USA si vlezly do postele s Al-Káidou, varuje historik

Propast v důvěře

V celé Sýrii včera v pondělí večer začal platit klid zbraní, který je výsledkem maratonských rozhovorů mezi Ruskem a Spojenými státy. Dohoda byla oznámena minulý týden, přičemž dle prohlášení ruského ministerstva obrany vytvoří Moskva a Washington společné centrum k definování cílů, které mají být terčem společné protiteroristické operace.   

Příměří krom klidu zbraní zahrnuje také vytvoření demilitarizované zóny okolo Aleppa. Syrská vláda souhlasila s ukončením náletů v jistých oblastech a nebude útočit na opoziční skupiny, které nejsou spojené s teroristickými organizacemi jako Fronta An-Nusrá či Islámský stát.  

Pokud klid zbraní vydrží alespoň týden, Spojené státy a Rusko pak budou spolupracovat a společně zaútočí na příslušné teroristické skupiny. V neposlední řadě dohoda obsahuje příslib umožnění dodávek humanitární pomoci do obležených oblastí.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Doufejme, že (dohoda) bude mít pozitivní dopad na (blízkovýchodní) region," odpovídá Horne na otázku, se domnívá, že konsensus mezi Spojenými státy a Ruskem představuje milník ve spolupráci těchto velmocí v oblasti Blízkého východu.

Historik v té souvislosti připomíná slova amerického prezidenta Baracka Obamy pronesená na nedávném summitu G20 v Číně po jednání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu tehdy hovořil o propasti v důvěře mezi oběma zeměmi.  

"Nezmínil, že původ této propasti důvěry leží v neuvážené americké intervenci v Libyi, která podle Spojených států měla ochránit civilisty během změny režimu," deklaruje expert. Soudí, že toto silně otrávilo vztah mezi Moskvou a Washingtonem, stejně jako vztah mezi Spojenými státy a Africkou unií.

Zásah v Libyi podle odborníka nyní komplikuje a narušuje také snahu dosáhnout urovnání v Sýrii, jelikož mnoho blízkovýchodních aktérů cítí, že Spojené státy mají zájem na změně tamního režimu a preferují svržení prezidenta Bašára Asada před dosažením regionálního uklidnění a nastolení míru.

Ironie 11. září

Otázka, co znamená veřejně deklarovaná skepse amerických představitelů ohledně dohody navzdory skutečnosti, že Rusko i Spojené státy již podnikly společné kroky k jejímu naplnění, se podle historika nedotýká klíčového problému.

"Chápu to tak, že tato nová dohoda nebrání Damašku útočit na síly napojené na Islámský stát a síly napojené na Al-Káidu," uvádí Horne. Dodává, že problém pro Spojené státy zůstává, že takzvaní umírnění rebelové, které Washington podporuje či zaštiťuje, se mnohdy spojily se silami zaštítěnými Al-Káidou, byť se mluvčí amerického ministerstva zahraničí snaží vyhnout konkrétnější odpovědi na tuto otázku.      

Bílý dům je mnohými kritizován za podporu takzvaných "umírněných" opozičních skupin, jako Anhar Al-Šám, která se v mnoha případech podílela na masakrech civilního obyvatelstva. Myslí si odborník, že je od amerických představitelů férové převzít větší odpovědnost za vývoj v Sýrii, aniž by zcela přerušili vazby na skupiny, které nadále přispívají situaci, za níž je nemožné uzavřít v zemi mír?  

"Je ironické, že jen čtyřiadvacet hodin po slavnostních aktech ve Washingtonu, New Yorku a Pensylvánii k patnáctému výročí útoků Al-Káidy na Spojené státy můžeme obrazně říct, že Spojené státy jsou v posteli se syrskými silami napojenými na Al-Káidu," odpovídá historik.

Celá situace dle expertova názoru odhaluje, že v Americké zahraniční politice lze najít mnoho rozporů i prvky pokrytectví.