Zničení Islámského státu? Turecko o konec války nestojí

Ankara - Islámský stát ještě není poražený, ale experti se domnívají, že k tomu není daleko. Nejasné jsou plány armády Spojených států. Můžeme jen odhadovat, proč a na jak dlouho zůstanou v Sýrii. Raymond Thomas, velitel zvláštních operací, se domnívá, že USA budou chtít podpořit syrské demokratické síly v boji proti terorismu a cílem bude nejspíš i vytvoření autonomního kurdského státu.

Ačkoliv je ještě brzo na plánování poválečného uspořádání, jako pravděpodobná možnost se jeví syrsko-kurdská autonomie na severu země. Turecko sice formálně souhlasí se vznikem nového státu, nelze však opomenout, že má skrytou agendu. Země vytvořená pro kurdský národ by mohla výrazně ovlivnit vládu v Ankaře, už jen kvůli vazbám mezi syrskými a tureckými Kurdy. Kurdská dělnická strana (KDS) představuje nezanedbatelnou politickou sílu.

Prezident Erdogan by tak mohl udělat vše pro to, aby izoloval nově vzniklý stát, pokud se mu nepodaří zmařit plány na jeho vznik. Pravděpodobně by pevně střežil hranice a pokusil se o hospodářskou blokádu. Pokud s novým státním celkem bude mít problémy i Sýrie a připojí se k tureckému bojkotu, pak by země Kurdů byla už od počátku ve špatné ekonomické situaci.

Jenom patronát Spojených států by nestačil, blokáda by znamenala uzavření obchodních cest a propojení s globálním trhem. Rostla by závislost regionu na podpoře USA, čímž se zbrzdí jakýkoliv vývoj a udržitelný rozvoj v oblasti . Jedná se tak o nejhorší scénář, který by se zde odehrával.

V lepším případě by ale zafungovalo propojení se syrskou vládou a spolupráce s Rojavou. Kurdové ze severní Sýrie by dostali volný průchod federální Sýrií, přístup na větší domácí trh a do sousedních zemí a spojení s globální ekonomikou prostřednictvím přístavů na syrské západním pobřeží. To by přispělo celkově i rychlejšímu zotavení válkou postižené Rojavy, která by v budoucnu nesla úlohu ekonomického centra v zemi - a to i za předpokladu, že Turecko bude nadále izolovat od svých hranic nový kurdský stát.

Rojava je region v severní a severovýchodní Sýrii obydlený převážně Kurdy, funguje nezávisle na centrální vládě. Bude tak důležitým diplomatickým mostem mezi Sýrií a potenciální novou kurdskou autonomií. Jen v roce 2016 měla údajně Rojava představovat až 55 procen HDP celé země. Silné ekonomické centrum v Rojavě by sebrala Ankaře přední postavení v oblasti mezinárodního obchodu na Blízkém východě.

Kurdská autonomie by mohla vzniknout na jižní hranici s Tureckem, což představuje pro Ankarou jisté ztráty. Panuje podezření, že zde mají některé tajné vojenské základny, a nová upevněná vláda, která bude chráněná Spojenými státy, by mohla odhalit nejedno turecké tajemství. Nemluvě o tom, že početná kurdská menšina v Turecku by mohla začít usilovat o vlastní územní právo.

Odborníci se domnívají, že Turecko z nestabilní Sýrie těží a nemá žádné využití pro zotavenou Rojavu. Zpráva Evropské komise uvedla, že současná válka nejen zbrzdila, ale dokonce vrátila vývoj země o 40 let nazpátek a bez pomoci se po skončení bojů nedostanou zpátky na nohy. A nestane se tak během zítřka, ale bude se jednat o dlouhodobý proces.

Jenže právě nestabilita Sýrie a všeobecně panující strach je paradoxně pro turecké hospodářství i politiku výhodou. Přinejhorším by se vláda prezidenta Erdogana snížila k tomu, že bude brzdit zotavení regionu tím, že vytvoří skupinu tajných agentů, kteří budou podněcovat násilí. To by ovšem mohlo vážně zhoršit vztahy Turecka se západem.

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

Více souvisejících

Turecko Sýrie Kurdové

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině

Írán nařkl Ukrajinu z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího v zákulisí působí Izrael, který se snaží zatáhnout evropské státy do války na Blízkém východě.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy