Kde jsou objektivní informace ze Sýrie? A proč o tom svět neví? Z Aleppa přichází nečekané prohlášení

Ve východní části města Aleppo podle Radia Vatikana zůstává blíže neurčený počet lidí, patrně několik desítek tisíc, mezi nimiž působí tzv. povstalci. Jsou to nesourodé skupiny islamistických bojovníků, kteří používají jako živé štíty tamější civilisty, nezřídka i vlastní manželky a děti, kterým nedovolí odejít do bezpečí, píše server.

Kněz mluví o jednostranných informacích, které o situaci ve městě z Aleppo lidí dostávají. „Nemohu mluvit o východní části, protože nemáme přímé zprávy. Přestože leží jen kilometr od nás, nemůžeme tam chodit. Co mohu potvrdit, že tato východní část města, kde jsou ozbrojené skupiny, jejichž počet ovšem není znám, je bombardována. Mnoho se o tom mluví, ale nikdo nemluví o nás, o západní části, kde žijí dva miliony Syřanů, včetně křesťanské menšiny, která doposud v Aleppu zůstala," cituje Auda server Radia Vaticana.

Mluví třeba o tom, že navštívil dvě chaldejské rodiny. „Jedna přišla o otce a syna – při ostřelování na konci září. V druhé rodině, také ve čtvrti Midan, zasáhla bomba šestnáctiletou dívku, když stála na balkóně. Ještě žije, ale má velmi těžká zranění. Tyto strašlivé příběhy se opakují od rána do večera. Jsme bez proudu, bez vody – a nikdo o nás nemluví. Všechny infromace se zaměřují na východní část, kde jsou zmíněné ozbrojené skupiny. Opravdu by mě zajímalo, kde je objektivní informace..." zlobí se duchovní.

Do východní části města se podle něj není možné dostat humanitární pomoc. „Ne, není to možné. Je to příliš nebezpečné. Pracujeme v celé Sýrii, všude, kde je to možné. V místech ovládaných ozbrojenými skupinami to možné není. Zejména my jako křesťané, jako nezávislí tam nemůžeme – není to možné," vysvětluje Audo.

Boje podle jeho slov pokračují v celém městě. „Kdybyste nyní přišel na místo, kde právě jsem, zdálo by se vám všechno v pořádku. Nic není slyšet, všechno je normální. Nikdo ale neví, co se kdy stane. Jsou tady opuštěné bomby, které zabíjejí 40 – 50 lidí, tu v jedné čtvrti, tu v jiné. Chodíme po ulicích a napadá nás: 'Kdo ví, možná právě teď natrefím na bombu'. Musíme být neustále ve střehu, přemýšlet jak a kudy jít.... Žijeme v neustálém ohrožení. A to vyvolává strašnou atmosféru strachu. Všichni křesťané, většina těch, kdo si to mohou dovolit, odcházejí pryč. V tom je naše velké utrpení," dodává biskup z Aleppa.