Příměří dalo Sýrii naději, ozbrojená opozice je ale skeptická

Damašek/Ženeva - Ministři zahraničí Ruska a USA se v noci na dnešek dohodli na podmínkách příměří v Sýrii. Klid zbraní má začít platit v pondělí večer místního času a vydrží-li dohodnutý počet dní, začnou obě země připravovat koordinovaný postup proti skupinám, které jak Moskva, tak Washington považují za teroristické.

Syrská politická opozice dohodu považuje za cestu ke zmírnění utrpení civilistů, ozbrojené skupiny ale nevěří, že příměří potrvá. Podle nich přerušení bojů poslouží pouze syrské armádě k přeskupení sil. Západní země i Turecko dohodu uvítaly, syrská vláda zatím oficiálně na dohodu nereagovala.

Ministři Sergej Lavrov a John Kerry jednali v Ženevě v pátek 13 hodin. Výsledkem jejich rozhovorů je pět dokumentů o podmínkách příměří. I když nebyly zveřejněny, jsou k dispozici první informace. Rusko se má postarat o mírnění syrského letectva, které nyní intenzivně útočí na odpůrce Damašku i na teroristy. USA zase mají přimět tak zvanou umírněnou opozici, aby se jasně teritoriálně oddělila od Fronty dobytí Sýrie, což je bývalá fronta An-Nusra, napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Jedině tak mohou oponenti Damašku, ochraňovaní Washingtonem, doufat v to, že v budoucnu nebudou zahrnuti do útoků na teroristy.

Analytici oslovení agenturou AFP ale upozornili, že pro povstalecké skupiny je Fronta dobytí Sýrie vzhledem ke své dobré organizaci a výzbroji cenným spojencem v boji proti syrské armádě. Oddělit se od ní bude proto pro povstalecké oddíly těžké. "V praxi by to znamenalo, že předají území režimu," řekl Charles Lister z Blízkovýchodního institutu.

Lavrov o výsledku dohody informoval syrskou vládu a přiznal, že na 100 procent nemůže zaručit úspěch příměří. Klid zbraní má platit podle Lavrova nejprve 48 hodin, pak má týt o stejnou dobu prodlouženo a následovat má sedmidenní prodloužení. Pak mají začít přípravy koordinovaných útoků Ruska a USA na teroristy, k čemuž je ale skeptický Pentagon.

Syrská ozbrojená opozice se domnívá, že nynější příměří nebude dodrženo stejně jako to, které bylo dohodnuté v únoru. Podle ní se syrská armáda jenom přeskupí a povolá další bojovníky z Íránu. Zástupci politické opozice jsou optimističtější. Basma Kudmáníová, tedy mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle Kudmáníové o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit.

K využití svého vlivu na Damašek vyzval v reakci také britský ministr zahraničí Boris Johnson. Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Související

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

Více souvisejících

Sýrie ,  Syrská krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 5 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 8 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 13 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy