Tajemství velmoci? Pozor na dohodu USA a Ruska, varuje prestižní deník

Ruský prezident Vladimir Putin před rokem vystoupil před Valným shromážděním OSN, kde oznámil, že Rusko zahájilo vojenskou intervenci v Sýrii a chce se stát součástí mezinárodní koalice proti Islámskému státu (IS), připomíná úvodník britského serveru The Guardian. Vlivný deník v něm zanalyzoval americko-ruskou dohodu o příměří v syrské občanské válce, která má dnes vstoupit v platnost.

Příměří je třeba ocenit

Jak úvodník konstatuje, obě Putinova stanoviska se tehdy setkala s velkým skepticismem a mnozí očekávali, že Rusko rychle zapadne do blízkovýchodní bažiny. O rok později, uplynulý pátek, však Rusko a Spojené státy oznámily, že dosáhly dohody, která má vydláždit cestu k příměří v Sýrii, přičemž fázový proces má začít v pondělí, poukazuje The Guardian.   

"Nikdo nemůže nevítat příměří, pokud nastane," pokračuje vlivný server. Dodává, že pět let trvající syrská občanská válka si dle odhadů vyžádala až půl milionu mrtvých a polovina z 22 milionů obyvatel země uprchla ze svých domovů. Cokoliv, co dokáže zmírnit míru násilí, je třeba ocenit, deklaruje úvodník. Soudí, že americko-ruský plán je v zásadě výměnou.

Syrská vláda má zastavit bombardování cílů a oblastí, na nichž se USA a Rusko dohodly, přičemž bude umožněno doručit tam humanitární pomoc, což se týká i Aleppa, uvádí The Guardian. Doplňuje, že Spojené státy uznají Rusko jako partnera v boji proti IS, zatímco protiasadovští rebelové se budou muset rozejít se silami dříve spojenými s Al-Káidou.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

Skepse pochopitelně přetrvává, zdůrazňuje prestižní deník. Připomíná, že únorová dohoda o klidu zbraní vzbudila podobná očekávání, ale v praxi měla jen krátké trvání. Stejně tak současná dohoda má podle komentáře velké mezery - nejsou jasné vynucovací mechanismy, stejně tak se nepředpokládá propuštění vězňů ze syrských žalářů a nikdo neví, zda Rusko bude chtít - či se mu podaří - přimět ke spolupráci Asadův režim s velmi pochybnou historií. "Americké páky na syrskou opozici jsou rovněž záhadou," konstatuje The Guardian.      

Největší obavy podle vlivného deníku ale budí skutečnost, že text samotné dohody nebyl zveřejněn a lze ho pouze odhadovat z ruských a amerických vyjádření pro média. Tento nedostatek transparentnosti znamená, že se Sýrie opět stala předmětem tajné diplomacie, tentokrát mezi Moskvou a Washingtonem. Není pak překvapivé, že syrská opozice reaguje opatrně a mlčí i Asadův režim, byť Rusko hovoří o jeho souhlasu, uvádí The Guardian. Připomíná, že jak se příměří blíží, syrské vládní jednotky zintenzivnily bombardování.

Syřané mají právo na informace

"To vše musí být posuzováno na pozadí posledních pochmurných 12 měsíců," deklaruje úvodník. Poukazuje, že ruské bombardéry a Íránem ovládaní vojáci postupovali bez okolků při obléhání a vyhladovění měst, stejně jako v útocích na nemocnice, především pak v Aleppu, což Asadovu režimu pomohlo nejen přežít, ale také získat zpět jistá území.   

Americká ochota spojit se s Ruskem alespoň v určitých operacích je v mnoha ohledech přiznáním, že kroky Kremlu změnily rovnováhu sil, domnívá se britský server. Konstatuje, že širší dopady dohody hrají do karet Vladimiru Putinovi, který se dlouho snažil ukázat, že mezi Moskvou a Washingtonem existuje strategická parita. Pro ruské publikum tak jde o značné posílení Putinova příběhu o obnovování ruské moci, míní The Guardian.   

Politicky získal také Barack Obama, tvrdí úvodník s tím, že americký prezident se snaží vybrousit svůj odkaz, který syrské hrůzy dlouhodobě poškozují. To, zda z dohody budou mít prospěch i syrští civilisté, je však dle prestižního deníku jiná otázka.  

Pokud dohoda přinese konec plošných vzdušných útoků na obydlené oblasti, pokud dojde k uvolnění obležení a pokud bude započata politická transformace Sýrie, půjde o historický úspěch, deklaruje The Guardian. Dodává však, že ve hře jsou velká "ale".

Diplomacie za posledních pět let krize dosáhla jen velmi mála, zdůrazňuje úvodník. Konstatuje, že Syřané zoufale potřebují, aby tentokrát uspěla. Dohoda bude posuzována pouze dle svých praktických výsledků na bojišti, nikoliv dle politických veletočů na jednáních v Ženevě, podotýká britský server. Doplňuje, že aby byla plně důvěryhodná, ruská a americká strana musejí zveřejnit její plný text.      

"Syrští civilisté nepochybně urgentně potřebují bezpečí a ochranu," píše The Guardian. Zdůrazňuje však, že Syřané mají zároveň právo vědět, co světové mocnosti dojednaly o budoucnosti jejich země

Související

Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.
Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie ,  Rusko ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla

Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy