Mohutné demonstrace v Íránu mají už 10 obětí

Teherán - Při demonstracích přišlo v Íránu v noci na dnešek o život deset lidí. Oznámila to dnes íránská státní televize.

Podle ní policie zasáhla proti "ozbrojeným demonstrantům", kteří se pokusili obsadit policejní stanice a vojenské základny. Protesty začaly ve čtvrtek a podle televize od té doby bylo zabito 12 osob. Dosud se hovořilo o čtyřech obětech, které přišly o život na jihu a jihozápadě země. Íránci protestují proti špatné ekonomické situaci.

"Při událostech z minulé noci bylo bohužel zabito celkem deset lidí. Někteří ozbrojení protestující se pokusili obsadit policejní stanice a vojenské základny, ale narazili na odpor pořádkových sil," uvedla televize, která poskytla záběry škod způsobených demonstrujícími, ale nikoli informaci o tom, kde se incidenty staly.

První velký protest byl hlášen ve čtvrtek z Mašhadu, po němž následovala další města. V noci na dnešek policie zasahovala proti demonstrujícím také v Teheránu a použila proti nim slzný plyn. Podle íránských zdrojů skončilo za mřížemi několik set lidí. Jde o nejrozsáhlejší protesty od roku 2009, kdy Íránci vyšli do ulic kvůli znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

Írán se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti hlavně mezi mladými lidmi. V zemi je vysoká inflace a lidem se nelíbí vysoké ceny zejména potravin.

Demonstrace pokračovaly v noci na dnešek, i když prezident Hasan Rúhání v nedělním projevu vyzval ke klidu a řekl, že občané dostanou větší prostor ke kritice. V noci se protestovalo i v Teheránu, kde policie použila k rozehnání lidí slzný plyn. Vyplývá to ze snímků na sociálních sítích, jež ale nelze nezávisle ověřit, upozornila agentura AFP.

Další shromáždění se konala v Kermánšáhu na západě země, v Šáhín Šahru u Isfahánu i na dalších místech. Na snímcích zveřejňovaných na sociálních sítích je vidět útoky účastníků na veřejné budovy, náboženské stavby, banky i velitelství islámských milicí. Zapáleny byly některé domy i policejní auta. Íránské úřady omezily přístup k sociálním sítím jako telegram a instagram.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán Demonstrace v Íránu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy