Jeruzalém, město konfliktů. Proč je tak těžké jej uznat za hlavní město Izraele?

Aaron Miller se věnuje politice na Blízkém východě po celý život. Škola i osobní zkušenosti ho naučily jedné věci - nikdy nesahat na téma Jeruzalém, protože zde se vedou ty nejcitlivější a nejbouřlivější debaty. Přesto se americký prezident nyní dotkl tohoto mezinárodního tématu, které platí za tabu. Poradci na zahraniční věci ještě neví, jak se prezident rozhodne, tvrdí ale, že prezident si je vědom všech dopadů, které by jeho souhlas vyvolal.

Město je dnes rozděleno na dvě části, přičemž o vliv zde svádí souboj Palestina a Izrael. Soužití však není jednoduché a pro Izrael má město dnes hlavně symbolický význam, z ekonomického pohledu je zde dokonce nižší životní úroveň než ve zbytku země. Pro Palestince je však situace opačná, v Jeruzalému mají lepší šance se pracovně uplatnit a plat je zde pro ně taky vyšší.

Oficiálně k 31. prosinci 2015 žilo v Jeruzalémě 865 700 obyvatel, z čehož bylo 528 700 Židů (cca 61,1 %). Od roku 2000 však dochází k poklesu podílu židovského obyvatelstva, což je dáno nejen vysokou muslimskou porodností, ale i odchodu Izraelců jinam. Počet jeruzalémského obyvatelstva se nicméně kontinuálně rozrůstá, a to především díky vysoké porodnosti v arabské a charedi komunitě.

Zatímco mnoho Izraelců vnímá Jeruzalém jako chudé a zanedbané město zatažené do náboženských a politických tlaků, palestinští představitelé tak Araby povzbuzují, aby ve městě zůstali a udrželi tak arabský nárok na něj. Pro Palestince je ve městě lepší životní úroveň, zdravotnická péče, sociální zabezpečení a další benefity související s kvalitou života. Demografie hraje významnou roli při sporu o Jeruzalém.

Na mezinárodním poli je však město rozbuškou, která jen čeká na vhodný okamžik. Jeruzalém je oficiálně rozděleno na dvě části, přesto Izrael si nárokuje všechny oblasti a tvrdí, že město je nerozdělitelné. V roce 1995 americký Kongres schválil přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma přijetím takzvaného Jerusalem Embassy Act. Ten však nikdy nevešel v platnost a dodnes se jeho uplatnění odsouvá.

Pokud by k přesunutí ambasády teď skutečně došlo, pak to znamená, že USA uzná svrchovanost Izraele na úkor Palestinců. To by však odporovalo Trumpově administrativě, která se snaží ukončit dlouholetý izraelsko-palestinský konflikt. Proti tomuto kroku je prakticky celý Blízký východ, který se obává, že uznáním Jeruzalému jako hlavní město by mohlo podráždit a následně vyvolat vzestup radikálních muslimů, kteří budou se budou bránit ozbrojováním a terorismem.

Podle odborníků by momentálně uznání Jeruzaléma přineslo více problémů, než by cokoliv vyřešilo. Jenže americký prezident je tvrdohlavý a málokdo přesně ví, o co mu jde. Jeho zahraniční politika doposud volala pro míru, avšak prezident se možná domnívá, že je lepší teď dát jasně najevo, kdo je pro něj cennějším spojencem.