Asad pořádá parlamentní volby: Divadlo, které se vymyká všem normám

Tak jako v květnu 2012 půjde také nyní o obsazení 250 křesel na čtyřleté období. Ačkoli minulé volby byly první, v nichž bylo povoleno kandidovat členům několika stran kromě Baas, většina poslanců, kteří v parlamentu zasedli, byli baasisté. Prezident Bašár Asad po volbách vybral tehdejšího ministra zemědělství Rijáda Hidžába do čela vlády, ale Hidžáb mezitím uprchl a v Rijádu vede protiasadovskou opozici.

O parlamentní křesla se uchází 11.341 lidí, jejichž fotografiemi jsou zaplněny ulice Damašku. Kampani dominovalo téma války a bezpečnosti. Právo kandidovat mají osoby starší 25 let.

Zatímco Asad a jeho spojenci označují volby za legitimní a poukazují na rekordní počet kandidátů, stoupenci opozice považují vypsání voleb na termín, který koliduje s mírovými rozhovory a snahou ukončit boje, za frašku. Francouzský prezident François Hollande volby označil za "provokativní a naprosto nerealistické". Domácí opozice, již Damašek toleruje, už v březnu vyzvala k bojkotu hlasování. Podle ní je cílem vlády posílit svou pozici v mírových jednáních.

Tento týden má začít v Ženevě jejich třetí kolo, avšak kola předchozí nic konkrétního nepřinesla. V některých oblastech se také začalo hroutit příměří, které bylo dohodnuto koncem února. Opoziční vyjednávací komise (HNC), která v rozhovorech zastupuje oponenty Damašku, volby považuje za nelegitimní. "Tyto volby jsou nesmyslné, jsou přímým a zjevným porušením rezoluce (RB OSN) číslo 2254, která předpokládá, že volby se budou konat za rok a půl. Není důvod volby pořádat nyní," sdělila Basma Kudmáníová z HNC. Rozhovory mají vést k sestavení dočasné vlády, která do půl roku připraví novou ústavu a do 18 měsíců parlamentní volby.

Asad sám přiznal ruským médiím, že neočekává velké personální změny v parlamentu. Damašek ale volby chápe jako plnění ústavy, která předpokládá pořádání voleb každé čtyři roky, a jako zajištění legitimity státních institucí za Asadovy vlády. Vládní delegace pojede do Ženevy až po volbách a někteří její členové jsou mezi kandidáty. Povezou do Ženevy seznam lidí, kteří mají být v dočasné vládě. Damašek je ochotný pořádat za půldruhého roku nové volby a je také otevřený předčasným prezidentským volbám. Řádné by se měly konat až v roce 2021.

Asada v otázce parlamentních voleb podpořil jeho hlavní spojenec ruský prezident Vladimir Putin, když řekl, že volby "nezasahují do mírového procesu".

Konzultant mezinárodní nadace pro volební systémy (IFES) Vladimir Pran prohlásil, že syrské volby "nebudou odpovídat žádným mezinárodním normám". "Nikdo na světě výsledek dubnových voleb neuzná," tvrdí.

Ačkoli opozice si neumí představit, jak by se mohlo hlasovat například v provinciích Halab, Idlib, Homs nebo Dajr az-Zaur, kde se bojuje a situace je nepřehledná, šéf syrské volební komise Hišám Šaár oznámil, že "volit se bude všude kromě provincií Rakka a Idlib". Obě jsou pod kontrolou radikálů z Islámského stát nebo fronty An-Nusra hlásící se k Al-Káidě. Šaár ale také dodal, že volby se nebudou moci konat tam, "kde jsou bezpečnostní problémy", což pozorovatelé chápou jako označení oblastí, které drží opozice. Šaár řekl, že občané východosyrské provincie Dajr az-Zaur budou moci odevzdávat hlasy ve volebních místnostech v Damašku nebo v provincii Damašek a rovněž v severní provincii Hasaká.

Kurdové, kteří 17. března vyhlásili na severu jednostranně svou federální oblast, považují volby za nesmyslné. "Je zbytečné, aby režim nyní pořádal volby. V autonomních oblastech se volit nebude," řekl vysoký představitel kurské správy Abdas Salám Ahmad. Idrís Nasan ze správy kurdského města Kobani řekl, že Asad nemá kontrolu nad většinou oblastí obývaných Kurdy. "Kurdové proto nemají s Asadovými volbami nic společného. Čekají na novou vládu, která povede celou Sýrii," řekl.