Kábul - Mýty opředená pevnost Tora Bora v afghánských horách dodnes poutá pozornost. Jde o objekt, který pomohla vybudovat americká zpravodajská služba CIA v boji místních muslimů se Sověty. Ač mnohé historky mluví o obrovském opevněném komplexu, jehož součástí byl hotel i kanceláře, realita se ukázala být jiná. V horách je "pouhý" důmyslný systém chodeb a malých jeskyní, ve kterých se nacházejí sklady munice.
Mýty opředené sídlo hnutí Talibán a Al-Kájdy Tora Bora údajně obsadili radikálové ze samozvaného Islámského státu (IS). Název pevnosti je z paštunského jazyka překládán jako „Černá jeskyně“. Podzemní komplex se nachází v afghánských Bílých horách na východě země v provincii Nangarhár poblíž hranic s Pákistánem. V jeskynních úkrytech se podle Američanů měl skrývat obávaný vůdce Al-Kájdy Usáma bin Ládin. V reakci na teroristické útoky na New York a Washington v roce 2001 tak Američané intenzivně bombardovali celý komplex, Ládin však tehdy stihl uprchnout.
Pevnostní komplex měly využívat vojenské síly proti Sovětům, kteří v roce 1979 vpadli do Afghánistánu. Systém jeskyní vznikal postupně, vlivem tekoucí vody, která se vsakovala do vápencového povrchu. Tvrz Tora Bora byla vybudována z peněz americké CIA pro Mudžáhidy. Označení pro tuto skupinu bojovníků původně znamenalo pákistánské muslimy, kteří bojují ve svaté válce. V tomto konkrétním případě šlo muslimské guerillové vzbouřence, kterým se nelíbila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979.
Podle bývalého ministra obrany Bushovy administrativy Donalda Rumsfelda skutečně šlo o úkryt ozbrojených skupin Talibánu a Al-Kájdy. Americké zpravodajské služby v roce 2007 přišly s podezřením, že se do pevnosti Ládin vrátí na poradu s veliteli obou ozbrojených skupin, které by měla naplánovat další teroristické útoky v Evropě a ve Spojených státech.
Podobu komplexu je dnes už těžké popsat, ráz krajiny výrazně změnilo právě americké bombardování po roce 2001, nejznámějším je dvoudenní bombardování objektu ze vzduchu bez přestávky. Z útržků a popisů západních médií se nejprve předpokládalo, že šlo o nedobytnou jeskynní pevnost, která mohla ubytovat až 2000 bojovníků. Součástí objektu byla i vlastní nemocnice, hydroelektrárna či kanceláře. V komplexu se měl také nacházet hotel, velké sklady s municí a zbraněmi. Podle některých svědectví se měla v podzemí nacházet i dostatečně široká cesta, po které by do jeskyní mohl proniknout bojový tank. Součástí byly sofistikovaně budované tunely a větrací systémy.
Po již zmíněném bombardování a následném obsazení komplexu Afghánci a Američany, byla podoba celého objektu úplně jiná. Stopy po pevnosti byly ta tam, pro jistotu se hlídkovalo i v okolních oblastech. Tvrz nikde. V lokalitě pod názvem Tora Bora byly objeveny malé přírodní jeskyně a dvě stovky bojovníků, nikoliv tisíce. Zbraně a sklady munice sice nalezeny byly, ale žádné stopy po moderních zařízeních typu hydroelektrárny a kanceláří.
Svědectví o podobě komplexu podal jeden ze seržantů amerických jednotek pro americké zpravodajství PBS. „Znovu, ne, v jeskyních nebyly žádné bláznivé labyrinty a bludiště, jak se říká. Většina byly malé přírodní jeskyně. V některých byly dřevěné prvky, které tvořily jakési malé místnosti, 10 až 24 stop velké. Opravdu nebyly moc velké. Vím, že se z toho udělala senzace. A jak jsme se do nich dostali? Báli jsme se tam vstoupit, viděli jsme všechny zprávy o tom, jaké by měly být. Když tam ale vstoupíte, uvidíte skutečně jen malé bunkry a velké množství muničních skladů,“ popsal prostory komplexu.
Podzemní prostory později opět zabraly bojové jednotky Talibanu, které dostaly pod kontrolu některá okolní území. Letos americký prezident Donald Trump povolil útok na Tora Bora za pomoci „Matky bomb“, což je nejaderná bomba GBU-43.
Související
IS prý ovládl komplex Tora Bora, kde se ukrýval bin Ládin. Taliban to popřel
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 1 hodinou
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 2 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 3 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 3 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 4 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 5 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 6 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 7 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 7 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 9 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.
Zdroj: Libor Novák