Oznámení o novém klidu zbraní v Sýrii z minulého týdne je těžké přivítat bez obav, konstatuje úvodník serveru New York Times. Vlivný americký deník připomíná, že za šest let tamních bojů zahynulo více než 400 tisíc lidí a byla zdevastována celá města, přičemž ke konfliktu by nedošlo - nebo by alespoň netrval tak dlouho - kdyby nebylo cynické brutality prezidenta Bašára Asada a jeho hlavních spojenců, Ruska a Íránu.
Putin marginalizoval USA
Příměří vstoupilo v platnost minulý pátek a ačkoliv jsou hlášena jeho narušení, svět doufá, že tentokrát vydrží déle než ty předchozí z loňského roku a půjde o zlomový bod, píše newyorský deník.
"Můžeme jen přemítat, co si Asada myslí, že může dosáhnout dalšími boji," pokračuje New York Times. Uvádí, že minulý měsíc Asad vyhnal rebely z Aleppa a posílil své pozice, přičemž země, které příměří garantují - Rusko, Írán a Turecko - rovněž vládnou značnou silou na bojišti.
Ruský prezident Vladimir Putin již dva roky souběžně podporuje Asadův brutální režim a podílí se spolu se Spojenými státy na snaze dojednat příměří a následně dohodnout konec občanské války, podotýká úvodník. Dodává, že nyní, zatímco ve Washingtonu probíhá předávání moci, Putin USA fakticky marginalizoval a vmanévroval se do pozice dominantního mezinárodního hráče v Sýrii.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rusko se do této role posunovalo postupně, jak americký prezident Barack Obama bránil přímému vojenskému zásahu Spojených států do syrské občanské války, konstatuje prestižní server. Podotýká, že Obama sice poskytoval omezenou pomoc některým povstaleckým skupinám, ale rozhodl se nevstoupit do dalšího blízkovýchodního konfliktu, který si nepřály americká veřejnost ani Kongres.
"Mnoho expertů a mezinárodních vůdců věří,že toto rozhodnutí stálo Ameriku prestiž a vliv," deklaruje New York Times. Dodává, že momentálně to vypadá, že Putin je mistrem taktiky při obnovování ruského vlivu v Sýrii, která byla za studené války sovětským klientem a následně klientem íránským.
Nikdo by podle amerického deníku neměl zapomínat, že Putin toho dosáhl tím, že nezadržel Asada předtím, než válka začala, a následně spolupracoval se syrskými silami při devastujících náletech na civilisty a nemocnice, což může být válečným zločinem.
"Teprve se uvidí, zda Putin dokáže zajistit, aby válka skutečně skončila, a zda může stáhnout svou armádu," zdůrazňuje úvodník. Doplňuje, že je rovněž otázkou, zda je ruský vládce schopen a ochoten převzít odpovědnost za budoucnost Sýrie, včetně obnovy měst, která Rusko pomáhalo ničit.
Problém má v rukou Rusko
Příměří bylo nastoleno minulý týden poté, co se v Moskvě ruští, íránští a turečtí představitelé dohodli na zastavení bojů a zprostředkování mírové dohody, připomíná vlivný deník. Podotýká, že Američané byli opomenuti a ačkoliv ministerstvo zahraničí USA trvá na tom, že nebylo ignorováno, skutečnost je očividně jiná.
Putin tak dal najevo svou jasnou preferenci jednat s budoucím prezidentem Donaldem Trumpem, soudí New York Times. Dodává, že nastupující šéf Bílého domu ukazuje, že tyto pocity jsou vzájemné.
Moskevská schůzka byla důležitá též pro rostoucí spolupráci mezi Ruskem a Tureckem, kterou nenarušilo ani nedávné zavraždění ruského velvyslance v Ankaře, míní prestižní server. Podotýká, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na rozdíl od Putina dlouho usiloval o svržení Asada, ale turecká podpora povstalců může oslabit výměnou za to, že Rusko ponechá Ankaře volnou ruku při zásahu proti kurdským silám v Sýrii, které Erdogan považuje za spojence kurdských separatistů v Turecku.
"Teoreticky, pokud občanská válka skončí, Syřané mohou začít obnovovat své životy a další země, včetně Spojených států, mohou konečně zaměřit svou plnou pozornost na boj s Islámským státem," nastiňuje úvodník. Varuje však, že stále se může hodně věcí pokazit, jelikož problémy, které zmařily předchozí mírové plány, zůstávají nevyřešeny.
Za nejpalčivější z nich označuje New York Times to, zda Rusko bude trvat na setrvání Asada u moci v zemi, kde ovládá zhruba třetinu území a je nenáviděn většinovou sunnitskou populací za zabití tolika jejích příslušníků. Tento problém je nyní v rukou Moskvy, uzavírá prestižní deník.
Související
Válečný zločin v praxi. Rusové oprášili nelidskou taktiku ze Sýrie, vraždí nevinné záchranáře
ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
před 1 hodinou
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
před 2 hodinami
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
před 3 hodinami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 3 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 4 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 5 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 6 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 6 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 7 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.
Zdroj: Libor Novák