Co nám může dát Sýrie? Lepší znalost, jak bojovat s terorismem

NÁZOR-Válka v Sýrii trvá už takřka sedm let. Během té doby přitáhla množství světových i regionálních „hráčů“, který využívají tamního zmatku pro vlastní politické cíle – ať se jedná o Kurdy snící o nezávislosti či Rusko pokoušející se stát novým hlavním hráčem na Blízkém východě. Sýrie tak představuje vhodnou „laboratoř“ pro zkoumání současné geopolitiky. Současně též představuje významný studijní materiál pro protiteroristické bádání, tvrdí Daniel L. Byman, specialista na zahraniční politiku z Center for Middle East Policy think-tanku Brookings Institution.

Byman považuje Sýrii jak za selhání protiteroristického boje, tak za jeho úspěch. Na jednu stranu občanský konflikt dal vzniknout Islámskému státu, jedné z nejhrozivějších a nejúspěšnějších teroristických skupin, kterou kdy svět viděl. Zároveň však tato skupina byla protiteroristickými aktivitami mnoha zapojených aktérů postupně oslabena na takovou úroveň, až se dá hovořit o zničení IS jako takového. Sýrie tak z obou hledisek nabízí mnohé užitečné lekce pro boj proti terorismu. Byman rozlišuje šest těchto lekcí.

1) Občanské války a terorismus jdou spolu

Sýrie naprosto jednoznačně ukázala, že terorismus a občanská válka jsou propojené nádoby. Ačkoliv existuje mnoho důvodů proč se lidé spojují s teroristickými skupinami, válka představují jeden z hlavních „hnacích“ faktorů. Množství evropských teroristů, kteří se přidali k IS, tak učinili, protože se cítili být spíše bojovníky za svobodu a své „muslimské bratry“ než že by chtěli být teroristy, co se pohybují ve stínech.

2) Nepřátelé jsou často velmi rozděleni

Skupina vyžadující totální moc mají tendence se štěpit a nebývá zarputilejších nepřátel než jsou skupiny usilující o ty samé cíle. V sektářských prostředí bývá obvyklé, že se lidé dokáží pohádat do krve o ty nejmenší podrobnosti učení a že odtržená skupina nenávidí svoji „matku“ (a naopak) spalující nenávistí. Sýrie je dobrým příkladem těchto mechanismů. Teroristické skupiny zde bojují mezi sebou. IS začal jako odnož al-Káidou založené syrské pobočky známou jako Fronta an-Nusrá, která proti němu horlivě bojovala. Fronta an-Nusrá později též vyhlásila nezávislost na al-Káidě.

3) Teroristé stále spoléhají na státy

Ačkoliv se teroristické skupiny tváří jako nestátní aktéři, politika států silně ovlivňuje jejich úspěch. Teroristé si vybrali Sýrii jako svoji základnu mimo jiné proto, že stát nechal jejich vůdce propustit z vězení s cílem prohlásit veškerou opozici vůči Asadovi za teroristické skupiny. Rozhodnutí Turecka nechat hranice otevřené v prvních letech války umožnilo teroristům získávat nové rekruty i pašovat ukradené zboží, převážně ropu, která stála za bohatými zisky IS.

4) Protiterorismus spojuje, ale často jen na taktické rovině

V případě boje s terorismem jsou rozmanití aktéři prakticky na jedné lodi. USA si vytkly cíl vymazání teroristické hrozby představované především IS stejně jako tak učinilo Rusko. Pro Saúdskou Arábii i Írán představoval IS nenáviděnou skupinou, které je třeba se zbavit, totéž platí pro Izrael a libanonský Hizballáh. Přesto však z tohoto taktického spojenectví nevzešlo žádné praktické spojenectví, jak všechny strany mají vlastní zájmy. Naopak, úspěch protiteroristického úsilí tyto rozpory a vnitřní konflikty činí více zjevné jak ukazují např. spory Kurdů a Turecka.

5) Spojenci potřebují koordinaci

Teroristické útoky v Paříži v roce 2015 vedly k zlepšení koordinace mnoha subjektů v boji proti terorismem, zvláště z evropské strany. V případě syrského konfliktu však podobná spolupráce v mnohém citelně chyběla a stále chybí. USA, které se obvykle staví do role hlavního koordinátora, pod Obamovým vedením nejprve konflikt zanedbaly, aby se pak pokusily vybudovat širší koalici proti IS, aniž by však navrhly širší politické řešení syrské krize. Trumpova administrativa si nevede příliš lépe. Za jejího působení se v oblasti ještě zvýšil zmatek, když američtí spojenci Izrael a Turecko začaly direktivně a bezohledně řešit vlastní zájmy, přičemž jednotlivé americké instituce jako ministerstvo zahraničí, armáda a Bílý dům se jim zdály vysílat odlišné signály, které jen přispívaly k chaotičnosti už tak nepřehledné situaci v Sýrii.

6) Nespoléhat se na výcvikové programy

Spojené státy nedokázaly zvládnout jeden klíčový protiteroristický úkol: budování místních spojenců. Navzdory letům výcviku a miliardám dolarů irácké síly nechaly uprchnout mnohem menší a lehce ozbrojené síly IS. Snahy USA o vybudování umírněných syrských opozičních sil se většinou setkaly s neúspěchem. V důsledku toho se USA musely spoléhaly na syrské Kurdy, kteří sice se ukázali efektivními v boji, ale kteří mají malou podporu lidí. Následkem toho hrozí riziko, že veškeré protiteroristické úsilí přijde vniveč.

Související

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Terorismus Sýrie Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 2 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Prezident Trump

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

včera

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

včera

Ilustrační foto

Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích

Austrálie zavedla celosvětově první zákaz sociálních médií pro uživatele mladší 16 let. Počínaje dneškem tak dochází k zablokování účtů pro miliony dětí a teenagerů. Platformy jako Facebook, Instagram, Threads, X, YouTube, Snapchat, Reddit, Kick, Twitch a TikTok jsou povinny přijmout opatření k odstranění stávajících účtů nezletilých a zamezit registraci účtů nových. Platformám, které neprokážou, že přijaly „rozumné kroky“ k dodržování zákona, hrozí pokuta až do výše 49,5 milionu dolarů.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Evropa je rozpadající se skupina národů vedená slabými lidmi, prohlásil Trump

Prezident Donald Trump v rozhovoru pro Politico označil Evropu za „chátrající“ uskupení národů vedené „slabými“ lídry. Otevřeně kritizoval tradiční spojence Spojených států za to, že nedokázali zvládnout migraci a ukončit válku na Ukrajině. Zároveň naznačil, že by podpořil evropské politické kandidáty, kteří by byli v souladu s jeho vizí pro kontinent.

včera

Ilustrační foto

Ukrajinci vztyčili v údajně dobytém Pokrovsku vlajku. Kreml o obsazení města lže, tvrdí

Město Pokrovsk na východní Ukrajině ještě nepadlo, ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin nedávno prohlásil, že ruské síly ho obsadily. Podle BBC ale není pochyb o tom, že Ukrajina v tomto klíčovém městě ztrácí půdu pod nohama. Pro Rusko je Pokrovsk dalším krokem k dosažení cíle ovládnout celý Donbas, Kyjev naopak potřebuje dokázat, že je stále schopen ruskému tlaku odolávat.

včera

Antonov An-22

V Rusku se zřítilo obří vojenské letadlo Antonov An-22

V Rusku se zřítilo vojenské letadlo Antonov An-22, na jehož palubě bylo podle dostupných zpráv sedm lidí. Neštěstí se stalo v Ivanovské oblasti. Zpravodajská agentura TASS uvedla, že stroj An-22 dopadl poblíž Uvodského rezervoáru.

včera

Babiš předal na Hradě Pavlovi seznam ministrů. Turek na něm chybí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stal nově jmenovaným předsedou vlády poté, co ho do funkce uvedl prezident Petr Pavel. Babiš zároveň na Pražském hradě prezidentovi předal seznam navrhovaných ministrů svého kabinetu. Oznámil však, že jméno Filipa Turka, který měl vést ministerstvo životního prostředí, se na seznamu neobjevilo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy