Ankara/Damašek - Při vojenské operaci v severosyrské oblasti Afrín přišlo v uplynulém týdnu o život 14 tureckých vojáků a jejich povstaleckých spojenců ze Svobodné syrské armády (FSA). Dalších asi 130 lidí bylo zraněno. Oznámil to dnes turecké ministr zdravotnictví. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) turecká armáda zabila přes 20 civilistů.
"V boji přišlo o život 11 příslušníků FSA a tři turečtí vojáci," oznámil turecký ministr zdravotnictví Ahmet Demircan.
Turecko 20. ledna zahájilo v syrské pohraniční oblasti Afrín ofenzivu proti syrské kurdské milici YPG. Ankara tvrdí, že bojuje proti teroristům s vazbami na kurdské separatisty z turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kteří od roku 1984 vedou ozbrojený boj za autonomní Kurdistán v Turecku. Vojenská operace ale v syrské občanské válce otevřela novou frontu a zvýšila napětí mezi Ankarou a Washingtonem, tedy spojenci v NATO.
Podle SOHR, která situaci v Sýrii dlouhodobě sleduje z Británie, si turecká operace v Afrínu vyžádala přibližně čtyř desítek bojovníků na obou stranách. Turecká armáda tvrdí, že zabila nejméně 343 kurdských ozbrojenců.
Představitelé koalice arabsko-kurdských milic SDF, mezi kterými je rovněž YPG, nicméně uvedli, že tento počet je značně nadnesený. Podle dnešního vyjádření SDF přišlo o život 59 civilistů a 43 příslušníků kurdské milice, včetně osmi žen. Dalších 134 civilistů bylo zraněno. Koalice SDF byla hlavním pozemním spojencem USA v boji proti organizaci Islámský stát (IS).
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval, že se ofenziva přesune dál na východ k městu Manbidž, kde také působí kurdské milice. V oblasti je také asi 2000 amerických vojáků. Pentagon ve čtvrtek vyjádřil obavy, že turecká operace v Afrínu se negativně odrazí na boji proti IS.
Související
Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít
Sýrie stále nemá klid. Izrael zničil celou námořní flotilu, Turecko bombarduje konvoje
Turecká armáda , Afrin (Sýrie) , Turecko , Sýrie , Kurdové
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák