Mýtická pevnost Tora Bora? Místo hydroelektrárny a hotelu se v podzemí nachází něco zcela jiného

Kábul - Mýty opředená pevnost Tora Bora v afghánských horách dodnes poutá pozornost. Jde o objekt, který pomohla vybudovat americká zpravodajská služba CIA v boji místních muslimů se Sověty. Ač mnohé historky mluví o obrovském opevněném komplexu, jehož součástí byl hotel i kanceláře, realita se ukázala být jiná. V horách je "pouhý" důmyslný systém chodeb a malých jeskyní, ve kterých se nacházejí sklady munice.

Mýty opředené sídlo hnutí Talibán a Al-Kájdy Tora Bora údajně obsadili radikálové ze samozvaného Islámského státu (IS). Název pevnosti je z paštunského jazyka překládán jako „Černá jeskyně“. Podzemní komplex se nachází v afghánských Bílých horách na východě země v provincii Nangarhár poblíž hranic s Pákistánem. V jeskynních úkrytech se podle Američanů měl skrývat obávaný vůdce Al-Kájdy Usáma bin Ládin. V reakci na teroristické útoky na New York a Washington v roce 2001 tak Američané intenzivně bombardovali celý komplex, Ládin však tehdy stihl uprchnout.

Pevnostní komplex měly využívat vojenské síly proti Sovětům, kteří v roce 1979 vpadli do Afghánistánu. Systém jeskyní vznikal postupně, vlivem tekoucí vody, která se vsakovala do vápencového povrchu. Tvrz Tora Bora byla vybudována z peněz americké CIA pro Mudžáhidy. Označení pro tuto skupinu bojovníků původně znamenalo pákistánské muslimy, kteří bojují ve svaté válce. V tomto konkrétním případě šlo muslimské guerillové vzbouřence, kterým se nelíbila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979.

Podle bývalého ministra obrany Bushovy administrativy Donalda Rumsfelda skutečně šlo o úkryt ozbrojených skupin Talibánu a Al-Kájdy. Americké zpravodajské služby v roce 2007 přišly s podezřením, že se do pevnosti Ládin vrátí na poradu s veliteli obou ozbrojených skupin, které by měla naplánovat další teroristické útoky v Evropě a ve Spojených státech.

Podobu komplexu je dnes už těžké popsat, ráz krajiny výrazně změnilo právě americké bombardování po roce 2001, nejznámějším je dvoudenní bombardování objektu ze vzduchu bez přestávky. Z útržků a popisů západních médií se nejprve předpokládalo, že šlo o nedobytnou jeskynní pevnost, která mohla ubytovat až 2000 bojovníků. Součástí objektu byla i vlastní nemocnice, hydroelektrárna či kanceláře. V komplexu se měl také nacházet hotel, velké sklady s municí a zbraněmi. Podle některých svědectví se měla v podzemí nacházet i dostatečně široká cesta, po které by do jeskyní mohl proniknout bojový tank. Součástí byly sofistikovaně budované tunely a větrací systémy.

Po již zmíněném bombardování a následném obsazení komplexu Afghánci a Američany, byla podoba celého objektu úplně jiná. Stopy po pevnosti byly ta tam, pro jistotu se hlídkovalo i v okolních oblastech. Tvrz nikde. V lokalitě pod názvem Tora Bora byly objeveny malé přírodní jeskyně a dvě stovky bojovníků, nikoliv tisíce. Zbraně a sklady munice sice nalezeny byly, ale žádné stopy po moderních zařízeních typu hydroelektrárny a kanceláří.

Svědectví o podobě komplexu podal jeden ze seržantů amerických jednotek pro americké zpravodajství PBS. „Znovu, ne, v jeskyních nebyly žádné bláznivé labyrinty a bludiště, jak se říká. Většina byly malé přírodní jeskyně. V některých byly dřevěné prvky, které tvořily jakési malé místnosti, 10 až 24 stop velké. Opravdu nebyly moc velké. Vím, že se z toho udělala senzace. A jak jsme se do nich dostali? Báli jsme se tam vstoupit, viděli jsme všechny zprávy o tom, jaké by měly být. Když tam ale vstoupíte, uvidíte skutečně jen malé bunkry a velké množství muničních skladů,“ popsal prostory komplexu.

Podzemní prostory později opět zabraly bojové jednotky Talibanu, které dostaly pod kontrolu některá okolní území. Letos americký prezident Donald Trump povolil útok na Tora Bora za pomoci „Matky bomb“, což je nejaderná bomba GBU-43. 

Související

Více souvisejících

Tora Bora Afghanistán

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy