Dauhá - Arabská zpravodajská stanice al-Džazíra byla založená v Kataru v roce 1996. Tehdejší emír Hamad bin Chalífa Ál Sání na její provoz věnoval 150 milionů dolarů. Přešli do ní tehdy například redaktoři ze zrušeného arabského vysílání BBC. O deset let později přidala anglickou verzi, kterou sleduje kolem sta milionů diváků. Její vliv je srovnávaný s americkou CNN. Má asi čtyři tisíce zaměstnanců a vysílá v mnoha jazykových mutacích včetně Al-Jazeera Balkans a Al-Jazeera Turk. Od roku 2013 je její vysílání dostupné také v USA pod značkou Al-Jazeera America.
Jméno stanice pochází z arabského slova džazíra pro „ostrov“, „poloostrov“, popřípadě džezíra, což je označení obecně pro „meziříčí“ nebo konkrétně oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, tedy Mezopotámii. Al-Džazíra bývá často některými pravicovými kruhy v USA kritizována za podporu terorismu, hlavně proto, že vysílá nahrávky, které pořizují přímo teroristé a ostatní militantní organizace. Právě ty ale televizi zajistily její sledovanost a popularitu. Stanice bývá kritizována v arabském světě, hlavně za svůj nezávislý postoj k světové politice. Někteří diváci těchto zemí jí vytýkají také to, že dává příliš mnoho prostoru izraelským představitelům a že straní Izraeli.
V současné době stanice vysílá ve více než 100 zemích světa a podle odhadů ji sleduje až 40 milionů diváků. Právě uzavření Al-Džazíry je jedním z požadavků, které Kataru přednesla skupina arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.
AL-Džazíra vyvolala revoluci v arabském zpravodajství
Jak poukazuje server The Guardian, jen několik málo stanic může říct, že má takový vliv jako právě Al-Džazíra. Už v roce 1996 stanice vyvolala revoluci v arabských médiích, protože až do té doby bylo arabské zpravodajství plné „totalitních blábolů“. V roce 2010 navíc sehrála velkou roli při pokrývání politických revolucí napříč arabským světem.
Právě díky změně přístupu ke zpravodajství stanice dávala prostor dosud zakázaným hlasům patřícím například Izraelcům, Muammaru Kaddáfímu, čečenským vůdcům, Talibanu i Usámu bin Ladinovi. Brzy se z ní stala nejsledovanější arabská stanice na Středním východě i na severu Afriky. „Nepřetržité zpravodajství z oblasti konfliktů a necenzurované rozhovory byly bezprecedentní v oblasti, kde měly většinou média pod kontrolou vlády jednotlivých zemí,“ uvádí sama Al-Džazíra na svém webu s tím, že mezinárodního uznání se jí dostalo třeba díky exkluzivním reportážím z Afghánistánu, Iráku či Afriky.
Stanice zároveň byla prvním arabským kanálem, který se řádně věnoval investiční žurnalistice a který se ve svých show věnoval tématům, která byla do té doby považována za kontroverzní nebo dokonce za tabu. Takže si diváci mohli vyslechnout diskuzi o sebevražedných atentátnících či existenci Boha. Zavedla pojmy jako demokracie a lidská práva a drasticky tlačil zpět hranice svobody projevu, uvádí The Guardian.
Saudská Arábie se pokusila porazit stanici jejími vlastními zbraněmi
Kvůli svému vlivu ale stanice zároveň získala v regionu celou řadu nepřátel, kteří se ji pokusili vypnout, někteří dopisovatelé byli v arabských zemích zatýkáni a úřady zaměstnance stanice i s rodinnými příslušníky deportovaly. Například Saudská Arábie nebyla spokojena s tím, jak o zemi informuje. Rozdíl navíc spočívá mezi anglickou mutací, která je považována za sofistikovanou a do značné míry i uhlazenou stanici, zatímco ta arabská je v mnohém ostřejší a přímočařejší.
„Poté si arabské vlády konečně uvědomily, že Al-Džazíru musí porazit jejími zbraněmi a tak v roce 2003 Saudská Arábie založila stanici Al-Arabiya. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní data, není možné s jistotou říct, která stanice je dnes populárnější.“ uvádí The Guardian. Přestože je Al-Džazíra v některých zemích, třeba v Egyptě, zakázána, zřejmě by zvítězila ona.
Kritici stanici vytýkají, že se u ní stírá hranice mezi zpravodajstvím a aktivismem, což bylo možné pozorovat třeba při mediálním pokrývání egyptského převratu, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího a odstavila od moci Muslimské bratrstvo, se kterými podle mnohých stanice sympatizovala. Bahrajn Al-Džazíru už v roce 2000 kvůli komentářům o tamních volbách zakázal a tvrdil o ní, že „slouží sionismu“. Stanice byla kritizována také za pokrývání syrské občanské války, kanál totiž do značné míry podporuje rebely a démonizuje syrskou vládu.
OSN s ukončením vysílání Al-Džazíry nesouhlasí
Podle komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je požadavek na uzavření stanice Al-Džazíra útokem na svobodu slova. "Ať už se na ni díváte, či ne, ať se vám líbí, nebo nelíbí, ať souhlasíte s jejími postoji, či ne, vysílání Al-Džazíry v arabštině i v angličtině je legitimní a má miliony diváků. Požadavek, aby byla souhrnně uzavřena, je podle našeho názoru nepřijatelným útokem na svobodu vyjadřování," uvedl komisař prostřednictvím svého mluvčího Husajna Ruperta Colvillea.
S požadavkem nesouhlasí ani zpravodaj OSN pro právo na svobodné vyjadřování David Kaye. Podle něj jde o omezování médií na Blízkém východě. „Tato žádost je vážným ohrožením svobody médií, pokud se uzavření Al-Džazíry požaduje pod záminkou diplomatické krize. Vyzývám svět, aby přinutil tyto vlády od tohoto požadavku vůči Kataru ustoupit, aby země bránily pokusům o cenzuru na vlastním území a aby podporovaly nezávislá média na Blízkém východě," sdělil Kaye.
Požadavek kritizovala také organizace Novináři bez hranic, která ho označila za "nepřijatelné vydírání".
A co na to Al-Džazíra?
Sama Al-Džazíra vydala výzvu, ve mluví o tom, že snahy ukončit činnost stanice nebo pokusy o její omezování, jsou „pokusem umlčet svobodu projevu“. „Žádáme, aby bylo novinářům umožněno dělat jejich práci, aniž by byli zastrašováni nebo jim bylo vyhrožováno. Žádáme o to, aby byla rozmanitost myšlení a názorů oproštěna od zastrašování. Žádáme, aby měla veřejnost přístup k nezaujatým informacím. Žádáme, aby s novináři nebylo zacházeno jako se zločinci. Žádáme, aby byli slyšeni i ti, kteří nemají svůj hlas. Požadujeme svobodu tisku,“ uvedla na svých stránkách stanice s tím, že jakákoliv výzva směřující k omezování kanálu není nic jiného než pokus o umlčení svobody projevu a potlačení práva občanů na informace a na to být slyšet.
Související
Al-Džazíra ohrožuje naši bezpečnost, tvrdí Izrael. Chystá se ji odstavit
Rada bezpečnosti OSN odsoudila smrt novinářky Al-Džazíry
TV Al-Jazeera , Katar , Saúdská Arábie , Media
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek