NÁZOR - Neformální schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina u příležitosti nedávného summitu APEC ve Vietnamu přinesla jeden konkrétní výsledek, společné americko-ruské prohlášení k Sýrii z 11. listopadu, připomíná expert na mezinárodní vztahy Nikolas Gvosdev. Analytik z Foreign Policy Research Institute v komentáři pro server Moscow Times pokládá otázku, co vlastně diplomatické úsilí obou zemí, které podle oficiálních stanovisek vzbuzuje optimismus, přináší doopravdy.
Otázky zůstávají
"Jde o slibný krok kupředu k 'záchraně ohromného množství životů', jak sdělil Trump reportérům na palubě Air Force One? Přináší toto stanovisko funkční cestovní mapu pro efektivní americko-ruskou spolupráci a koordinaci?" ptá se odborník. Další otázka podle něj zní, zda je prohlášení skutečně natolik jasné, "že nevyžaduje komentář" a neumožňuje různý výklad, jak tvrdí Putinův mluvčí.
Poslední stanovisko je dalším na dlouhém seznamu těch, které byly vychvalovány jako přelom v úsilí ukončit boje v Sýrii, ale zůstává otázkou, zda tentokrát skutečně změní stav věcí, píše Gvosdev. Poukazuje, že prohlášení z Danangu staví na předchozích dílčích krocích, které Rusko a USA již podnikly, například vzniku deeskalačních zón či vyhlašování omezených příměří k uklidnění bojů.
Jde také o pokračování snah, které mají zajistit, že Spojenými státy a Ruskem podporované síly se nestřetnou v přímých bojích, uvádí analytik. Stejně tak vidí návaznost na dohodu s Jordánskem o stabilizaci jižní Sýrie a udržení křehkého příměří mezi protirežimními a provládními silami a prohloubení ostentativní podpory totálního zničení Islámského státu (IS) a zahájení politického procesu poválečného urovnání.
"Stejně jako dohody o Sýrii dosažené během posledního roku Obamovy administrativy však toto poslední prohlášení umožňuje různé interpretace," deklaruje odborník. Soudí, že obě strany nadále záměrně používají vágní jazyk a nejasné pojmy, aby mírnily stále existující podstatné rozpory v pohledech Washingtonu a Moskvy na syrskou budoucnost.
Zatímco obě strany souhlasí s potřebou boje proti IS, Moskva definuje mnohem obsáhleji, kdo představuje "spojence" této organizace, aby mezi ně mohla zařadit i některé skupiny, které Washington vidí jako legitimní opozici vůči Asadovu režimu, konstatuje Gvosdev. Dodává, že zatímco Rusko nechává otevřenou možnost, že Asad bude znovu zvolen prezidentem poválečné Sýrie, pro Spojené státy je Asadovo vítězství ve skutečně svobodných volbách nepředstavitelné.
Optimismus není na místě
Obě strany se také shodují v tom, že ze Sýrie by měli odejít zahraniční bojovníci, ale není jasné, zda na žádost vlády v Damašku budou moci zůstat íránské jednotky Quds z Revolučních gard či bojovníci Hizballáhu, připomíná analytik. Doplňuje, že stanovisko také nikterak nezmiňuje "konferenci o národním dialogu v Sýrii", kterou Moskva odložila na příští měsíc a které představuje snahu Kremlu a jeho partnerů na Blízkém východě definovat "přijatelné" syrské politické síly, jež by se mohly být přizvány k nějaké formě dohody o sdílení moci.
"Zároveň někteří z těch, kteří nebudou přizváni, či se chystané konference v Soči nezúčastní, představují přesně ty politické síly, u nichž Spojené státy doufají, že budou hrát v poválečné Sýrii vůdčí roli," zdůrazňuje Gvosdev. Podotýká, že ačkoliv Trump může být připraven přijmout ruskou pomocnou roli ve vytyčování budoucnosti Sýrie, pro svůj postoj nemá v USA téměř žádnou politickou podporu, ať již ve svém bezpečnostním týmu či v Kongresu.
Asadův odchod od moci zůstává deklarovaným americkým cílem, byť Trumpova administrativa je pružnější než ta předešlá Baracka Obamy, především ve způsobu naplňování svých vizí, uvádí expert. Domnívá se, že omezení ba dokonce odstranění ruského vlivu na Blízkém východě představuje dva hlavní principy pro formulování americké zahraniční politiky.
Spojené státy tak nebudou pasivně podepisovat rozhodnutí o Sýrii, která vzejdou především z trojstranného rusko-íránsko-tureckého dialogu, zatímco Rusko se zase nehodlá vzdát zisků pro Asadův režim, kterých na syrském bojišti dosáhlo jeho letectvo, konstatuje Gvosdev. Prohlášení z Danangu považuje přesto důležité, protože za klíčový úkol vytyčuje zamezení jakémukoliv střetu Moskvy s Washingtonem v Sýrii.
Prohlášení vysílá jasnou zprávu vojenskému velení obou zemí, aby podnikla kroky nezbytné k vyhnutí se veškerým incidentům, vysvětluje analytik. Dodává, že on sám však nesdílí optimismus těch, kdo tvrdí, že americko-ruské prohlášení znamená bezprostřední změnu trajektorie vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Vladimír Putin , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Zelenskyj: Moskva plánuje zapojit do bojů na Ukrajině dalších 30 tisíc severokorejských vojáků
před 1 hodinou
Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán
před 2 hodinami
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
před 2 hodinami
Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly
před 2 hodinami
Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině
před 3 hodinami
Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže
před 4 hodinami
Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden
před 5 hodinami
Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou
včera
Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře
včera
Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii
včera
Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně
včera
Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř
včera
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
včera
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
včera
Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům
včera
Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat
včera
Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil
včera
Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie
včera
Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci
včera
Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Zdroj: Jan Hrabě