Rusko si musí vybrat, na čí stranu se postaví? Sýrie přinesla nečekaný zvrat

Pád východního Aleppa pod kontrolu syrského režimu a pád Palmýry do područí Islámského státu (IS), k nimž došlo minulý týden, mají strategické dopady pro ruskou operaci v Sýrii. Myslí si to mezinárodněpolitický analytik Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat aktuální složitou situaci v Sýrii rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Politické urovnání, či pokračování války

Moskva podle Frolova čelí dilematu - buď vyhoví ambicím syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojenců v Teheránu pokračovat ve vojenském tažení s cílem zničit syrskou opozici, nebo se rozhodne využít pádu Aleppa ke zprostředkování dohody mezi režimem a povstalci, což by jí umožnilo potvrdit politické zisky a minimalizovat riziko zpackané mise.  

"Mrak nejistoty ohledně budoucí politiky Washingtonu vůči Sýrii pod nadcházející Trumpovou administrativou komplikuje Moskvě kalkul," míní expert. Dodává, že situace nutí Rusko zajistit si co nejlepší pozici na bojišti pro budoucí vyjednávání.   

Pád Aleppa je drtivá rána pro syrské povstání proti Asadově vládě, ale nejedná se o konec války, zdůrazňuje odborník. Konstatuje, že jde o zásadní změnu podstaty konfliktu z převážně velkoměstské rebelie k trvalejšímu venkovskému povstání. Syrský režim a jeho íránští spojenci obnovili svou kontrolu nad tzv. využitelnou Sýrií rozprostírající se na západě podél středomořského pobřeží a hranice s Libanonem, vysvětluje Frolov. Doplňuje, že režim ovládá největší města v zemi a téměř 60% její populace.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Jinými slovy, pokud nedojde k vojenskému zásahu velmoci, Asadův režim nemůže být již odstaven od moci," domnívá se bývalý diplomat. Připouští sice, že opozice sice stále kontroluje celou provincii Idlib, rozsáhlé venkovské oblasti na jihu a východe provincie Aleppo, spolu s malými oblastmi odporu v Hamá a okolí Damašku, ale tato rebelie již neohrožuje přežití režimu.

Velkým strategickým rozhodnutím pro Rusko bude, zda se podvolí tlaku Damašku a Teheránu na celkovou porážku umírněné opozice v jejích zbývajících enklávách, či naopak přinutí režim přijmout nějakou formu dohody o politické transformaci, domnívá se expert. Konstatuje, že Asad a Írán zřejmě prosazují velkou ofenzivu v Idlibu, kde se umírněná opozice mísí s islamistickými bojovníky z Ahrar aš-Šám a teroristy z An-Nusrá. "Bitva o Idlib bude zřejmě dlouhá a krvavá a bude vyžadovat agresivnější nasazení ruského letectva a možná i ruských pozemních sil," varuje Frolov. Soudí, že by se mohla táhnout celý rok 2017 a zastínit tak i ruské prezidentské volby plánované na počátek roku 2018.    

"Pro Kreml by mohlo být lepší vyhlásit vítězství v Aleppu, omezit své vojenské operace proti rebelům, zaměřit se na leteckou válku proti IS a novou snahu o spolupráci s USA a tlačit Asadův režim k politickému urovnání," pokračuje odborník. Poukazuje, že ponižující ztráta Palmýry, kterou opět obsadil IS, by v Moskvě měla rozeznít varovný zvon, jelikož potvrzuje slabost Syrské arabské armády, která nedokázala udržet oblast pod svou kontrolou, když se uchýlila k ofenzivě na jiné frontě.   

Riziko válečných zločinů

Ztráta Palmýry a tamních ropných a plynových nalezišť a pokračující ofenziva IS v provincii Homs může vytvořit velkou hrozbu pro celistvost území pod kontrolou režimu, ba dokonce otevřít cestu k ofenzivě IS na Damašek, jelikož to byla paradoxně syrská opozice, nikoliv Asadova armáda, kdo v létě 2015 zastavil postup džihádistů na syrskou metropoli, varuje analytik. Dodává, že pád Palmýry také boří nepravdivé tvrzení syrského režimu, že Asad a jeho spojenci bojují proti IS, a proto by s nimi měl Západ zacházet jako se svými přirozenými spojenci ve válce s terorem. "Rusko zatím pouze obnovilo bombardování IS u Palmýry po téměř tříměsíční pauze," připomíná Frolov.

Ohromná brutalita, s níž Asadův režim zachází s civilisty v Aleppu, když se pokouší porazit povstalce, se také zvrhla ve velký mezinárodní problém pro Moskvu, kterou netěší vyhlídka spoluzodpovědnosti za Asadovy válečné zločiny vůči jeho lidu, vysvětluje analytik. Varuje, že v tomto ohledu by ofenziva v Idlibu mohla překonat masakry v Aleppu.  

V neposlední řadě, pokud to Rusko myslí vážně se převodem svých vojenských zisků v životaschopné politické urovnání v Sýrii, bude muset spolupracovat s Tureckem, domnívá se Frolov. Připomíná, že Ankara na rozdíl od Spojených států dokáže oddělit umírněné od teroristů a podpořit nastolení klidu zbraní, během něhož může Moskva krotit syrský režim.

"Existují signály, že poslední dohoda o příměří a evakuaci v Aleppu, na které Rusko a Turecko spolupracovaly s cílem ukončit válku a zajistit své příslušné zájmy, byla limitována ambicemi Damašku a Teheránu," poukazuje expert. Uzavírá tedy konstatováním, že o budoucnosti Sýrie budou zřejmě rozhodovat Rusko, Turecko a Írán, zatímco USA pod Trumpem se omezí na porážku IS. Takový scénář může podle Frolova ve skutečnosti fungovat.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Více souvisejících

Sýrie Sýrie Aleppo Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy