Trump se pustí do dalšího zahraničního vojenského dobrodružství? Vlivný deník varuje

Stěží se nelze ubránit znepokojivému, ba dokonce skličujícímu pocitu déjà vu, když Pentagon prosazuje svůj požadavek na zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu, konstatuje editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm připomíná, že USA strávily už 16 let bojem v této nejdelší válce ve své historii, která stála více než 800 miliard dolarů a vyžádala si na 2.000 amerických životů.

Konflikt, který se měl chýlit ke konci

V Afghánistánu přesto nepanuje mír a zdá se, že vše se vrací ke starému, varuje newyorský deník. Poukazuje, že iniciativu opět převzal Taliban, útočí, jak se mu zlíbí, a rozšiřuje své kontrolované území, zatímco své opěrné body v zemi drží i další extremistické skupiny, Al-Káida a Islámský stát.

Nyní v Afghánistánu působí zhruba 8.400 amerických vojáků, přičemž americké vojenské velení žádá o jejich posílení až o 5.000 mužů, byť argumentuje, že jde jen o mírný, minimální nárůst, shrnuje editorial. Zdůrazňuje však, že navržené číslo by rozšířilo americký kontingent o téměř 60%, což představuje výrazný vklad do konfliktu, který se podle předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy měl blížit ke konci.

Pro americké vojenské velitele není nezvyklé žádat více vojáků a zbraní pro dosažení vítězství, připomíná vlivný server. Pokládá však otázku, zda půjde skutečně o rozhodující rozdíl. "Jak může 3.000 či dokonce 5.000 dalších amerických vojáků zajistit vítězství, když Spojené státy měly jednu dobu v Afghánistánu téměř 100.000 mužů a nedokázaly porazit Taliban a zemi stabilizovat?" ptá se New York Times s tím, jak by mělo ono vítězství vlastně vypadat.

Velitelé svůj návrh předložili prezidentu Donaldu Trumpovi, který se k němu zatím nevyjádřil, uvádí prestižní deník. Kritizuje, že navzdory nákladům 3,1 miliardy dolarů za každý měsíc americké přítomnosti není Afghánistán mezi Trumpovými prioritami a zdá se, že není ani na jeho pomyslném radaru. Konfliktu se dostávalo malé pozornosti již během prezidentské kampaně a Trump si jeho existenci připomněl teprve minulý týden na setkání s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním, během něhož chválil jeho vedení a statečnost afghánských vojáků, dodává editorial.   

Bílý dům je v otázce údajně rozdělen, přičemž někteří experti tvrdí, že více amerických vojáků by umožnilo americkým poradcům vycvičit větší počet afghánských jednotek a přesunout americké vojáky blíže bojovým liniím, poukazuje New York Times. Vysvětluje, že Afghánci stále potřebují pomoci s takovými základy jako jsou údržba vozového parku, dodávky munice a paliva jednotkám v poli či administrace žoldu, nemluvě na práci tajných služeb.

Vojenské řešení neexistuje  

"Washington dospěl dávno k závěru, že o vojenském řešení nelze uvažovat," píše vlivný server. Navýšení vojáků podle něj proto může koupit čas, než dojde k nevyhnutelnému - k politické dohodě mezi Talibanem a afghánskou vládou. Byť předchozí snahy zahájit příslušná jednání neuspěly, někteří experti podle New York Times uvádějí, že existují náznaky o ochotě Talibanu vyjednávat, pokud se ocitne pod vojenským tlakem afghánských a amerických sil.

To si nicméně žádá koordinovanou strategii, která zahrnuje vojenské, diplomatické a ekonomické iniciativy, soudí newyorský deník. Podle něj však neexistuje ani náznak, že by na mnoha frontách zkoušená Trumpova administrativa - vedená prezidentem bez zkušenosti s vládnutím a s malým počtem zkušených zahraničněpolitických expertů na důležitých pozicích - začala takovou strategii alespoň vytvářet.    

Nejednotné afghánské vedení mezitím stále vykazuje mnoho závažných nedostatků, poukazuje New York Times s tím, že v zemi bují korupce a heroin je hlavním exportním produktem. Pákistán představuje nadále problematického souseda a snaží se vykompenzovat indický vliv v Afghánistánu tím, že poskytuje útočiště a další formy podpory militantům, kteří v Afghánistánu bojují, připomíná editorial.

Během své kampaně Trump vykazoval tendence odmítat rozsáhlá zahraniční dobrodružství, zdůrazňuje vlivný deník. Soudí, že pokud se nyní rozhodne postavit se na stranu generálů, musí nelézt i cestu, jakou podpoří zlepšení stylu vlády v Kábulu a přiměje Pákistán k větší spolupráci, aby posílení vojsk skutečně přispělo k politickému urovnání. "Jak ukázala historie, bude to těžký úkol," varuje editorial. Dodává, že právě jeho realizací by však Trump měl podmínit další vyslání dalších vojáků do boje.  

Související

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy