Rusko si musí vybrat, na čí stranu se postaví? Sýrie přinesla nečekaný zvrat

Pád východního Aleppa pod kontrolu syrského režimu a pád Palmýry do područí Islámského státu (IS), k nimž došlo minulý týden, mají strategické dopady pro ruskou operaci v Sýrii. Myslí si to mezinárodněpolitický analytik Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat aktuální složitou situaci v Sýrii rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Politické urovnání, či pokračování války

Moskva podle Frolova čelí dilematu - buď vyhoví ambicím syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojenců v Teheránu pokračovat ve vojenském tažení s cílem zničit syrskou opozici, nebo se rozhodne využít pádu Aleppa ke zprostředkování dohody mezi režimem a povstalci, což by jí umožnilo potvrdit politické zisky a minimalizovat riziko zpackané mise.  

"Mrak nejistoty ohledně budoucí politiky Washingtonu vůči Sýrii pod nadcházející Trumpovou administrativou komplikuje Moskvě kalkul," míní expert. Dodává, že situace nutí Rusko zajistit si co nejlepší pozici na bojišti pro budoucí vyjednávání.   

Pád Aleppa je drtivá rána pro syrské povstání proti Asadově vládě, ale nejedná se o konec války, zdůrazňuje odborník. Konstatuje, že jde o zásadní změnu podstaty konfliktu z převážně velkoměstské rebelie k trvalejšímu venkovskému povstání. Syrský režim a jeho íránští spojenci obnovili svou kontrolu nad tzv. využitelnou Sýrií rozprostírající se na západě podél středomořského pobřeží a hranice s Libanonem, vysvětluje Frolov. Doplňuje, že režim ovládá největší města v zemi a téměř 60% její populace.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Jinými slovy, pokud nedojde k vojenskému zásahu velmoci, Asadův režim nemůže být již odstaven od moci," domnívá se bývalý diplomat. Připouští sice, že opozice sice stále kontroluje celou provincii Idlib, rozsáhlé venkovské oblasti na jihu a východe provincie Aleppo, spolu s malými oblastmi odporu v Hamá a okolí Damašku, ale tato rebelie již neohrožuje přežití režimu.

Velkým strategickým rozhodnutím pro Rusko bude, zda se podvolí tlaku Damašku a Teheránu na celkovou porážku umírněné opozice v jejích zbývajících enklávách, či naopak přinutí režim přijmout nějakou formu dohody o politické transformaci, domnívá se expert. Konstatuje, že Asad a Írán zřejmě prosazují velkou ofenzivu v Idlibu, kde se umírněná opozice mísí s islamistickými bojovníky z Ahrar aš-Šám a teroristy z An-Nusrá. "Bitva o Idlib bude zřejmě dlouhá a krvavá a bude vyžadovat agresivnější nasazení ruského letectva a možná i ruských pozemních sil," varuje Frolov. Soudí, že by se mohla táhnout celý rok 2017 a zastínit tak i ruské prezidentské volby plánované na počátek roku 2018.    

"Pro Kreml by mohlo být lepší vyhlásit vítězství v Aleppu, omezit své vojenské operace proti rebelům, zaměřit se na leteckou válku proti IS a novou snahu o spolupráci s USA a tlačit Asadův režim k politickému urovnání," pokračuje odborník. Poukazuje, že ponižující ztráta Palmýry, kterou opět obsadil IS, by v Moskvě měla rozeznít varovný zvon, jelikož potvrzuje slabost Syrské arabské armády, která nedokázala udržet oblast pod svou kontrolou, když se uchýlila k ofenzivě na jiné frontě.   

Riziko válečných zločinů

Ztráta Palmýry a tamních ropných a plynových nalezišť a pokračující ofenziva IS v provincii Homs může vytvořit velkou hrozbu pro celistvost území pod kontrolou režimu, ba dokonce otevřít cestu k ofenzivě IS na Damašek, jelikož to byla paradoxně syrská opozice, nikoliv Asadova armáda, kdo v létě 2015 zastavil postup džihádistů na syrskou metropoli, varuje analytik. Dodává, že pád Palmýry také boří nepravdivé tvrzení syrského režimu, že Asad a jeho spojenci bojují proti IS, a proto by s nimi měl Západ zacházet jako se svými přirozenými spojenci ve válce s terorem. "Rusko zatím pouze obnovilo bombardování IS u Palmýry po téměř tříměsíční pauze," připomíná Frolov.

Ohromná brutalita, s níž Asadův režim zachází s civilisty v Aleppu, když se pokouší porazit povstalce, se také zvrhla ve velký mezinárodní problém pro Moskvu, kterou netěší vyhlídka spoluzodpovědnosti za Asadovy válečné zločiny vůči jeho lidu, vysvětluje analytik. Varuje, že v tomto ohledu by ofenziva v Idlibu mohla překonat masakry v Aleppu.  

V neposlední řadě, pokud to Rusko myslí vážně se převodem svých vojenských zisků v životaschopné politické urovnání v Sýrii, bude muset spolupracovat s Tureckem, domnívá se Frolov. Připomíná, že Ankara na rozdíl od Spojených států dokáže oddělit umírněné od teroristů a podpořit nastolení klidu zbraní, během něhož může Moskva krotit syrský režim.

"Existují signály, že poslední dohoda o příměří a evakuaci v Aleppu, na které Rusko a Turecko spolupracovaly s cílem ukončit válku a zajistit své příslušné zájmy, byla limitována ambicemi Damašku a Teheránu," poukazuje expert. Uzavírá tedy konstatováním, že o budoucnosti Sýrie budou zřejmě rozhodovat Rusko, Turecko a Írán, zatímco USA pod Trumpem se omezí na porážku IS. Takový scénář může podle Frolova ve skutečnosti fungovat.

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Izrael a Rusko zatočili v Sýrii. USA provedly nálet v Jemenu

Ve čtvrtek provedl Izrael letecké útoky na syrské přístavní město Latakia, jak informovala syrská státní média. Výsledkem těchto útoků bylo několik požárů, přičemž podle Syrského pozorovacího centra pro lidská práva (SOHR) byly útoky zaměřeny na sklady zbraní v Latakii. 

Více souvisejících

Sýrie Sýrie Aleppo Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku

Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy