Zajistí Rusko mír? Rok 2018 může znamenat ukončení války v Sýrii

Rok 2017 byl významným rokem v syrské občanské válce. Režim Bašára Asada začal za pomoci ruských a íránských vojenských sil získávat převahu nad rebely. Boj proti povstalcům zarámoval do pro ruskou stranu mnohem přijatelnějšího narativu o boji proti terorismu. Rozhádané rebelské skupiny začaly podléhat vládním silám. Změn sil si začaly všímat i zahraniční média, která – jako např. respektovaný Foreign Policy – začaly psát o vzrůstajícím pocitu mezi syrskou populací, že Sýrie nebude moci pokračovat bez Asada.

Asadovo vítězství ale ani zdaleka není jednoznačné a zatím je stále věcí budoucnosti. Aron Lund, výzkumník z think-tanku The Century Foundation, sdělil Al-Džazíře, že režim sice „pomalu, bolestivě a nedokonale“ vítězí, ale mnohé oblasti jsou stále a ještě dlouhou dobu zůstanou mimo jeho kontrolu. Násilnosti pravděpodobně tedy budou pokračovat.

Mapa konfliktu

Nejostřejší boje se soustředí ve třech oblastí. Pro režim nejdůležitější je získání opětovné kontroly ve východní Ghútě, úrodné oblasti nacházející se v blízkosti Damašku. V současnosti je v rukou skupin loajálních Svobodné syrské armádě, jenž je považována za jednu z hlavních opozičních sil. Toto volné uskupení nespokojených syrských civilistů a zběhlých armádních důstojníků je financováno a je mu poskytována logistická podpora ze strany USA, Turecka, Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu.

Další velmi konfliktní oblastí je Idlibilský region na severozápadě Sýrie. Dominantní skupinou je zde s Al-Káidou spojená Tahrir al-Sham, jenž vnikla v únoru 2017 spojením známé fronty Al-Nusrá (většina komentátorů stále používá tohoto názvu při referování o této skupině) a dalších bojůvek. Kromě ní v provincii působí i skupiny napojené na Svobodnou syrskou armádu. Na ovládnutí regionu má zájem nejenom režim, ale i Rusko, protože je blízko oblasti, kde má svou leteckou základnu.

Rok 2017 byl do značné míry rokem boje proti IS. Rozmanití aktéři, kteří v Sýrii působí, se shodovali na nutnosti vyhladit teroristickou organizaci z povrchu zemského. USA i Rusko, jejichž politické cíle v Sýrii jsou naprosto odlišné, své aktivity v zemi odůvodňují bojem proti IS. Ačkoliv se na papíře podařilo IS již porazit osvobozením jeho hlavního města, syrského Rakka, IS stále představuje významný trn v patě. Jeho zbytky jsou soustředěné kolem nejvýchodnějších oblastí Eufratu, kde napadají jak vládní síly, tak i USA podporované kurdské síly.

Jak lze vyřešit syrskou krizi?

V roce 2012 se začaly pořádat první diplomatické rozhovory pod patronátem OSN ve švýcarské Ženevě. Cílem bylo najít řešení, jak mírumilovně předat moc drženou Asadem Ačkoliv tyto rozhovory stále probíhají, považují se za selhání. Rebelové požadují vládu, ve které nebude zasedat Asad. Režimní síly ale na Asadově setrvání trvají.

Vstup Rusko, vedoucí k posílení pozice Asada, zároveň znamenal i uspořádání nových diplomatických rozhovorů, pořádaných Ruskem, jichž se účastní i Turecko a Írán. Tyto rozhovory vedly k ustanovení demilitarizovaných zón, které ale takové byly jen na papíře, prakticky se v nich stále válčilo. I tyto rozhovory lze proto považovat za neúspěch. Rusko se však nevzdává a hodná v lednu uspořádat další kolo.

James Gelvin, profesor Středního východu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, se domnívá, že proběhne cosi jako „Somalizace Sýrie.“ To znamená, že Sýrie bude mít mezinárodně uznávanou vládu a permanentní přítomnost v OSN. Tato vláda však nebude vládnout nad územími v Sýrii, které budou v moci rebelů, které budou pokračovat v boji.