Co přijde po Islámském státu? Vyhlídky nejsou dobré, zní z USA

Šance na úspěch se horší

Lidské ztráty, které se iráckým silám podařilo minimalizovat při obsazování východní části města, mohou nyní strmě růst, varuje úvodník. Za největší aktuální výzvu, která vyvstává na pozadí probíhající bitvy, však označuje otázku, zda lze Mosul a další sunnity obývané oblasti v Iráku stabilizovat poté, co z nich budou vyhnáni džihádisté.

"Bohužel, během prvního týdnu v úřadě prezident (USA) Trump podstatně zhoršil šance na úspěch," soudí prestižní server. Vysvětluje, že vzestup IS usnadnilo sektářské napětí mezi iráckou ši'ítskou většinou, menšinovými sunnity a kurdským obyvatelstvem, především pak diskriminace sunnitů ze strany ši'íty vedené vlády v Bagdádu podporované Íránem.

Po pádu Mosulu v roce 2014 tehdejší americká Obamova administrativa pomohla zařídit odstranění iráckého premiéra Nurího Málikího, který podněcoval sektářství, přičemž ho nahradil umírněnější Hajdar Abádí slibující budovat více otevřený režim, poukazuje washingtonský deník. Dodává, že Abádího dobré úmysly však z velké části zhatili stoupenci tvrdé sektářské linie, včetně Íránem ovládaných ši'ítských milic.  

Následná vojenská ofenziva s cílem znovudobýt Mosul probíhá, aniž by ji doplnily politické kroky, které by mohly posílit umírněné sunnitské vůdce proti militantům usilujícím o rozpoutání povstání proti bagdádské vládě, poukazuje Washington Post. Odkazuje přitom na zprávu Institutu pro válečná studia z letošního měsíce, podle níž dosavadní indicie naznačují, že v Iráku se může formovat nové sunnitské povstání, v rámci kterého se snaží získat sílu i Al-Káida.

Spojenými státy podporovaná koalice se ale zaměřuje pouze na zničení IS, nikoliv na jiné povstalecké skupiny či na podmínky, které je přiživují, parafrázuje úvodník závěry uvedeného institutu.

"Ačkoliv Obamova administrativa nese vinu za upozadění iráckých politických výzev, Trump tyto potíže rychle prohloubil," kritizuje prestižní server. Poukazuje na prezidentovo opatované tvrzení, že Spojené státy by mohly obsadit irácká ropná pole, což vyvolalo nepřátelskou reakci sil napříč politickým spektrem, navzdory následnému dementi ze strany amerického ministra obrany Jamese Mattise.

Hodnota amerického spojenectví

Za ještě horší považuje Washington Post zařazení Iráku na Trumpův list převážně muslimských zemí, jejichž občané mají mít zakázán vstup do Spojených států, jelikož posílilo Abádího oponenty v jejich požadavku, aby Američané - včetně více než pěti tisíc amerických vojáků operujících proti IS - byli na oplátku vyhoštěni z Iráku.  

Abádímu se zatím daří čelit příslušné parlamentní rezoluci, která byla v reakci na Trumpův dekret vydána, ale Irák zůstává na revidovaném seznamu, jež americký prezident podle Bílého domu připravuje, konstatuje úvodník. Obává se, že irácký premiér tak může čelit politické rebelii, která by mohla vést až ke kolapsu jeho vlády.    

"Teheránské ši'ítské milice mohou tlačit na to, aby nahradily americké síly v bojích u Mosulu; nebo, což je pravděpodobnější, mohou po bitvě íránští klienti požadovat okamžitý odchod všech amerických sil z Iráku," varuje prestižní deník. Soudí, že to by nepochybně zajistilo zachování sektářského napětí mezi ši'íty a sunnity a otevřelo dveře pro nové povstání Al-Káidy či jiných džihádistů.

Ministr obrany Mattis na toto riziko během své návštěvy Bagdádu minulé pondělí nebral ohled, když prohlásil, že si dokáže představit delší trvání mosulské bitvy a společný postup americké a irácké strany, připomíná Washington Post. Podle deníku by však racionální Iráčan mohl vznést důležitou otázku: "Proč by americká administrativa, která zakázala všem Iráčanům strčit nohu na americkou půdu, měla být považována za cenného partnera?"