Mýtická pevnost Tora Bora? Místo hydroelektrárny a hotelu se v podzemí nachází něco zcela jiného

Kábul - Mýty opředená pevnost Tora Bora v afghánských horách dodnes poutá pozornost. Jde o objekt, který pomohla vybudovat americká zpravodajská služba CIA v boji místních muslimů se Sověty. Ač mnohé historky mluví o obrovském opevněném komplexu, jehož součástí byl hotel i kanceláře, realita se ukázala být jiná. V horách je "pouhý" důmyslný systém chodeb a malých jeskyní, ve kterých se nacházejí sklady munice.

Mýty opředené sídlo hnutí Talibán a Al-Kájdy Tora Bora údajně obsadili radikálové ze samozvaného Islámského státu (IS). Název pevnosti je z paštunského jazyka překládán jako „Černá jeskyně“. Podzemní komplex se nachází v afghánských Bílých horách na východě země v provincii Nangarhár poblíž hranic s Pákistánem. V jeskynních úkrytech se podle Američanů měl skrývat obávaný vůdce Al-Kájdy Usáma bin Ládin. V reakci na teroristické útoky na New York a Washington v roce 2001 tak Američané intenzivně bombardovali celý komplex, Ládin však tehdy stihl uprchnout.

Pevnostní komplex měly využívat vojenské síly proti Sovětům, kteří v roce 1979 vpadli do Afghánistánu. Systém jeskyní vznikal postupně, vlivem tekoucí vody, která se vsakovala do vápencového povrchu. Tvrz Tora Bora byla vybudována z peněz americké CIA pro Mudžáhidy. Označení pro tuto skupinu bojovníků původně znamenalo pákistánské muslimy, kteří bojují ve svaté válce. V tomto konkrétním případě šlo muslimské guerillové vzbouřence, kterým se nelíbila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979.

Podle bývalého ministra obrany Bushovy administrativy Donalda Rumsfelda skutečně šlo o úkryt ozbrojených skupin Talibánu a Al-Kájdy. Americké zpravodajské služby v roce 2007 přišly s podezřením, že se do pevnosti Ládin vrátí na poradu s veliteli obou ozbrojených skupin, které by měla naplánovat další teroristické útoky v Evropě a ve Spojených státech.

Podobu komplexu je dnes už těžké popsat, ráz krajiny výrazně změnilo právě americké bombardování po roce 2001, nejznámějším je dvoudenní bombardování objektu ze vzduchu bez přestávky. Z útržků a popisů západních médií se nejprve předpokládalo, že šlo o nedobytnou jeskynní pevnost, která mohla ubytovat až 2000 bojovníků. Součástí objektu byla i vlastní nemocnice, hydroelektrárna či kanceláře. V komplexu se měl také nacházet hotel, velké sklady s municí a zbraněmi. Podle některých svědectví se měla v podzemí nacházet i dostatečně široká cesta, po které by do jeskyní mohl proniknout bojový tank. Součástí byly sofistikovaně budované tunely a větrací systémy.

Po již zmíněném bombardování a následném obsazení komplexu Afghánci a Američany, byla podoba celého objektu úplně jiná. Stopy po pevnosti byly ta tam, pro jistotu se hlídkovalo i v okolních oblastech. Tvrz nikde. V lokalitě pod názvem Tora Bora byly objeveny malé přírodní jeskyně a dvě stovky bojovníků, nikoliv tisíce. Zbraně a sklady munice sice nalezeny byly, ale žádné stopy po moderních zařízeních typu hydroelektrárny a kanceláří.

Svědectví o podobě komplexu podal jeden ze seržantů amerických jednotek pro americké zpravodajství PBS. „Znovu, ne, v jeskyních nebyly žádné bláznivé labyrinty a bludiště, jak se říká. Většina byly malé přírodní jeskyně. V některých byly dřevěné prvky, které tvořily jakési malé místnosti, 10 až 24 stop velké. Opravdu nebyly moc velké. Vím, že se z toho udělala senzace. A jak jsme se do nich dostali? Báli jsme se tam vstoupit, viděli jsme všechny zprávy o tom, jaké by měly být. Když tam ale vstoupíte, uvidíte skutečně jen malé bunkry a velké množství muničních skladů,“ popsal prostory komplexu.

Podzemní prostory později opět zabraly bojové jednotky Talibanu, které dostaly pod kontrolu některá okolní území. Letos americký prezident Donald Trump povolil útok na Tora Bora za pomoci „Matky bomb“, což je nejaderná bomba GBU-43. 

Související

Více souvisejících

Tora Bora Afghanistán

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy