Turecko uplatnilo další ústavní změnu: Konec nezávislých soudů. Opozice protestuje marně

Dříve o většině členů tohoto orgánu rozhodovali představitelé soudnictví. Hlasování bojkotovaly opoziční strany, podle nichž jsou výsledky nedávného referenda o ústavě nelegitimní.

Prezident tvrdí, že soustředění moci v jeho rukou zaručuje stabilitu. Odpůrci jej však obviňují, že omezuje nezávislost soudnictví a Turecko směřuje k autoritářské vládě jednoho muže.

V důsledku ústavních změn se počet členů rady snížil z 22 na 13. Sedm z nich prosadila vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Kandidáti přitom vzešli z jejích řad či z řad nacionalistické Strany národní akce (MHP), jejíž vedení se při prosazování ústavních změn postavilo za AKP. Zbývajících šest členů rady představuje ministr spravedlnosti a další ministerští úředníci, z nichž čtyři vybral sám Erdogan. Před změnou ústavy volili představitelé soudnictví 16 z 22 členů rady.

První ústavní změna, která prezidentovi umožňuje členství v politické straně, vešla v platnost tento měsíc. Erdogan se vzápětí vrátil do své domovské AKP a v neděli na mimořádném sjezdu se chystá znovu získat její vedení.

Další ústavní změny budou zavedeny po parlamentních volbách, jež jsou stanoveny na rok 2019. Prezident bude moci sestavovat rozpočet, vyhlašovat výjimečný stav a vydávat dekrety, aniž by je schválil parlament.