Protimuslimská rétorika Západu je nebezpečná, varuje historik

Zbude jen genocidní taktika

Jak irácké bezpečnostní složky jezdí po nezpevněných cestách v okolí Mosulu, rodiny vylézají z dveří svých domů, mávají jim, zvedají dva prsty symbolizující vítězství a křičí: "hrdinové", zatímco další mávají bílými vlajkami, odkazuje historik na zprávy deníku New York Times.

"Jsme velmi, velmi šťastní. Nyní máme naši svobodu. Islámský stát nás žádal o plnění náboženství. Ale oni s náboženstvím nemají nic společného," cituje Boot slova šestačtyřicetiletého Qaíse Hassana, která sdělil přijíždějícím iráckým vojákům.     

Jedna žena se zhroutila v slzách, když promlouvala do místní televize a marně hledala slova  vyjadřující pocity štěstí plynoucí ze skutečnosti, že její vesnice byla osvobozena od IS, připomíná expert reportáž prestižního listu The Independent.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Iráčtí muži z jedné z osvobozených vesnic si pak na oslavu znovu nabyté svobody holili své plnovousy a svobodně si dopřávali cigarety, zmiňuje odborník také zprávy, které o průběhu mosulské operace přinesl deník The Daily Mail.

Dokonce Kurdové, kteří vůči irácké armádě historicky chovají nedůvěru, oslavovali její vojáky v bitvě za osvobození Mosulu, poukazuje Boot na informace poskytnuté listem Wall Street Journal.  

"Je jednoduché považovat tyto nálady lidí za samozřejmé - kdo by se nechtěl zbavit Islámského státu - ale jsou důležité ze dvou důvodů," vysvětluje historik.  

Zaprvé, povstalci a boj proti nim leží v centru boje o "srdce a mysli" místních lidí, konstatuje expert. Dodává, že pokud jedna z uvedených stran získá legitimitu a souhlas obyvatelstva, přináší jí to velkou výhodu, kterou lze překonat pouze za pomoci genocidní taktiky. V roce 2014, když obsazoval Mosul, měl IS ve skutečnosti podporu obyvatel, zdůrazňuje Boot. To je podle něj důvod, proč se irácká armáda tehdy rychle rozpadla - důvodem nebyla touha tamních lidí žít pod tvrdou vládou islámského práva zaváděného IS, ale domněnka sunnitů, že IS je ochrání před příkořím tehdejší irácké většinově ši'ítské vlády.

Protimuslimská rétorika je kontraproduktivní

"Ale IS se ukázal v praxi jako natolik diktátorský, že ztratil veškerou přízeň, kterou měl," deklaruje odborník. Soudí, že v důsledku toho irácká armáda nyní postupuje za podpory místní populace, což jí přináší velkou výhodu.    

Situace podle historika zadruhé ukazuje, že většina běžných muslimů - navzdory jistým alarmistickým stereotypům slýchaným ze strany kritiků islámu - nechce ve skutečnosti žít pod salafistickou vládou. Většina běžných muslimů nepochybně schvaluje zahalování vlasů u žen a alkoholovou abstinenci, ale jen málo z nich souhlasí s nejextrémnějšími islamisty, přičemž většina těchto lidí nikdy nemusela žít pod Talibanem, IS, či v Islámské republice Írán, poukazuje expert.     

IS se mohl zdát úžasný a lákavý na internetu, což je ostatně důvod, proč přilákal tolik zahraničních dobrovolníků, uvádí Boot. Dodává, že lidé, kteří pod vládou džihádistů trpěli, však vědí své, zmoudřeli a jejich iluze se rozplynuly.

"To neznamená tvrdit, že IS či jiné podobné skupiny se nemohou do Mosulu vrátit," mírní optimismus odborník. Sám několikrát varoval, že pokud se irácké vládě nepodaří vládnout s rozvahou a bude prosazovat ši'ítskou sektářskou agendu, pak se objeví nějaká nová militantní skupina, která bude hájit sunnitské zájmy. "Za takového scénáře by sunnitští teroristé byli vnímáni jako menší zlo ve srovnání s ši'ítskými etnickými čističi," doplňuje Boot.  

Vše ostatní zůstává dle odborníkova názoru při starém a běžní lidé v Iráku chtějí to samé co běžní lidé po celém světě - práci, rodinu, vzdělání, možnost usilovat o štěstí - a jen málo z nich tvoří náboženští fanatici.

"Právě to je největší výhoda Západu ve válce proti terorismu," myslí si historik. Soudí, že by bylo zbytečné o ni přijít kvůli antimuslimské rétorice, která je mnohdy typická pro pravicové politické kampaně v Evropě i Spojených státech.