpodobnější než v případě bujícího Iráku, že bude metastazovat do svého okolí, doplňuje Buren.    

"Irák však zůstává centrem toho, co jordánský král Abdalláh II. nyní nazývá třetí světovou válkou," deklaruje někdejší diplomat. Vysvětluje, že v zemi se zrodil Islámský stát (IS) a kde se Spojené státy zřejmě opět zakopávají na dlouhou dobu.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Buren soudí, že ačkoliv příběh IS, Iráku a Spojených států lze zpětně vysledovat až k laxnímu dělení Osmanské říše po první světové válce, věci se skutečně daly do pohybu v roce 2003, kdy americká invaze do Iráku uvolnila síly, které se nyní prohání po Blízkém východě. "Zmatená strategie po invazi dosadila do Bagdádu převážně ši'ítskou, Íránem podporovanou vládu, kterou sunnité přijali jen omezeně," rekapituluje odborník.   

Sektářské boje a korupce ústřední vlády protěžující ši'íty semknula agendu neideolgicky smýšlejících lidí bez práce a náboženských fanatiků, přičemž tento vztah stvrdila tehdejší nepatřičná politika, konstatuje analytik. Odkazuje na prohlášení vysoce postaveného velitele IS, že nechvalně proslulá věznice v Camp Bucca, kterou provozovaly Spojené státy, byla přímo odpovědná za vzestup násilného, teokratického státu uvnitř rozděleného, ale tehdy stále ještě většinově sekulárního Iráku. "Vytvořilo to vše; vytvořilo to naší ideologii. Nikdy bychom to vše nedali takto dohromady v Bagdádu, či kdekoliv jinde," cituje Buren velitelova slova. Připomíná, že nejprve nastoupila Al-Káida v Iráku, následovaná jejím pokračovatelem v podobě IS.

Stačilo rok a půl šíření strachu Washingtonu z chalífátu, vlků samotářů a teroristické útoky v Paříži a Bruselu a návrat USA do Iráku se rychle proměnil z mise na záchranu Jezídů nejprve v poradní vojenskou misi, pak v leteckou kampaň, následně v operace zvláštních jednotek až k dnešnímu vyslání pozemních vojsk, píše někdejší diplomat.    

Nechtěné dědictví   

I pokud by se podařilo IS zničit, jak každý americký lídr či potenciální lídr slibuje, problémy Iráku a Sýrie a prakticky celého Blízkého východu budou nadále zužovat zbytek světa, domnívá se analytik. "IS je reakce a jeho absence by pouze ponechala prostor, který vyplní něco jiného," varuje Buren. Za kořeny problému pak označuje přílišné narušení rovnováhy sil na Blízkém východě způsobené četnými změnami režimů.    

Expert poukazuje, že Spojené státy v boji proti IS na iráckých sunnitských územích podporují primárně ši'ítské milice. Jejich nový název - Veřejné mobilizační jednotky - nemění nic na tom, o koho jde, konstatuje analytik. Jako příklad jejich otřesného počínání pak uvádí situaci, kdy  jistý ši'ítský bojovník na sociální síti Instagram uspořádal anketu, zda má popravit sunnitského vězně.  

Washington se dle Burena upnul k naději, že ši'ítské milice a americká administrativa stojí bok po boku proti společnému nepříteli - "zlým sunnitům" a IS. Vysloužilý diplomat ale poukazuje, že Íránci a jejich spojenci v Bagdádu, kteří podporují stejné milice jako USA, celou situaci vidí spíše jako obecnou válku proti sunnitům.

"Co se týká jakéhokoliv dojednání urovnání mezi aktéry v Iráku krom IS: pokud se to nepodařilo 170 tisícům amerických vojáků během devítiletého snažení, pokus o to samé v těsnějším časovém úseku s méně prostředky velice pravděpodobně nebude fungovat," nebere si servítky expert.

Odborník připouští, že není zřejmé, jaká řešení se Spojené státy ještě vůbec mohou pokusit prodat, případně s jakou důvěryhodností. Domnívá se však, že mnoho iráckých skupin bude přesto spolupracovat, aby získaly přístup k americké vojenské síle pro své vlastní účely.

"Jelikož není na obzoru žádná změna, zdá se pravděpodobné, že nástupce prezidenta Baracka Obamy zdědí slovy jednoho komentátora 'novou, smělou, desetiletí starou strategii', která spoléhá na enormní náklady vedoucí k minimálním ziskům," varuje Buren. Klíčová otázka, kterou je třeba si položit, tak podle analytika zní: Pokud válčení v Iráku nefungovalo minule, proč by to mělo fungovat nyní?

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.