Trump se pustí do dalšího zahraničního vojenského dobrodružství? Vlivný deník varuje

Stěží se nelze ubránit znepokojivému, ba dokonce skličujícímu pocitu déjà vu, když Pentagon prosazuje svůj požadavek na zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu, konstatuje editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm připomíná, že USA strávily už 16 let bojem v této nejdelší válce ve své historii, která stála více než 800 miliard dolarů a vyžádala si na 2.000 amerických životů.

Konflikt, který se měl chýlit ke konci

V Afghánistánu přesto nepanuje mír a zdá se, že vše se vrací ke starému, varuje newyorský deník. Poukazuje, že iniciativu opět převzal Taliban, útočí, jak se mu zlíbí, a rozšiřuje své kontrolované území, zatímco své opěrné body v zemi drží i další extremistické skupiny, Al-Káida a Islámský stát.

Nyní v Afghánistánu působí zhruba 8.400 amerických vojáků, přičemž americké vojenské velení žádá o jejich posílení až o 5.000 mužů, byť argumentuje, že jde jen o mírný, minimální nárůst, shrnuje editorial. Zdůrazňuje však, že navržené číslo by rozšířilo americký kontingent o téměř 60%, což představuje výrazný vklad do konfliktu, který se podle předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy měl blížit ke konci.

Pro americké vojenské velitele není nezvyklé žádat více vojáků a zbraní pro dosažení vítězství, připomíná vlivný server. Pokládá však otázku, zda půjde skutečně o rozhodující rozdíl. "Jak může 3.000 či dokonce 5.000 dalších amerických vojáků zajistit vítězství, když Spojené státy měly jednu dobu v Afghánistánu téměř 100.000 mužů a nedokázaly porazit Taliban a zemi stabilizovat?" ptá se New York Times s tím, jak by mělo ono vítězství vlastně vypadat.

Velitelé svůj návrh předložili prezidentu Donaldu Trumpovi, který se k němu zatím nevyjádřil, uvádí prestižní deník. Kritizuje, že navzdory nákladům 3,1 miliardy dolarů za každý měsíc americké přítomnosti není Afghánistán mezi Trumpovými prioritami a zdá se, že není ani na jeho pomyslném radaru. Konfliktu se dostávalo malé pozornosti již během prezidentské kampaně a Trump si jeho existenci připomněl teprve minulý týden na setkání s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním, během něhož chválil jeho vedení a statečnost afghánských vojáků, dodává editorial.   

Bílý dům je v otázce údajně rozdělen, přičemž někteří experti tvrdí, že více amerických vojáků by umožnilo americkým poradcům vycvičit větší počet afghánských jednotek a přesunout americké vojáky blíže bojovým liniím, poukazuje New York Times. Vysvětluje, že Afghánci stále potřebují pomoci s takovými základy jako jsou údržba vozového parku, dodávky munice a paliva jednotkám v poli či administrace žoldu, nemluvě na práci tajných služeb.

Vojenské řešení neexistuje  

"Washington dospěl dávno k závěru, že o vojenském řešení nelze uvažovat," píše vlivný server. Navýšení vojáků podle něj proto může koupit čas, než dojde k nevyhnutelnému - k politické dohodě mezi Talibanem a afghánskou vládou. Byť předchozí snahy zahájit příslušná jednání neuspěly, někteří experti podle New York Times uvádějí, že existují náznaky o ochotě Talibanu vyjednávat, pokud se ocitne pod vojenským tlakem afghánských a amerických sil.

To si nicméně žádá koordinovanou strategii, která zahrnuje vojenské, diplomatické a ekonomické iniciativy, soudí newyorský deník. Podle něj však neexistuje ani náznak, že by na mnoha frontách zkoušená Trumpova administrativa - vedená prezidentem bez zkušenosti s vládnutím a s malým počtem zkušených zahraničněpolitických expertů na důležitých pozicích - začala takovou strategii alespoň vytvářet.    

Nejednotné afghánské vedení mezitím stále vykazuje mnoho závažných nedostatků, poukazuje New York Times s tím, že v zemi bují korupce a heroin je hlavním exportním produktem. Pákistán představuje nadále problematického souseda a snaží se vykompenzovat indický vliv v Afghánistánu tím, že poskytuje útočiště a další formy podpory militantům, kteří v Afghánistánu bojují, připomíná editorial.

Během své kampaně Trump vykazoval tendence odmítat rozsáhlá zahraniční dobrodružství, zdůrazňuje vlivný deník. Soudí, že pokud se nyní rozhodne postavit se na stranu generálů, musí nelézt i cestu, jakou podpoří zlepšení stylu vlády v Kábulu a přiměje Pákistán k větší spolupráci, aby posílení vojsk skutečně přispělo k politickému urovnání. "Jak ukázala historie, bude to těžký úkol," varuje editorial. Dodává, že právě jeho realizací by však Trump měl podmínit další vyslání dalších vojáků do boje.  

Související

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

včera

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

23. ledna 2026 21:50

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy