Bude z Turecka země jednoho muže? V neděli se rozhodne o zásadní změně ústavy

Na referendum mohou dohlížet mezinárodní pozorovatelé a analytici navzdory vyhrocené kampani očekávají, že se hlasy budou sčítat spravedlivě. Volební místnosti se ve většině země otevřou v 7:00 místního času (6:00 SELČ) a poslední uzavřou v 17:00 místního času (16:00 SELČ). První výsledek se čeká kolem nedělní půlnoci místního času (23:00 SELČ).

Pokud Turci návrh přijmou, čeká jejich zemi největší politický obrat od vyhlášení republiky v roce 1923.

V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Zruší se post premiéra a pravomoc jmenovat vládu bude mít prezident. Padne nynější podmínka jeho nestranickosti, počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let. Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu.

Od roku 1923 se konalo šest referend, nejvýznamnější bylo to v roce 2007, které rozhodlo o přímé volbě prezidenta. To letošní se koná v citlivé době výjimečného stavu vyhlášeného po loňském puči, v období umlčování opozice z řad politiků, vzdělanců, novinářů i médií.

Průzkumy ukazují, že výsledek bude velmi těsný a že změny mohou být přijaty pouze 51 až 52 procenty hlasů těch, kteří zaškrtnou na lístku evet - ano. Čeká se vysoká účast a hovoří se až o 80 procentech, což byla i přibližně účast v posledních parlamentních volbách v listopadu 2015.

Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu. Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň pro hayir - ne, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurských pracujících (PKK), považované za teroristickou. I když vláda tvrdí, že změna ústavy umožní zahájit dlouho slibované ekonomické reformy, investoři si tím nejsou tak jisti.

V masivní kampani Erdogan vsadil na nacionalismus vystupňovaný po puči a snažil se nacionalistickou kartou získat voliče doma i v diaspoře. Razantnost kampaně vystupňovala napětí ve vztahu Turecka s Evropskou unií a zejména s Německem a Nizozemskem. Protože tyto země odmítly povolit tureckým politikům pořádat shromáždění s tureckou menšinou, vysloužily si od Erdogana osočení z nacistických praktik. "Evropa skončila, nemá už co říci světu ani nám," hřímal.

V diaspoře už hlasování skončilo minulou neděli. Volební právo měly skoro tři miliony Turků žijících v cizině, což je téměř pět procent ze zhruba 57 milionů oprávněných voličů. Při těsných průzkumech jsou jejich hlasy důležité. První průzkumy ve volebních místech ukazovaly na to, že většina změnu přijala, počet lidí, kteří ji odmítli, převažoval jen v USA.

Turecká policie zadržela v Istanbulu pět osob podezřelých z příslušnosti k radikální skupině Islámský stát (IS). Tři z nich údajně plánovaly teroristický útok v Turecku během referenda.