Drsná předpověď pro uprchlickou krizi: Evropa má jen jednu možnost, tvrdí analýza

Funguje dohoda EU-Turecko?

Analýza varuje, že dohoda Evropské unie s Tureckem čelí ze strany obyvatel EU velké kritice. „Koneckonců, mnoho Evropanů je citlivých na údajné porušování lidských práv a právního státu v Turecku a budou se tak zdráhat uvolnit požadavky na zrušení vízové povinnosti, které souvisí s bezpečností," podotýká.

Na druhou stranu ale podle ní statistiky jasně ukazují, že od implementace dohody počet migrantů, kteří přichází do Evropy, významně poklesl.

„Nyní každý den na břehy Řecka dorazí jen stovky – nikoliv tisíce migrantů, což svědčí o úspěšném fungování dohody. Tato čísla jsou ještě významnější, pokud zvážíme roční období," podotýká analýza s tím, že teplé letní počasí obvykle znamená naopak velký nárůst počtu lidí, kteří se snaží přes moře do Evropy dostat.

Evropa v moci Turecka

Částečně lze podle analýzy snížení počtu migrantů připsat přísnějšímu uzavření hranice mezi Tureckem a Sýrií. „Turecké jednotky začaly na migranty střílet. Když ale zvážíme, jak dlouhá a děravá hranice Turecka se Sýrií je, mělo toto zřejmě jen omezený dopad."

Jak dále připomíná, mohly také pomoci nové repatriační dohody s některými státy Jižní Asie, ale ani ty by podle ní neměly mít významný vliv. „Takže celkově vzato se zdá, že je za většinu změn v migraci zodpovědná dohoda EU-Turecko," tvrdí analýza.

To ale zároveň podle analýzy paradoxně komplikuje situaci pro Evropskou unii. „Bez pomoci Turecka má Evropská unie jen málo nástrojů, které může ke snížení počtu migrantů použít. Teoreticky by mohla zastavovat migranty na svých hranicích, ale tím by zhoršila humanitární krizi, která je původně do Evropy hnala – což je následek, který je ochotno akceptovat jen málo členských států."

„Nebo by Evropa mohla posílat migranty zpět do jejich zemí. Ale Brusel může vyjednat dohody pouze se zeměmi, které jsou považovány za bezpečné. Jelikož většina migrantů do Evropy prchá z válečných zón v Sýrii a Iráku, nejsou kandidáty na repatriaci," vysvětluje analýza.

Sporná víza

Jedinou zbývající možností pak tedy pro Evropu je, posílat uprchlíky do jiného státu, který by se k tomu ale musel uvolit. Přerozdělení uprchlíků v rámci EU některé členské státy včetně České republiky odmítají. Turecko ale uprchlíky ochotné přijmout je. Právě na to by podle analýzy měl Brusel při případném obhajování této dohody klást důraz.

Analýza podotýká, že udržení migrační dohody je také klíčové pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, která na vyřešení migrační krize vsadila svou kariéru.

Sporným bodem bude zrušení vízové povinnosti pro Turecko. Analýza se domnívá, že dohoda je pro Evropu tak důležitá, že Ankaře nakonec ustoupí, učiní některé mírné změny v kritériích, která země musí splnit, a víza pro Turecko zruší.

Na závěr ale analýza varuje, že se tím Evropa zaváže k dalším potenciálním ústupkům Turecku, protože zatímco pro Evropu je dohoda klíčová, pro Turecko bude její plnění představovat spíše problémy. V budoucnu by se tak mohly požadavky Turecka dále stupňovat.