Konec syrské války? Rusko má velký problém, píše New York Times

Putin marginalizoval USA

Příměří vstoupilo v platnost minulý pátek a ačkoliv jsou hlášena jeho narušení, svět doufá, že tentokrát vydrží déle než ty předchozí z loňského roku a půjde o zlomový bod, píše newyorský deník.

"Můžeme jen přemítat, co si Asada myslí, že může dosáhnout dalšími boji," pokračuje New York Times. Uvádí, že minulý měsíc Asad vyhnal rebely z Aleppa a posílil své pozice, přičemž země, které příměří garantují - Rusko, Írán a Turecko - rovněž vládnou značnou silou na bojišti.  

Ruský prezident Vladimir Putin již dva roky souběžně podporuje Asadův brutální režim a podílí se spolu se Spojenými státy na snaze dojednat příměří a následně dohodnout konec občanské války, podotýká úvodník. Dodává, že nyní, zatímco ve Washingtonu probíhá předávání moci, Putin USA fakticky marginalizoval a vmanévroval se do  pozice dominantního mezinárodního hráče v Sýrii.

Rusko se do této role posunovalo postupně, jak americký prezident Barack Obama bránil přímému vojenskému zásahu Spojených států do syrské občanské války, konstatuje prestižní server. Podotýká, že Obama sice poskytoval omezenou pomoc některým povstaleckým skupinám, ale rozhodl se nevstoupit do dalšího blízkovýchodního konfliktu, který si nepřály americká veřejnost ani Kongres.

"Mnoho expertů a mezinárodních vůdců věří,že toto rozhodnutí stálo Ameriku prestiž a vliv," deklaruje New York Times. Dodává, že momentálně to vypadá, že Putin je mistrem taktiky při obnovování ruského vlivu v Sýrii, která byla za studené války sovětským klientem a následně klientem íránským.   

Nikdo by podle amerického deníku neměl zapomínat, že Putin toho dosáhl tím, že nezadržel Asada předtím, než válka začala, a následně spolupracoval se syrskými silami při devastujících náletech na civilisty a nemocnice, což může být válečným zločinem.

"Teprve se uvidí, zda Putin dokáže zajistit, aby válka skutečně skončila, a zda může stáhnout svou armádu," zdůrazňuje úvodník. Doplňuje, že je rovněž otázkou, zda je ruský vládce schopen a ochoten převzít odpovědnost za budoucnost Sýrie, včetně obnovy měst, která Rusko pomáhalo ničit.

Problém má v rukou Rusko   

Příměří bylo nastoleno minulý týden poté, co se v Moskvě ruští, íránští a turečtí představitelé dohodli na zastavení bojů a zprostředkování mírové dohody, připomíná vlivný deník. Podotýká, že Američané byli opomenuti a ačkoliv ministerstvo zahraničí USA trvá na tom, že nebylo ignorováno, skutečnost je očividně jiná.  

Putin tak dal najevo svou jasnou preferenci jednat s budoucím prezidentem Donaldem Trumpem, soudí New York Times. Dodává, že nastupující šéf Bílého domu ukazuje, že tyto pocity jsou vzájemné.   

Moskevská schůzka byla důležitá též pro rostoucí spolupráci mezi Ruskem a Tureckem, kterou nenarušilo ani nedávné zavraždění ruského velvyslance v Ankaře, míní prestižní server. Podotýká, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na rozdíl od Putina dlouho usiloval o svržení Asada, ale turecká podpora povstalců může oslabit výměnou za to, že Rusko ponechá Ankaře volnou ruku při zásahu proti kurdským silám v Sýrii, které Erdogan považuje za spojence kurdských separatistů v Turecku.    

"Teoreticky, pokud občanská válka skončí, Syřané mohou začít obnovovat své životy a další země, včetně Spojených států, mohou konečně zaměřit svou plnou pozornost na boj s Islámským státem," nastiňuje úvodník. Varuje však, že stále se může hodně věcí pokazit, jelikož problémy, které zmařily předchozí mírové plány, zůstávají nevyřešeny.

Za nejpalčivější z nich označuje New York Times to, zda Rusko bude trvat na setrvání Asada u moci v zemi, kde ovládá zhruba třetinu území a je nenáviděn většinovou sunnitskou populací za zabití tolika jejích příslušníků. Tento problém je nyní v rukou Moskvy, uzavírá prestižní deník.