Asadova armáda shazuje na Ghútu barelové bomby, mezi oběťmi jsou děti

Od neděle tak v oblasti přišlo podle SOHR o život už asi 300 osob. Deník Al-Watan blízký syrské vládě podle agentury AFP napsal, že letecké údery jsou předehrou pozemní operace, která "může začít každou chvíli". Povstalci ale také útočí, a to na cíle v Damašku, kde podle OSN zemřelo 15 lidí a 51 osob bylo zraněno.

Vládní letadla podle SOHR dnes svrhávala na některé části východní Ghúty také takzvané barelové bomby. Ty obsahují množství malých náloží a střepin, které se rozptýlí po velkém území a fungují podobně jako miny. Jejich používání odsuzuje OSN i nevládní organizace.

Ve východní Ghútě podle SOHR, která informace získává od svých informátorů v terénu, nefungují některé nemocnice a panuje nedostatek lůžek. Zranění podle organizace leží i na zemi a operační sály jsou plně vytížené.

Vůdce povstalecké skupiny Armáda islámu Muhammad Allúš řekl, že prozatím pokusy zprostředkovat příměří ve východní Ghútě selhaly. "Některé cizí i místní strany se pokoušejí vyjednat příměří, ale zatím neuspěly," řekl. Podle něj se zprostředkovává jednání mezi povstalci a Moskvou, jako hlavním spojencem Damašku. K údajné roli Ruska na bombardování civilních cílů Allúš řekl: "Viděli jsme, že se účastnilo ruské letadlo. Dokazuje to, že se podílelo na bombardování civilistů v Ghútě v kampani, která začala před čtyřmi dny."

Syrské vládní jednotky obléhají východní Ghútu od roku 2013. Jde o poslední větší území u Damašku, které kontrolují povstalci. V obležení tam žije na 400.000 lidí, kteří trpí nedostatkem potravin a léků. V oblasti působí různé povstalecké skupiny. Nejvlivnější jsou ultrakonzervativní skupiny Džajš al-Islám (Armáda islámu) a Fajlak Rahmán.

V úterý podle agentury AFP bombardovalo východní Ghútu poprvé po třech měsících i Rusko, které je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale dnes popřel, že by se Moskva na operaci podílela. Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes řekl, že si Rusko přeje, aby se ve čtvrtek sešla mimořádně Rada bezpečnosti OSN a jednala o situaci ve východní Ghútě. "Je nutné, aby všechny strany mohly zveřejnit své představy a navrhly, jak tuto situaci vyřešit," řekl Něbenzja.

Nejnovější ofenziva syrského režimu vzbudila ostré mezinárodní protesty a výzvy k zastavení bombardování obydlených oblastí a civilní infrastruktury, které například Francie označila za porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k uzavření humanitárního příměří. "Francie žádá s co nejmenší prodlevou příměří pro východní Ghútu, aby mohli být evakuováni civilisté, kteří to potřebují, a také zpřístupnění (východní Ghúty) pro humanitární pomoc," řekl Macron.

Generální tajemník OSN António Guterres navrhuje, aby byly zastaveny všechny bojové operace. Má to umožnit dopravu humanitární pomoci k potřebným a evakuaci 700 lidí, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči. "Před našima očima se odehrává lidská tragédie a já si myslím, že nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo tímto strašným způsobem," sdělil Guterres v Radě bezpečnosti OSN.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) požádal o zpřístupnění východní Ghúty, aby mohl pomoci s ošetřením zraněných. Místní zdravotníci podle něj nejsou schopni zajistit péči pro takové množství zraněných, nemají dost léků ani dalšího materiálu. Marianne Gasserová z MVČK řekla, že "zranění umírají, protože jim nelze včas poskytnout ošetření".