V Turecku se budou konat předčasné volby, Erdogan si vítězství pojistil

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes oznámil, že se 24. června uskuteční předčasné parlamentní a prezidentské volby. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi, které mu zaručuje novelizovaná ústava. Původně se měly volby konat až v listopadu 2019.

Erdogan se tak dnes vyjádřil po setkání s vůdcem tureckých nacionalistů Devletem Bahçelim, s nimiž vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) půjde zřejmě do voleb v koalici. Zajistit by si tak měly obě strany jednoznačnou většinu v parlamentu.

Nacionalistická Strana národní akce (MHP) nedávno přestala fungovat jako opozice a s Erdoganovou AKP spolupracuje. Volební koalice jí má umožnit získat křesla v parlamentu i bez překročení stanoveného prahu deseti procent hlasů výměnou za podporu AKP v kampani.

Erdogan je nesporným favoritem prezidentských voleb. Z prestižních důvodů si chce zajistit nadpoloviční většinu hlasů už v prvním kole hlasování. Spojením voličů AKP a MHP, která podpořila rozšíření jeho pravomocí, by se mu to mělo podařit. V referendu z poloviny dubna loňského roku zvítězili s 51,4 procenty zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský.

Erdogan si ale hodlá vítězství zajistit i změnou v pravidlech hlasování. Už nebude propříště nezbytné, aby volební lístky vhazované do uren musely nutně nést razítko příslušné volební komise. Podle opozice i dalších pozorovatelů půjde o flagrantní porušení principů transparentních voleb, protože to prý usnadní volební podvody.

Ústřední volební komise už v loňském referendu uznala za platné i ty volební lístky a obálky, které nebyly řádně orazítkovány. Tento krok označila za protiprávní i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh hlasování monitorovala.

Naposledy se parlamentní volby v Turecku konaly v listopadu 2015. Erdogan byl v přímém hlasování zvolen prezidentem poprvé v srpnu 2014. Už v prvním kole měl nadpoloviční většinu. To ale ještě měla hlavní výkonné pravomoci vláda v čele s premiérem. Erdogan byl předsedou vlády v letech 2003 až 2014.

Bahçeli v minulosti byl proti zavedení prezidentského systému v Turecku. Před dvěma roky řekl, že posílení prezidentových pravomocí by nevyhnutelně vedlo k despotismu a z dlouhodobého hlediska by to nebylo výhodné.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan volby v Turecku

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy