Co chystají Trump s Putinem v Sýrii? Expert prozradil víc

NÁZOR - Neformální schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina u příležitosti nedávného summitu APEC ve Vietnamu přinesla jeden konkrétní výsledek, společné americko-ruské prohlášení k Sýrii z 11. listopadu, připomíná expert na mezinárodní vztahy Nikolas Gvosdev. Analytik z Foreign Policy Research Institute v komentáři pro server Moscow Times pokládá otázku, co vlastně diplomatické úsilí obou zemí, které podle oficiálních stanovisek vzbuzuje optimismus, přináší doopravdy.

Otázky zůstávají

"Jde o slibný krok kupředu k 'záchraně ohromného množství životů', jak sdělil Trump reportérům na palubě Air Force One? Přináší toto stanovisko funkční cestovní mapu pro efektivní americko-ruskou spolupráci a koordinaci?" ptá se odborník. Další otázka podle něj zní, zda je prohlášení skutečně natolik jasné, "že nevyžaduje komentář" a neumožňuje různý výklad, jak tvrdí Putinův mluvčí.

Poslední stanovisko je dalším na dlouhém seznamu těch, které byly vychvalovány jako přelom v úsilí ukončit boje v Sýrii, ale zůstává otázkou, zda tentokrát skutečně změní stav věcí, píše Gvosdev. Poukazuje, že prohlášení z Danangu staví na předchozích dílčích krocích, které Rusko a USA již podnikly, například vzniku deeskalačních zón či vyhlašování omezených příměří k uklidnění bojů.

Jde také o pokračování snah, které mají zajistit, že Spojenými státy a Ruskem podporované síly se nestřetnou v přímých bojích, uvádí analytik. Stejně tak vidí návaznost na dohodu s Jordánskem o stabilizaci jižní Sýrie a udržení křehkého příměří mezi protirežimními a provládními silami a prohloubení ostentativní podpory totálního zničení Islámského státu (IS) a zahájení politického procesu poválečného urovnání.

"Stejně jako dohody o Sýrii dosažené během posledního roku Obamovy administrativy však toto poslední prohlášení umožňuje různé interpretace," deklaruje odborník. Soudí, že obě strany nadále záměrně používají vágní jazyk a nejasné pojmy, aby mírnily stále existující podstatné rozpory v pohledech Washingtonu a Moskvy na syrskou budoucnost.

Zatímco obě strany souhlasí s potřebou boje proti IS, Moskva definuje mnohem obsáhleji, kdo představuje "spojence" této organizace, aby mezi ně mohla zařadit i některé skupiny, které Washington vidí jako legitimní opozici vůči Asadovu režimu, konstatuje Gvosdev. Dodává, že zatímco Rusko nechává otevřenou možnost, že Asad bude znovu zvolen prezidentem poválečné Sýrie, pro Spojené státy je Asadovo vítězství ve skutečně svobodných volbách nepředstavitelné.   

Optimismus není na místě

Obě strany se také shodují v tom, že ze Sýrie by měli odejít zahraniční bojovníci, ale není jasné, zda na žádost vlády v Damašku budou moci zůstat íránské jednotky Quds z Revolučních gard či bojovníci Hizballáhu, připomíná analytik. Doplňuje, že stanovisko také nikterak nezmiňuje "konferenci o národním dialogu v Sýrii", kterou Moskva odložila na příští měsíc a které představuje snahu Kremlu a jeho partnerů na Blízkém východě definovat "přijatelné" syrské politické síly, jež by se mohly být přizvány k nějaké formě dohody o sdílení moci.   

"Zároveň někteří z těch, kteří nebudou přizváni, či se chystané konference v Soči nezúčastní, představují přesně ty politické síly, u nichž Spojené státy doufají, že budou hrát v poválečné Sýrii vůdčí roli," zdůrazňuje Gvosdev. Podotýká, že ačkoliv Trump může být připraven přijmout ruskou pomocnou roli ve vytyčování budoucnosti Sýrie, pro svůj postoj nemá v USA téměř žádnou politickou podporu, ať již ve svém bezpečnostním týmu či v Kongresu.

Asadův odchod od moci zůstává deklarovaným americkým cílem, byť Trumpova administrativa je pružnější než ta předešlá Baracka Obamy, především ve způsobu naplňování svých vizí, uvádí expert. Domnívá se, že omezení ba dokonce odstranění ruského vlivu na Blízkém východě představuje dva hlavní principy pro formulování americké zahraniční politiky.

Spojené státy tak nebudou pasivně podepisovat rozhodnutí o Sýrii, která vzejdou především z trojstranného rusko-íránsko-tureckého dialogu, zatímco Rusko se zase nehodlá vzdát zisků pro Asadův režim, kterých na syrském bojišti dosáhlo jeho letectvo, konstatuje Gvosdev. Prohlášení z Danangu považuje přesto důležité, protože za klíčový úkol vytyčuje zamezení jakémukoliv střetu Moskvy s Washingtonem v Sýrii.

Prohlášení vysílá jasnou zprávu vojenskému velení obou zemí, aby podnikla kroky nezbytné k vyhnutí se veškerým incidentům, vysvětluje analytik. Dodává, že on sám však nesdílí optimismus těch, kdo tvrdí, že americko-ruské prohlášení znamená bezprostřední změnu trajektorie vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.

Související

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

Více souvisejících

Sýrie ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Vladimír Putin ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

včera

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

včera

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

28. října 2026 21:44

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

28. října 2026 21:14

28. října 2026 20:51

28. října 2026 20:40

28. října 2026 19:51

28. října 2026 18:27

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

28. října 2026 17:10

28. října 2026 15:55

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy